Nezařazené

Hloubka ostrosti a délka ohniska

Dostal jsem zajímavý mail s dotazem, zdali 4/3 formáty jsou schopné stejně rozmazat pozadí jako velké zrcadlovky. Odpověď mohla být jednoduchá – nejsou, tečka. Jenže je lepší to doložit na příkladech, a ty jsou zde.

Dneska jsem se zastavil v obchodě, měla tam „stánek“ firma Panasonic se svýma fotoaparátama myslím se systémem micro 3/4 (nebo snad 4/3) – prostě ty malé zvláštní zrcadlovky bez zrcátka. Bylo mi odpovězeno že mají crop faktor 2 (polovina kinofilmového políčka). Na moji námitku hloubka ostrosti bude asi také poloviční – respektive to čemu se asi říká bokeh (prostě schopnost udělat rozmazané pozadí – to co kompakty neumí). Měl jsme za to, že schopnost udělat rozmazané pozadí souvisí se skutečnou ohniskovou vzdáleností a tím pádem i s velikostí snímače (kompakty mají malou ohniskovou vzdálenost, zrcadlovky velkou). Prostě mi bylo odpovězeno, že tyto malé „pseudo“ zrcadlovky umějí udělat stejně rozmazané pozadí jako velké zrcadlovky. A prej že kvůli tomu že tam není zrcadlo mohou být objektivy kratší, a prej ten hledáček že je hodně kvalitní. Chtěl bych se zeptat, jak je to s tou schopností udělat rozmazané pozadí oproti opravdové zrcadlovce.

Je toho hodně najednou, zkusme tedy jít na to pomocí experimentu. Na první ukázce máme tři roviny: dřevěná ruka je to, na co bylo ostřeno fotoaparátem Panasonic GF1 s objektivem pancake 20 mm ohnisko, zacloněno na F5.6. Jelikož jde o přístroj formátu micro4/3 s čipem velkým 18.00 x 13.50 mm, prodlužovací faktor je 2x, takže ekvivalent ohniska je 40 mm. Na proklik uvidíte čtvercový výřez celého původního obrázku:

Na čem tedy záleží hloubka ostrosti? Víme, že jsou to primárně tyto faktory:

  • ohnisková vzdálenost – čím větší, tím menší hloubka ostrosti;
  • clona – čím větší (= menší otvor), tím větší hloubka ostrosti
  • vzdálenost předmětu – čím kratší, tím menší hloubka ostrosti

V následující ukázce jsem použil fotoaparát Canon 7D s čipem APS-C velkým 22.3 x 14.9 mm, tedy větším čipem, takže prodlužovací faktor je jenom 1,4x. Použil jsme objektiv zoom s rozsahem 16-35 mm, nastavený na cca 28 mm, aby mi to dalo ekvivalent 40 mm, tedy stejné ekvivalentní ohnisko, jaké je na GF1:

Míra neostrosti vzdálených objektů je více méně stejná. A do třetice, zde je výsledek focení přístrojem Canon 5D, tedy full frame, čim 24×36 mm:

Zde už je rozmazání pozadí výraznější než v předchozím případě. Srovnání vynikne při přímém porovnání:

Vlevo je full frame 24×36 mm, uprostřed APS-C 22.3 x 14.9 mm a vpravo 4/3 formát 18.00 x 13.50 mm. Ten má evidentně nejmenší stupeň rozostření v pozadí, kdežto full frame největší. Je tedy zřejmé, že hloubka ostrosti má co dělat s fyzickou ohniskovou vzdáleností, nejenom s ekvivalentní ohniskovou vzdáleností – ta byla ve všech třech případech shodná, avšak lišila se právě ta fyzická. Udělejme tedy poslední pokus. Následující ukázka je z aparátu Canon 7D – ohnisko 70 mm, je tu vidět onen bokeh, to rozmázlé světélko v pravé části obrazu. Na proklik uvidíte celkový pohled:

Podívejme se na výřez rozmazané lampy vzadu:

No a jak to dopadne, když nastavíme 70 mm na full frame přístroji? On ten obrázek samozřejmě zabere širší pole, protože tam není onen faktor 1,4x:

Takže si ještě navíc udělejme výřez, abychom dostali stejný záběr jako na APS-C a zkoumejme bokeh:

Bokeh mi připadá v podstatě stejný, rozdílná je jen ostrost, protože v tomto případě se s obrázkem manipulovalo.

Takže, jaké závěry plynou z našeho experimentu
Záleží především na fyzické ohniskové vzdálenosti?. Kdybychom totiž šli na ještě menší čip než je 4/3, tedy na čip kompaktu, u stejného ekvivalentu bychom rozhodně nedostali stejné výsledky. V našem pokusu se projevil velký rozdíl mezi full frame a 4/3. Ten poslední pokus jsem dělal proto, abychom se přesvědčili, zdali se nějak neprojeví velikost fotodiod na snímači. I ta v hloubce ostrosti hraje roli: hloubka ostrosti závisí na velikosti tzv. rozptylového kroužku a ten se samozřejmě promítne na menší pixely jinak než na větší.

Dostal jsem zajímavý mail s dotazem, zdali 4/3 formáty jsou schopné stejně rozmazat pozadí jako velké zrcadlovky. Odpověď mohla být jednoduchá – nejsou, tečka. Jenže je lepší to doložit na příkladech, a ty jsou zde.

Dneska jsem se zastavil v obchodě, měla tam „stánek“ firma Panasonic se svýma fotoaparátama myslím se systémem micro 3/4 (nebo snad 4/3) – prostě ty malé zvláštní zrcadlovky bez zrcátka. Bylo mi odpovězeno že mají crop faktor 2 (polovina kinofilmového políčka). Na moji námitku hloubka ostrosti bude asi také poloviční – respektive to čemu se asi říká bokeh (prostě schopnost udělat rozmazané pozadí – to co kompakty neumí). Měl jsme za to, že schopnost udělat rozmazané pozadí souvisí se skutečnou ohniskovou vzdáleností a tím pádem i s velikostí snímače (kompakty mají malou ohniskovou vzdálenost, zrcadlovky velkou). Prostě mi bylo odpovězeno, že tyto malé „pseudo“ zrcadlovky umějí udělat stejně rozmazané pozadí jako velké zrcadlovky. A prej že kvůli tomu že tam není zrcadlo mohou být objektivy kratší, a prej ten hledáček že je hodně kvalitní. Chtěl bych se zeptat, jak je to s tou schopností udělat rozmazané pozadí oproti opravdové zrcadlovce.

Je toho hodně najednou, zkusme tedy jít na to pomocí experimentu. Na první ukázce máme tři roviny: dřevěná ruka je to, na co bylo ostřeno fotoaparátem Panasonic GF1 s objektivem pancake 20 mm ohnisko, zacloněno na F5.6. Jelikož jde o přístroj formátu micro4/3 s čipem velkým 18.00 x 13.50 mm, prodlužovací faktor je 2x, takže ekvivalent ohniska je 40 mm. Na proklik uvidíte čtvercový výřez celého původního obrázku:

Na čem tedy záleží hloubka ostrosti? Víme, že jsou to primárně tyto faktory:

  • ohnisková vzdálenost – čím větší, tím menší hloubka ostrosti;
  • clona – čím větší (= menší otvor), tím větší hloubka ostrosti
  • vzdálenost předmětu – čím kratší, tím menší hloubka ostrosti

V následující ukázce jsem použil fotoaparát Canon 7D s čipem APS-C velkým 22.3 x 14.9 mm, tedy větším čipem, takže prodlužovací faktor je jenom 1,4x. Použil jsme objektiv zoom s rozsahem 16-35 mm, nastavený na cca 28 mm, aby mi to dalo ekvivalent 40 mm, tedy stejné ekvivalentní ohnisko, jaké je na GF1:

Míra neostrosti vzdálených objektů je více méně stejná. A do třetice, zde je výsledek focení přístrojem Canon 5D, tedy full frame, čim 24×36 mm:

Zde už je rozmazání pozadí výraznější než v předchozím případě. Srovnání vynikne při přímém porovnání:

Vlevo je full frame 24×36 mm, uprostřed APS-C 22.3 x 14.9 mm a vpravo 4/3 formát 18.00 x 13.50 mm. Ten má evidentně nejmenší stupeň rozostření v pozadí, kdežto full frame největší. Je tedy zřejmé, že hloubka ostrosti má co dělat s fyzickou ohniskovou vzdáleností, nejenom s ekvivalentní ohniskovou vzdáleností – ta byla ve všech třech případech shodná, avšak lišila se právě ta fyzická. Udělejme tedy poslední pokus. Následující ukázka je z aparátu Canon 7D – ohnisko 70 mm, je tu vidět onen bokeh, to rozmázlé světélko v pravé části obrazu. Na proklik uvidíte celkový pohled:

Podívejme se na výřez rozmazané lampy vzadu:

No a jak to dopadne, když nastavíme 70 mm na full frame přístroji? On ten obrázek samozřejmě zabere širší pole, protože tam není onen faktor 1,4x:

Takže si ještě navíc udělejme výřez, abychom dostali stejný záběr jako na APS-C a zkoumejme bokeh:

Bokeh mi připadá v podstatě stejný, rozdílná je jen ostrost, protože v tomto případě se s obrázkem manipulovalo.

Takže, jaké závěry plynou z našeho experimentu
Záleží především na fyzické ohniskové vzdálenosti?. Kdybychom totiž šli na ještě menší čip než je 4/3, tedy na čip kompaktu, u stejného ekvivalentu bychom rozhodně nedostali stejné výsledky. V našem pokusu se projevil velký rozdíl mezi full frame a 4/3. Ten poslední pokus jsem dělal proto, abychom se přesvědčili, zdali se nějak neprojeví velikost fotodiod na snímači. I ta v hloubce ostrosti hraje roli: hloubka ostrosti závisí na velikosti tzv. rozptylového kroužku a ten se samozřejmě promítne na menší pixely jinak než na větší.

Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: