|
Jde o absolutní novinku, nejen v rámci produkce Fujifilmu, ale i techniky. Už před dvěma týdny jsme přinesli první informaci o přístroji, který používá zcela nový koncept CCD. Nyní bylo možno si vyzkoušet předprodukční vzorek. Abytse nemuseli klikat na starší článek, připomenu, že jde o přístroj vybavený snímačem třídy Super CCD EXR. I o něm jsme už psali. Tento čip má zdvojené filtry na fotodiodách, což umožňuje jednak navýšení ISO, jednak zvětšení dynamického rozsahu.
Jaký je a komu je určen  Ovládání a menu EXR režim je to, na co jsme dychtivě čekali. To je onen zázračný režim, v němž se EXR snímač pustí ze řetězu. Menu je „na dlouhé vyprávění“. Záleží totiž na tom, v jakém jste režimu snímání a pak můžete či nemůžete nastavit to či ono. Omezím se tedy na to nejdůležitější. Menu je zde dvojí, funkční menu a pak opravdové menu. Ve funkčním menu nastavujeme citlivost, respektive horní hranici pro automatické nastavení citlivosti, a také dynamický rozsah. V běžném režimu je to buď AUTO nebo 100%, kdežto v režimu EXR můžete jít až do 800%. Pak se zde nastavuje velikost snímku a poměr stran, kvalita=komprese, vyvážení bílé a „simulace filmu“, což prakticky znamená míru živosti barev. To „opravdové menu“ poněkud splývá se setupem. Zde se nastavuje snímací režim, sériové snímání, systém měření expozice a ostření, zapíná/vypíná se stabilizace a „správa energie“, tedy „šporo“ anebo „rychlý autofokus“, eventuálně jasnější LCD. V oblasti setupu se nastavují běžné parametry, jako je datum/čas, jazyk (čeština chvála bohu je už samozřejmostí), návod k menu, což je velmi příjemné a užitečné napovídátko. Jak se s ním fotí Scénické režimy najdeme pod položkou SP na kruhovém voliči. Zde jsou běžné položky jako je krajina, sport – ale také vyhlazení obličeje, což jsme na sobě vyzkoušel a udělalo to ze mě knedlíka. Režim Noc nastaví 1600 ISO a věru to není žádný zázrak. Je stejnému výsledku ale dojdete nastavením režimu N na kruhovém voliči. To už asi bude lepší režim N/blesk,jak už bylo zmíněno, kombinující bez blesku – s bleskem s různým ISO. Vzhledem k tomu, že blesk je do pomalého času, tedy není to ten protivný agresivní blesk, výsledky jsou v podstatě velmi obstojné. Režim EXR Režim AUTO a vysoké rozlišení zachová původní dvanáctimegové rozlišení, pokud je dostatečná světelná hladina. V horším světle se uskromní na 6 Mpx. V auto – režimu aparát analyzuje scénu a volí si sám parametry – zvlášť je příjemné, že sám se přepne do makra, jakmile se k objektu přiblížíme. Myslím, že opravdu stojí za úvahu se spolehnout právě na tento režim a „nic neřešit“. Ručně nelze ovlivnit velikost obrazu, když se podíváme do menu uvidíme, že velikost je „auto“, což je řešení, jaké jsem ještě neviděl. Totéž je v režimu HR, i zde se automaticky přepíná vysoké a méně vysoké rozlišení (šest mega totiž je vysoké, zcela dostatečné rozlišená, čili zde se dočkáme onoho rozumného, po čem se vždycky volalo: nechte na pokoji rekordy v Mpx a hleďte si skutečné kvality!). Když tedy střídáme režim AUTO EXR a „obyčejné AUTO“ zjistíme, že expozičně jsou totožné, ale ve výsledku mohou být značné rozdíly. Obyčejné AUTO respektuje nastavenou velikost, kdežto Auto EXR ji střídá podle toho, do jaké míry má nasadit „EXR proceduru“. A ta má pozoruhodné výsledky. V nízké světlené hladině má i při 1600 ISO naprosto snesitelnou úroveň šumu. Pokud fotíme za běžně „špatných“ světelných podmínek, například při umělém světle, je a) perfektně vyvážená bílá, b) šum je nepodstatný. Zde je ukázka:  Funguje to i za extrémně špatných podmínek: následující ukázka je pořízena při světle datového projektoru, odraženého od plátna… plus jedno světlo „na čtení“. Je to foceno v EXR Auto:  Volba EXR nabízí i jiné možnosti, rozlišení detailů, nízký šum a velký dynamický rozsah. Následující ukázka zachycuje režim „velký dynamický rozsah:  Po malé úpravě opravdu získáme poměrně vyrovnaný obrázek. Nicméně tyto „průhledovky“ zvládá EXR Auto bez problému. Navíc, opravdu analyzuje scénu. Především je schopen automaticky přepnout režim ostření na „makro“. To není extrémní, je od 5 cm, nicméně v praxi je to ve většině případů dostatečné. Detekuje i „portrét v protisvětle“ – při vypnutém blesku ale výsledek není omračující, prostě je to „podexponovaný portrét“ a při zapnutém se mi nepodařilo situaci navodit… 🙂 I to je zvláštnost toho přístroje, že jeho rozsáhlá rozhodovací autonomie se dá těžko nějak řídit, opravdu si dělá, co chce. Zvláštní je i režim „nízký šum“, který v podstatě obchází vysoké ISO a snaží se získat maximum ze 100 ISO.  Při rozlišení 4000×3000 jeho šum má neobvyklou strukturu, je zde vpravo na ukázce. Po kliknutí uvidíte srovnání téhož motivu, jednou v šesti, jednou dvanáctimegovém rozlišení v 100% zvětšení. Suma sumárum Dojmy jsou naveskrz pozitivní a technický přínostnového řešení je, myslím, mimo vážnou diskusi. Budeme s napětím čekat produkční kus a další vývoj této zajímavé technologie. Pro běžnou praxi mohu rozhodně doporučit i tento přístroj ve stavu, v jakém je teď. Co dál? Dodávky finálního výrobku se čekají tak za měsíc, cena v Americe byla stanovena na cca 400 dolarů. Doufejme, že se kurz ještě nezhorší… |
|
Jde o absolutní novinku, nejen v rámci produkce Fujifilmu, ale i techniky. Už před dvěma týdny jsme přinesli první informaci o přístroji, který používá zcela nový koncept CCD. Nyní bylo možno si vyzkoušet předprodukční vzorek. Abytse nemuseli klikat na starší článek, připomenu, že jde o přístroj vybavený snímačem třídy Super CCD EXR. I o něm jsme už psali. Tento čip má zdvojené filtry na fotodiodách, což umožňuje jednak navýšení ISO, jednak zvětšení dynamického rozsahu.
Jaký je a komu je určen Ovládání a menu EXR režim je to, na co jsme dychtivě čekali. To je onen zázračný režim, v němž se EXR snímač pustí ze řetězu. Menu je „na dlouhé vyprávění“. Záleží totiž na tom, v jakém jste režimu snímání a pak můžete či nemůžete nastavit to či ono. Omezím se tedy na to nejdůležitější. Menu je zde dvojí, funkční menu a pak opravdové menu. Ve funkčním menu nastavujeme citlivost, respektive horní hranici pro automatické nastavení citlivosti, a také dynamický rozsah. V běžném režimu je to buď AUTO nebo 100%, kdežto v režimu EXR můžete jít až do 800%. Pak se zde nastavuje velikost snímku a poměr stran, kvalita=komprese, vyvážení bílé a „simulace filmu“, což prakticky znamená míru živosti barev. To „opravdové menu“ poněkud splývá se setupem. Zde se nastavuje snímací režim, sériové snímání, systém měření expozice a ostření, zapíná/vypíná se stabilizace a „správa energie“, tedy „šporo“ anebo „rychlý autofokus“, eventuálně jasnější LCD. V oblasti setupu se nastavují běžné parametry, jako je datum/čas, jazyk (čeština chvála bohu je už samozřejmostí), návod k menu, což je velmi příjemné a užitečné napovídátko. Jak se s ním fotí Scénické režimy najdeme pod položkou SP na kruhovém voliči. Zde jsou běžné položky jako je krajina, sport – ale také vyhlazení obličeje, což jsme na sobě vyzkoušel a udělalo to ze mě knedlíka. Režim Noc nastaví 1600 ISO a věru to není žádný zázrak. Je stejnému výsledku ale dojdete nastavením režimu N na kruhovém voliči. To už asi bude lepší režim N/blesk,jak už bylo zmíněno, kombinující bez blesku – s bleskem s různým ISO. Vzhledem k tomu, že blesk je do pomalého času, tedy není to ten protivný agresivní blesk, výsledky jsou v podstatě velmi obstojné. Režim EXR Režim AUTO a vysoké rozlišení zachová původní dvanáctimegové rozlišení, pokud je dostatečná světelná hladina. V horším světle se uskromní na 6 Mpx. V auto – režimu aparát analyzuje scénu a volí si sám parametry – zvlášť je příjemné, že sám se přepne do makra, jakmile se k objektu přiblížíme. Myslím, že opravdu stojí za úvahu se spolehnout právě na tento režim a „nic neřešit“. Ručně nelze ovlivnit velikost obrazu, když se podíváme do menu uvidíme, že velikost je „auto“, což je řešení, jaké jsem ještě neviděl. Totéž je v režimu HR, i zde se automaticky přepíná vysoké a méně vysoké rozlišení (šest mega totiž je vysoké, zcela dostatečné rozlišená, čili zde se dočkáme onoho rozumného, po čem se vždycky volalo: nechte na pokoji rekordy v Mpx a hleďte si skutečné kvality!). Když tedy střídáme režim AUTO EXR a „obyčejné AUTO“ zjistíme, že expozičně jsou totožné, ale ve výsledku mohou být značné rozdíly. Obyčejné AUTO respektuje nastavenou velikost, kdežto Auto EXR ji střídá podle toho, do jaké míry má nasadit „EXR proceduru“. A ta má pozoruhodné výsledky. V nízké světlené hladině má i při 1600 ISO naprosto snesitelnou úroveň šumu. Pokud fotíme za běžně „špatných“ světelných podmínek, například při umělém světle, je a) perfektně vyvážená bílá, b) šum je nepodstatný. Zde je ukázka: Funguje to i za extrémně špatných podmínek: následující ukázka je pořízena při světle datového projektoru, odraženého od plátna… plus jedno světlo „na čtení“. Je to foceno v EXR Auto: Volba EXR nabízí i jiné možnosti, rozlišení detailů, nízký šum a velký dynamický rozsah. Následující ukázka zachycuje režim „velký dynamický rozsah: Po malé úpravě opravdu získáme poměrně vyrovnaný obrázek. Nicméně tyto „průhledovky“ zvládá EXR Auto bez problému. Navíc, opravdu analyzuje scénu. Především je schopen automaticky přepnout režim ostření na „makro“. To není extrémní, je od 5 cm, nicméně v praxi je to ve většině případů dostatečné. Detekuje i „portrét v protisvětle“ – při vypnutém blesku ale výsledek není omračující, prostě je to „podexponovaný portrét“ a při zapnutém se mi nepodařilo situaci navodit… 🙂 I to je zvláštnost toho přístroje, že jeho rozsáhlá rozhodovací autonomie se dá těžko nějak řídit, opravdu si dělá, co chce. Zvláštní je i režim „nízký šum“, který v podstatě obchází vysoké ISO a snaží se získat maximum ze 100 ISO. Při rozlišení 4000×3000 jeho šum má neobvyklou strukturu, je zde vpravo na ukázce. Po kliknutí uvidíte srovnání téhož motivu, jednou v šesti, jednou dvanáctimegovém rozlišení v 100% zvětšení. Suma sumárum Dojmy jsou naveskrz pozitivní a technický přínostnového řešení je, myslím, mimo vážnou diskusi. Budeme s napětím čekat produkční kus a další vývoj této zajímavé technologie. Pro běžnou praxi mohu rozhodně doporučit i tento přístroj ve stavu, v jakém je teď. Co dál? Dodávky finálního výrobku se čekají tak za měsíc, cena v Americe byla stanovena na cca 400 dolarů. Doufejme, že se kurz ještě nezhorší… |