Nezařazené

Fujifilm F550 EXR (recenze)

Je to přístroj primárně určený pro cestování. Malý a robustní, solidně stavěný, vybavený GPS (model F500 je bez GPS), s rychlým ostřením, takže ho lze použít i na živou fotku.
Jaký je a komu je určen
Je to kompakt velký 104 x 63 x 33 mm a těžký 215 g, rozměry i váha příjemná: víte, že máte „něco v ruce“. Ergonomicky velmi dobré, drží ne příjemně a na pohled tu není nic, co by mělo vadit. Nad objektivem je na horní stěně malá kaplička, to je GPS, zařízení na komunikaci s družicemi, pokud chceme zapisovat polohu (a to chceme, jinak bychom si koupili o dva litry levnější model F500). Má 16 megapixelový snímač EXRCMOS . Jde o specialitu firmy, žádná jiná to nevyrábí a nepoužívá. Podrobně jsem tu EXR vysvětloval před dvěma lety a jeho první použití v modelu F200 EXR krátce na to.

Tahle dvoustovka byl průkopnický fotoaparát, co se týče automatického režimu. Na pětsetpadesátce se samozřejmě dva roky vývoje projevily, už to, že jde o šestnáctimegový přístroj. Zoom je patnáctinásobný, ekv. 24 – 360 mm. Snímač má rozměr 6,4 x 4,8 mm a je stabilizovaný. Rozsah ISO má od 100 do 3200, eventuálně rozšířeně až do 12800. Kromě JPEG nabízí formát RAW. Pokud jde o ostření, zde jsem na rozpacích. Model 300 EXR se chlubil fázovou detekcí na čipu, kdežto ve specifikacích 550EXR se fázová detekce neuvádí, ale někde na webu tu a tam zmínku najdeme,. Každopádně (teď předbíhám) ostří velmi dobře, tedy rychle. Třípalcové LCD je fixní, nikoli výklopné. Má samozřejmě vestavěný blesk, vyskakovací, vyskočí vždycky, i když je vypnutý, což je pěkná otrava. Aspoň že umí pomalou synchronizaci, tedy blesk do pomalého času. Je určen naprostým laikům, a pro ně je tu plně automatický režim a režim EXR, který plně využívá možností onoho speciálního čipu. Už na dvoustovce jsem radil vteřinové lepidlo a natvrdo nastavit EXR (míněno s nadsázkou žertem). Názor neměním, holý EXR je velmi dobrý, opravdu není třeba se o nic starat. Pro poučenější uživatele je tu samozřejmě nabídka částečné i plné kontroly nad čímkoli, co se na fotoaparátu dělá, clonou a časem počínaje přes kompenzace, bracketingy, nastavení barevnosti a citlivosti atd. K tomu se ještě dostaneme. Umí to samozřejmě video, plné HD 1920 x 1180 se stereozvukem, Umí to i „sweep panorama“, tedy automatické skládání panorama švenkováním. Takže opravdu je to přístroj nachystaný na cesty čelit všemu, co vás na nich může potkat, vyjma pádu do vody 🙂

Ovládání a menu
Přístroj se zapíná tlačítkem na horní stěně, je to šikovně umístěné, nelze náhodou zapnout. Vedle je spoušť spojená, jako obvykle, se zoomem. Na rohu, jaksi našišato, najdeme kruhový volič, na něm režimy Auto a EXR, pak Adv, to je zmíněné panorama, které lze v menu nastavit jednak co do směru, jednak do rozsahu, nejmenší je 120 stupňů a to mi přijde nejrozumnější.

Pak je tam režim SP s lepší pleťovkou, nezdá se mi, že je to moc efektivní a nakonec uživatelská čtveřice PASMM, program / priorita clona – čas / plný manuál. Na zadní stěně je tlačítko pro přehrávání a spoušť pro video, pak kruhový volič s dedikovanými tlačítky kompenzace / blesk / samospoušť / makro a pod tím tlačítko pro režim displeje a F tlačítko, pro funkční menu. Zde začnu naříkat. Není tu přímý vstup k ISO a WB a dokonce ani ve funkčním menu ho nenajdeme. Musíme do velkého menu přes středové tlačítko čtyřcestného voliče. Na velkém menu je sice citlivost na první pozici, ale WB je až na druhé obrazovce a to mi přijde tedy jako hodně hustý nedostatek. Chápu, že Fujifilm jako světový výrobce filmů si váží své funkce „simulace filmu“ a simuluje kvality filmu Provia a Velvia Astia, ale raději bych měl po ruce WB sluníčko než nějakou Astii se sníženou barevností.

Menu snímacího režimu má tři obrazovky, musíme si zvyknout na terminologii: bracketing je zde uveden coby „expoziční řada“, smysl to má, ale je to nezvyklé. Sériové snímání tu je, ale pátral jsem po sériovém focení, tedy: série n-snímků za sebou. To je tady pod položkou „nejlepší 4“ a zde jsem narazil na problém. V návodu, který je jen na CD a vyniká srozumitelností na úrovni čínského manuskriptu I-ting, se píše, že pod položkou snímací režim – > sériové snímání – > najdete položku „nejlepší N“, přičemž pak lze nastavit kolik fotek a jakou frekvencí lze fotit. Na přístroji který mám k disposici je natvrdo číslo 4. Vyzkoušel jsem všechny režimy a nepřišel jsem, kterak nastavit počet snímků a rychlost snímání. Měl by snímat až 8 snímků / sec.

EXR režim
Ten je jeden z těch bodů, kvůli němuž se tento přístroj kupuje. EXR má čtyři režimy, jeden je automat se vším všudy, tedy analýza scény a nastavení všeho možného, ovšem lze kompenzovat expozici. To je velmi důležité, protože tento přístroj jeví značné sklony k přepalům, vysokému kontrastu a šisování fotek a silná kompenzace to trochu spraví. Takže v tomto režimu se přístroj o vše stará sám, nastaví ISO i WB, dobře pracuje s bleskem. V druhém režimu je „priorita rozlišení“. Inzeruje se extrémně ostrá kresba, v praxi to ale není zásadní rozdíl v kresbě:

Právě tak mi nepřijde jako velký rozdíl v režimu EXR – dynamický rozsah. Tady je ovšem třeba mít na paměti, že je nutné nejdřív nastavit ISO na automatický režim a pak lze v menu nastavit dynamický rozsah až na 1600%. Navíc nesmíte nastavit režim Velvia nebo Astia v simulaci filmu, jak se dozvíte na str. 83 návodu. Ale ani potom nečekejte zázraky. Vlevo obyč, vpravo EXR.

Tedy, upřímně, žádný rozdíl nevidím, ale třeba jsem slepej. Taktéž neoslní režim vysokého ISO a nízkého šumu.

Jak se s tím fotí
Náběh je trochu pomalý, v průměru 2,3 sec. Pěkně svižné je ostření, při namáčknutí je zpoždění neměřitelné a s namáčknutím v průměru 0,2 sec a to je na kompakt výborný výkon.
Kresba je samozřejmě dostatečná pro účely běžného amatérského focení. Na kompakty nelze klást maximalistické nároky, doba se změnila, máme micro 4/3 kompakty a APS-C kompakty a zde bude čip velikosti nehtu malíku vždy v nevýhodě. Je nutné hodně kompenzovat, -2/3 jsou běžná norma, -1 nic nezkazíme. Samozřejmě, ekvivalent 360mm je náročná věc. Nelze spoléhat na stabilizaci, spíš bych doporučoval se maximálnímu výtahu zoomu vyhýbat. Kresba je hodně doháněná doostřováním, nicméně objektiv nemá sklon k fialovým konturám, to je nutno dodat k dobru. Soudkové zkreslení při krátkém ohnisku je v mezích normálu. Velmi dobře nastavuje automatickou WB, tedy bílou. RAW se kupodivu nastavují v setup nemu na obrazovce č. 4. Má sympatickou koncovku *.RAF a samozřejmě pokud by si s fotkou chtěl někdo hrát, má zde prostor. Otázka je, zda to má na kompaktu ten pravý smyslu ve srovnání námaha / výsledek.

Citlivost je také vcelku normálně řešená. Při 800 ISO nejsou velké problémy, výše to šumí a není zásadní rozdíl mezi běžným a EXR „odšumovacím“ režimem.

GPS pracuje vcelku spolehlivě a ani mi nepřišlo, že by spotřebovala moc energie, četl jsem v recenzích o rychlém spotřebování energie, ale nepřišlo mi to. GPS je nutno zapnout ve funkčním menu: jsou dva režimy, trvale zapnout a při zapnutí, ten druhý je spolehlivější, při tom první z neznámých důvodů pátrala a nekomunikovala (ikonka družice na displeji bliká, když není komunikace navázaná). Když funguje, přesnost je cca 10 – 15 metrů a to bohatě stačí. Přístroj zaznamenává jak polohu, tak nadmořskou výšku.

Sweep panorama je příjemné, ovšem dnes už máme přístroje, které nepotřebují nastavit směr panoramování. Nemyslím, že je to vážný nedostatek – ono je nejlepší to nastavit tak, abychom drželi přístroj v poloze „na výšku“ a pak je to panorama nejlepší, tedy nejméně nudlovité. Ale to je věc každého uživatele, jaké chce mít panorama.

Shrnutí
Fujifilm F550 EXR je prestižní kompakt s mnoha možnostmi. Je velmi pečlivě a robustně stavěný a dá se od něho čekat, že si dá líbit i drsnější zacházení na cestách. Obrazová kvalita odpovídá standardu. Režim EXR AUTO je velmi příjemný a doporučuji ho používat, spolu s GPS v režimu 2. Nečekejme zázraky od jiných režimů EXR, některé vedou k omezení rozměru snímku a tudíž ke ztrátě kvality. K přednostem patří rychlé (na kompakt) ostření, k nedostatkům nesrozumitelný manuál na CD a navíc bez rejstříku a s obsahem na str. římská dvanáct. Sony

Ukázky:
1 a 2 rozsah zoomu (optického), 3 běžné světlo, 4 a 5 bez kompenzace a s kompenzací, 6 až 8 hezky, 9 a 10 ošklivo, 11 a 12 různé

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12

Je to přístroj primárně určený pro cestování. Malý a robustní, solidně stavěný, vybavený GPS (model F500 je bez GPS), s rychlým ostřením, takže ho lze použít i na živou fotku.
Jaký je a komu je určen
Je to kompakt velký 104 x 63 x 33 mm a těžký 215 g, rozměry i váha příjemná: víte, že máte „něco v ruce“. Ergonomicky velmi dobré, drží ne příjemně a na pohled tu není nic, co by mělo vadit. Nad objektivem je na horní stěně malá kaplička, to je GPS, zařízení na komunikaci s družicemi, pokud chceme zapisovat polohu (a to chceme, jinak bychom si koupili o dva litry levnější model F500). Má 16 megapixelový snímač EXRCMOS . Jde o specialitu firmy, žádná jiná to nevyrábí a nepoužívá. Podrobně jsem tu EXR vysvětloval před dvěma lety a jeho první použití v modelu F200 EXR krátce na to.

Tahle dvoustovka byl průkopnický fotoaparát, co se týče automatického režimu. Na pětsetpadesátce se samozřejmě dva roky vývoje projevily, už to, že jde o šestnáctimegový přístroj. Zoom je patnáctinásobný, ekv. 24 – 360 mm. Snímač má rozměr 6,4 x 4,8 mm a je stabilizovaný. Rozsah ISO má od 100 do 3200, eventuálně rozšířeně až do 12800. Kromě JPEG nabízí formát RAW. Pokud jde o ostření, zde jsem na rozpacích. Model 300 EXR se chlubil fázovou detekcí na čipu, kdežto ve specifikacích 550EXR se fázová detekce neuvádí, ale někde na webu tu a tam zmínku najdeme,. Každopádně (teď předbíhám) ostří velmi dobře, tedy rychle. Třípalcové LCD je fixní, nikoli výklopné. Má samozřejmě vestavěný blesk, vyskakovací, vyskočí vždycky, i když je vypnutý, což je pěkná otrava. Aspoň že umí pomalou synchronizaci, tedy blesk do pomalého času. Je určen naprostým laikům, a pro ně je tu plně automatický režim a režim EXR, který plně využívá možností onoho speciálního čipu. Už na dvoustovce jsem radil vteřinové lepidlo a natvrdo nastavit EXR (míněno s nadsázkou žertem). Názor neměním, holý EXR je velmi dobrý, opravdu není třeba se o nic starat. Pro poučenější uživatele je tu samozřejmě nabídka částečné i plné kontroly nad čímkoli, co se na fotoaparátu dělá, clonou a časem počínaje přes kompenzace, bracketingy, nastavení barevnosti a citlivosti atd. K tomu se ještě dostaneme. Umí to samozřejmě video, plné HD 1920 x 1180 se stereozvukem, Umí to i „sweep panorama“, tedy automatické skládání panorama švenkováním. Takže opravdu je to přístroj nachystaný na cesty čelit všemu, co vás na nich může potkat, vyjma pádu do vody 🙂

Ovládání a menu
Přístroj se zapíná tlačítkem na horní stěně, je to šikovně umístěné, nelze náhodou zapnout. Vedle je spoušť spojená, jako obvykle, se zoomem. Na rohu, jaksi našišato, najdeme kruhový volič, na něm režimy Auto a EXR, pak Adv, to je zmíněné panorama, které lze v menu nastavit jednak co do směru, jednak do rozsahu, nejmenší je 120 stupňů a to mi přijde nejrozumnější.

Pak je tam režim SP s lepší pleťovkou, nezdá se mi, že je to moc efektivní a nakonec uživatelská čtveřice PASMM, program / priorita clona – čas / plný manuál. Na zadní stěně je tlačítko pro přehrávání a spoušť pro video, pak kruhový volič s dedikovanými tlačítky kompenzace / blesk / samospoušť / makro a pod tím tlačítko pro režim displeje a F tlačítko, pro funkční menu. Zde začnu naříkat. Není tu přímý vstup k ISO a WB a dokonce ani ve funkčním menu ho nenajdeme. Musíme do velkého menu přes středové tlačítko čtyřcestného voliče. Na velkém menu je sice citlivost na první pozici, ale WB je až na druhé obrazovce a to mi přijde tedy jako hodně hustý nedostatek. Chápu, že Fujifilm jako světový výrobce filmů si váží své funkce „simulace filmu“ a simuluje kvality filmu Provia a Velvia Astia, ale raději bych měl po ruce WB sluníčko než nějakou Astii se sníženou barevností.

Menu snímacího režimu má tři obrazovky, musíme si zvyknout na terminologii: bracketing je zde uveden coby „expoziční řada“, smysl to má, ale je to nezvyklé. Sériové snímání tu je, ale pátral jsem po sériovém focení, tedy: série n-snímků za sebou. To je tady pod položkou „nejlepší 4“ a zde jsem narazil na problém. V návodu, který je jen na CD a vyniká srozumitelností na úrovni čínského manuskriptu I-ting, se píše, že pod položkou snímací režim – > sériové snímání – > najdete položku „nejlepší N“, přičemž pak lze nastavit kolik fotek a jakou frekvencí lze fotit. Na přístroji který mám k disposici je natvrdo číslo 4. Vyzkoušel jsem všechny režimy a nepřišel jsem, kterak nastavit počet snímků a rychlost snímání. Měl by snímat až 8 snímků / sec.

EXR režim
Ten je jeden z těch bodů, kvůli němuž se tento přístroj kupuje. EXR má čtyři režimy, jeden je automat se vším všudy, tedy analýza scény a nastavení všeho možného, ovšem lze kompenzovat expozici. To je velmi důležité, protože tento přístroj jeví značné sklony k přepalům, vysokému kontrastu a šisování fotek a silná kompenzace to trochu spraví. Takže v tomto režimu se přístroj o vše stará sám, nastaví ISO i WB, dobře pracuje s bleskem. V druhém režimu je „priorita rozlišení“. Inzeruje se extrémně ostrá kresba, v praxi to ale není zásadní rozdíl v kresbě:

Právě tak mi nepřijde jako velký rozdíl v režimu EXR – dynamický rozsah. Tady je ovšem třeba mít na paměti, že je nutné nejdřív nastavit ISO na automatický režim a pak lze v menu nastavit dynamický rozsah až na 1600%. Navíc nesmíte nastavit režim Velvia nebo Astia v simulaci filmu, jak se dozvíte na str. 83 návodu. Ale ani potom nečekejte zázraky. Vlevo obyč, vpravo EXR.

Tedy, upřímně, žádný rozdíl nevidím, ale třeba jsem slepej. Taktéž neoslní režim vysokého ISO a nízkého šumu.

Jak se s tím fotí
Náběh je trochu pomalý, v průměru 2,3 sec. Pěkně svižné je ostření, při namáčknutí je zpoždění neměřitelné a s namáčknutím v průměru 0,2 sec a to je na kompakt výborný výkon.
Kresba je samozřejmě dostatečná pro účely běžného amatérského focení. Na kompakty nelze klást maximalistické nároky, doba se změnila, máme micro 4/3 kompakty a APS-C kompakty a zde bude čip velikosti nehtu malíku vždy v nevýhodě. Je nutné hodně kompenzovat, -2/3 jsou běžná norma, -1 nic nezkazíme. Samozřejmě, ekvivalent 360mm je náročná věc. Nelze spoléhat na stabilizaci, spíš bych doporučoval se maximálnímu výtahu zoomu vyhýbat. Kresba je hodně doháněná doostřováním, nicméně objektiv nemá sklon k fialovým konturám, to je nutno dodat k dobru. Soudkové zkreslení při krátkém ohnisku je v mezích normálu. Velmi dobře nastavuje automatickou WB, tedy bílou. RAW se kupodivu nastavují v setup nemu na obrazovce č. 4. Má sympatickou koncovku *.RAF a samozřejmě pokud by si s fotkou chtěl někdo hrát, má zde prostor. Otázka je, zda to má na kompaktu ten pravý smyslu ve srovnání námaha / výsledek.

Citlivost je také vcelku normálně řešená. Při 800 ISO nejsou velké problémy, výše to šumí a není zásadní rozdíl mezi běžným a EXR „odšumovacím“ režimem.

GPS pracuje vcelku spolehlivě a ani mi nepřišlo, že by spotřebovala moc energie, četl jsem v recenzích o rychlém spotřebování energie, ale nepřišlo mi to. GPS je nutno zapnout ve funkčním menu: jsou dva režimy, trvale zapnout a při zapnutí, ten druhý je spolehlivější, při tom první z neznámých důvodů pátrala a nekomunikovala (ikonka družice na displeji bliká, když není komunikace navázaná). Když funguje, přesnost je cca 10 – 15 metrů a to bohatě stačí. Přístroj zaznamenává jak polohu, tak nadmořskou výšku.

Sweep panorama je příjemné, ovšem dnes už máme přístroje, které nepotřebují nastavit směr panoramování. Nemyslím, že je to vážný nedostatek – ono je nejlepší to nastavit tak, abychom drželi přístroj v poloze „na výšku“ a pak je to panorama nejlepší, tedy nejméně nudlovité. Ale to je věc každého uživatele, jaké chce mít panorama.

Shrnutí
Fujifilm F550 EXR je prestižní kompakt s mnoha možnostmi. Je velmi pečlivě a robustně stavěný a dá se od něho čekat, že si dá líbit i drsnější zacházení na cestách. Obrazová kvalita odpovídá standardu. Režim EXR AUTO je velmi příjemný a doporučuji ho používat, spolu s GPS v režimu 2. Nečekejme zázraky od jiných režimů EXR, některé vedou k omezení rozměru snímku a tudíž ke ztrátě kvality. K přednostem patří rychlé (na kompakt) ostření, k nedostatkům nesrozumitelný manuál na CD a navíc bez rejstříku a s obsahem na str. římská dvanáct. Sony

Ukázky:
1 a 2 rozsah zoomu (optického), 3 běžné světlo, 4 a 5 bez kompenzace a s kompenzací, 6 až 8 hezky, 9 a 10 ošklivo, 11 a 12 různé

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12

Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: