Mobily Google zatím nemají za sebou dlouhou modelovou řadu, nicméně jejich fotoaparáty se okamžitě zařadily na špici. Poslední přírůstek řady drží tuto tradici.
Mobil byl uveden loni v říjnu. Má rozměry 158 x 77 x 8 mm a váží 184 g. Je v hliníkovém rámu, odolá ponoření do 1,5 metrů po dobu 30 minut a jeho 6,3 palcový P-OLED displej má rozlišení 1440 x 2960 pixelů. Procesor Qualcomm Snapdragon 845 je oživen Androidem 9.0. Akumulátor má kapacitu 3430 mAh, konektor má USB – C.
Fotoaparát
Papírově měl Google Pixel první generace hodně slabou pozici a ani tento poslední model nijak neoslňuje svou tabulkovou formou. Hlavní fotoaparát má 12,2 megapixelů, to je normální, ale má jen jeden objektiv, to už je dnes rarita. Ekvivalent má 28 mm při světelnosti F1.8, je stabilizovaný, aspoň že tak a má autofokus na bázi analýzy fázového posunu v duálních pixelech, v tom je tedy na výši doby. Fotodiody nají 1,4 µm. Ve špatném světle lze aktivovat duální LED fleš. Kupodivu duální fotoaparát je ten selfíčkový, to je naopak rarita. Oba jsou osmimegové, ten základní má autofokus na stejném principu jako hlavní fotoaparát a jeho objektiv má ekvivalent 28 mm při světelnosti F1.8, fyzicky je to 2,97 mm. Druhý objektiv je bez autofokusu a jeho parametry jsou 19/2.2, fyzicky 2,03 mm. Jde tedy o značně širokoúhlý objektiv. Znamená to, že při snímání sebe sama je možno Video lze snímat až 4K při 30 oknech za vteřinu. Hlavní fotoaparát je umístěn do rohu, při obvyklém držení svisle vychází tedy vpravo nahoře při pohledu na displej, eventuálně vlevo nahoře, když fotíme na šířku. Je to příjemné umístěné, protože se prsty nepletou před objektiv. Jinak je výčet hardwarových vymožeností trapně prázdný, je to jako když se četníci ptali Švejka, proč u sebe nic nemá a on odpověděl, že proto, že nic nepotřebuje. On totiž ten Google Pixel si všechno umí vyčarovat softwarově.
Ovládání a menu
Spartánská výbava má následovníka ve strohém ovládání. Ovládací prvky jsou pod obrazovkou, tedy v základním nastavení dostaneme nabídku Fotoaparát, což je totální automat. Tahem doleva přejdeme na Portrét a Panoráma, vpravo pak Video a Více. Je tedy zřejmé, že tu není žádný PRO režim, nic co by mohlo ovlivňovat rychlost závěrky nebo zaostření. Přístup je minimalistický, mobil je určen k pohotovému automatickému focení a kdo chce kouzlit s technikou, ať si koupí fotoaparát.
Nicméně možnost k experimentům zde je. Stačí vstoupit do položky Více, ta nabízí několik zajímavých funkcí. Především je to Noční vidění. Ta využívá až do krajnosti základní trik tohoto Googlu, totiž skládání dílčích fotografií. I v takřka naprosté tmě dokáže – z ruky, za pomoci softwarové stabilizace – vykreslit použitelný obrázek extrémně dlouhým snímáním série dílčích fotek. PhotoSphere je roztomilá piškuntálie, kdy snímáme něco jako kulové panorama – fotíme dílčí záběry kolem sebe, přístroj nám nabízí nové a nové segmenty, které máme vyplnit, až je panorama plné. Hřiště to je zase hříčka, něco jako Pokemon kterého si umístíme kam potřebujeme a připisujeme legrační texty (na ukázce vpravo).
Fotobudka je selfie kamera reagující na úsměvy a škleby. Lens, to je hudba budoucnosti – namířit fotoaparát na „něco“ a dozvíte se, co to je a kolik to stojí a kde se to prodává a podobně. V tomto směru nevede cesta, ale dokonce řekl bych dálnice plná možností. No a konečně je tu i Nastavení. Ani zde toho není moc. Defaultně je tlačítko hlasitosti nastaveno jako spoušt fotoaparátu a dvojité poklepání přiblíží obraz. Pak už tu je jen velikost obrázků a videa (to až 4K/30 fps, defaultně je to HD 1080 p.
Zpátky k ovladatelnosti. Skončili jsme u základních voleb na spodním okraji displeje, na svrchním zapínáme či vypínáme samospoušť, aktivujeme Pohyblivé fotky, to jsou mini – videjka připojená k fotografii, dále pak lze nastavit barevnou teplotu, defaultně je to na automatu a nechal bych to tak. Poslední vpravo je ovládání blesku.
Jelikož je to mono fotoaparát, eventuální přibližování se děje softwarově. Je na to ikonka vpravo dole, po poklepu se ukáže stupnice, lze zoomovat tahem nebo skokově až do hodnoty 10x. Ten první stupeň není nic k řešení, pro běžné použití na internetu, neřku-li mobilu je kresebná kvalita zcela vyhovující. Přirozeně že s dalším zvětšením kvalita kresby uvadá.
Příjemně je vyřešena korekce expozice. Děje se nejdříve poklepem a pak tahem prstu nahoru zjasňujeme obraz a tahem dolů ho ztmavujeme, dokonce se ukáže stupnice, a rozsah je neuvěřitelných plus mínus 4 EV, i zrcadlovky mívají o jedno EV menší výkyvy. Poslední prvek k ovládání je na přední kameře, ta je, připomenu, duální a ze tedy nastavit i širokoúhlé selfie, které je velmi příjemné pro skupinové focení a nejen pro ně.
Shrnutí
Nevím jak je to možné, ale navzdory mono – fotoaparátu nabízí Google Pixel 3 XL mimořádně kvalitní fotografie, zvláště pak v oblastech, kde jiné tápou – velké světelné rozdíly a nízká světelná hladina. Je těžké porovnávat, jelikot v hardwarové výbavě jsou dnes větší rozdíly než mívají fotoaparáty srovnatelné třídy. Pakliže ale bycho měli posuzovat výsledek, tak ten je tu jednoznačně suprový.
Ukázky:
| 1 |
 |
2 |
 |
| 3 |
 |
4 |
 |
| 5 |
 |
6 |
 |
| 7 |
 |
8 |
 |
| 9 |
 |
10 |
 |
| 11 |
 |
12 |
 |