|
Všem čtenářům Digineffu přeji hodně poklidu v čase mezisvátečním! Jistě i na focení vybude trochu času. Tak například u v kostele dětičky zpívaly koledy. Milé téma pro fotografování…
 V takovém případě je třeba řešit především citlivost a nastavení bílé. S citlivostí to dramatické není, světla je tu v podstatě dost, takže se nemusí nic přehánět. Nějakých 1600 ISO musí stačit, pokud je světelnost F2.8 a když bude zle, přidám. S tím souvisí otázka, zda použít blesk nebo ne. Já to vyřešil jednoduše složitě: rozhodl jsem se ho použít a zapomněl doma. Takže bylo řešeno a vyřešeno. Ostýchat bych se nemusel, byla tam spousta rodičů s kompakty a ti vesele blýskali hlava nehlava. S tím bleskem totiž souvisí otázka slušnosti , aby ten blýskající nerušil. Zkrátka, blesk jsem neměl. Nastavení bílé – ono je totiž třeba brát v úvahu, co je správné nastavení bílé: takové, kdy se nám bílé objekty a taky šedivé zobrazí na snímku jako bílé a šedivé. Nic jiného to není. Jenže jsou situace, kdy nám tohle „správné zobrazení“ nemusí dělat radost. V tom kostele například hoří svíčky a je tam vánoční atmosféra – po zkušenostech od vánočního stromečku jsem tedy nechal WB v automatickém režimu. Zpívání mohlo pomalu začít, paní učitelka Netopilová (dole na snímku) už dala poslední pokyny. No a bylo nutno přitvrdit s citlivostí…  Jakmile byly v záběru svíčky, bylo možné jít s kompenzací expozice níže, zde na -2/3, aby vznikla odpovídající světelná atmosféra.  V podobných případech paradoxně bývá největší problém s přepaly a ty je třeba hlídat – i když celkové množství světla není velké, jsou zde značné světelné rozdíly a hrozí nebezpečí, že se kresba ve světlých partiích zničí. O to je důvod k obezřetné aplikaci expoziční kompenzace.  No a pak nastoupil příběh o narození Ježíška a to slavnost vrcholila a největší problém byl…. nenechat se vyhodit a odstrčit někam dozadu. I to patří k fotografické praxi – volba stanoviště.  Fotograf nesmí překážet, měl by být neviditelný… To je jeho úděl. Překáží, lidi mu nadávají, ale pak po něm chtějí fotky. I to je zásada – že by každý, nebo skoro každý na takovéhle akci měl být na fotce. Jenže to už je něco, co přesahuje hranici technických rad. 
|
|
Všem čtenářům Digineffu přeji hodně poklidu v čase mezisvátečním! Jistě i na focení vybude trochu času. Tak například u v kostele dětičky zpívaly koledy. Milé téma pro fotografování…
V takovém případě je třeba řešit především citlivost a nastavení bílé. S citlivostí to dramatické není, světla je tu v podstatě dost, takže se nemusí nic přehánět. Nějakých 1600 ISO musí stačit, pokud je světelnost F2.8 a když bude zle, přidám. S tím souvisí otázka, zda použít blesk nebo ne. Já to vyřešil jednoduše složitě: rozhodl jsem se ho použít a zapomněl doma. Takže bylo řešeno a vyřešeno. Ostýchat bych se nemusel, byla tam spousta rodičů s kompakty a ti vesele blýskali hlava nehlava. S tím bleskem totiž souvisí otázka slušnosti , aby ten blýskající nerušil. Zkrátka, blesk jsem neměl. Nastavení bílé – ono je totiž třeba brát v úvahu, co je správné nastavení bílé: takové, kdy se nám bílé objekty a taky šedivé zobrazí na snímku jako bílé a šedivé. Nic jiného to není. Jenže jsou situace, kdy nám tohle „správné zobrazení“ nemusí dělat radost. V tom kostele například hoří svíčky a je tam vánoční atmosféra – po zkušenostech od vánočního stromečku jsem tedy nechal WB v automatickém režimu. Zpívání mohlo pomalu začít, paní učitelka Netopilová (dole na snímku) už dala poslední pokyny. No a bylo nutno přitvrdit s citlivostí… Jakmile byly v záběru svíčky, bylo možné jít s kompenzací expozice níže, zde na -2/3, aby vznikla odpovídající světelná atmosféra. V podobných případech paradoxně bývá největší problém s přepaly a ty je třeba hlídat – i když celkové množství světla není velké, jsou zde značné světelné rozdíly a hrozí nebezpečí, že se kresba ve světlých partiích zničí. O to je důvod k obezřetné aplikaci expoziční kompenzace. No a pak nastoupil příběh o narození Ježíška a to slavnost vrcholila a největší problém byl…. nenechat se vyhodit a odstrčit někam dozadu. I to patří k fotografické praxi – volba stanoviště. Fotograf nesmí překážet, měl by být neviditelný… To je jeho úděl. Překáží, lidi mu nadávají, ale pak po něm chtějí fotky. I to je zásada – že by každý, nebo skoro každý na takovéhle akci měl být na fotce. Jenže to už je něco, co přesahuje hranici technických rad.
|
