Zima neškodí, to je první závěr, který vypíchnu hned do úvodu. Je ovšem třeba postupovat s rozumem. Pochopitelně nenechám někde ležet na desetistupňovém mrazu fotoaparát. Mráz neškodí, když jsme venku a fotografujeme a aparát v rozumné míře chráníme.
Co je rozumná míra? Rozumné není dávat aparát pod košili, na holé tělo, aby se chudák pohřál. Ohřeje se, ale zároveň do sebe natáhne tělesné vlhko a pára pak zkondenzuje, až aparát vytáhneme zpod košile na mráz. Přičemž právě vlhko opravdu elektronických přístrojům, ať jsou jakékoli, škodí.
V kapse nebo brašně je aparátu nejlíp. V kapse bundy přece nemrzne, je tam rozumná teplota, těžko odhadovat jaká, ale určitě do deseti nad nulou.
LCD displej by mohl přestat fungovat, čteme někdy. Je to možné, nikdy jsem se však v praxi s tímto jevem nesetkal. Je ovšem pravda, že jsme vždy fotil v mrazech nejvíc kolem deseti mínus.
Když už jsme u LCD… Mnoho aparátů dnes je vybaveno jenom LCD, nemají průhledový, ani elektronický hledáček. Zde upozorňuji, že i když to jsou vychvalované“ sunshine“ LCD displeje, jakmile jsme na sněhu a oslňuje nás prudké světlo, obraz na displeji je špatně vidět. Tedy, on je jakž takž vidět, ale hůř se čtou údaje o sloně, času atd., takže je třeba zdvojnásobit opatrnost, abychom například nefotili na sluníčku na sněhu a neměli bílou nastavenou na žárovkové světlo a jak jsme oslnění, tu ikonku se žárovičkou prostě přehlédneme…
Zapocená optika je následek přechodu ze zimy do zadýchané místnosti. Nemá smysl ji sušit, čistit. Dobré je objektiv chránit – krytkou, filtrem (pokud nemá zatahovací roletu). Necháme aparát v klidu, dokud se teploty nevyrovnají. Vlhkost ve vzduchu ale není tak intenzivní, aby mohla aparát zničit.
Zima neškodí, to je první závěr, který vypíchnu hned do úvodu. Je ovšem třeba postupovat s rozumem. Pochopitelně nenechám někde ležet na desetistupňovém mrazu fotoaparát. Mráz neškodí, když jsme venku a fotografujeme a aparát v rozumné míře chráníme.
Co je rozumná míra? Rozumné není dávat aparát pod košili, na holé tělo, aby se chudák pohřál. Ohřeje se, ale zároveň do sebe natáhne tělesné vlhko a pára pak zkondenzuje, až aparát vytáhneme zpod košile na mráz. Přičemž právě vlhko opravdu elektronických přístrojům, ať jsou jakékoli, škodí.
V kapse nebo brašně je aparátu nejlíp. V kapse bundy přece nemrzne, je tam rozumná teplota, těžko odhadovat jaká, ale určitě do deseti nad nulou.
LCD displej by mohl přestat fungovat, čteme někdy. Je to možné, nikdy jsem se však v praxi s tímto jevem nesetkal. Je ovšem pravda, že jsme vždy fotil v mrazech nejvíc kolem deseti mínus.
Když už jsme u LCD… Mnoho aparátů dnes je vybaveno jenom LCD, nemají průhledový, ani elektronický hledáček. Zde upozorňuji, že i když to jsou vychvalované“ sunshine“ LCD displeje, jakmile jsme na sněhu a oslňuje nás prudké světlo, obraz na displeji je špatně vidět. Tedy, on je jakž takž vidět, ale hůř se čtou údaje o sloně, času atd., takže je třeba zdvojnásobit opatrnost, abychom například nefotili na sluníčku na sněhu a neměli bílou nastavenou na žárovkové světlo a jak jsme oslnění, tu ikonku se žárovičkou prostě přehlédneme…
Zapocená optika je následek přechodu ze zimy do zadýchané místnosti. Nemá smysl ji sušit, čistit. Dobré je objektiv chránit – krytkou, filtrem (pokud nemá zatahovací roletu). Necháme aparát v klidu, dokud se teploty nevyrovnají. Vlhkost ve vzduchu ale není tak intenzivní, aby mohla aparát zničit.