Jak je to s „expoziční hodnotou“ EV a její přidáváním a ubíráním? Na to se ptá náš čtenář P.F. Pokusme se co nejsrozumitelněji odpovědět. Otázka zní:
V knize „Fotografování s digitálním fotoaparátem“ na str. 14 jsou příklady:
Expoziční hodnota (exposition value) EV
EV 10 při ISO 100 = expozice 1/125 při cloně 2,8
EV 11 při ISO 100 = expozice 1/125 při cloně 4
EV 12 při ISO 100 = expozice 1/125 při cloně 5,6
Čím více slunce svítí tím je vyšší hodnota EV – (musíme víc zaclonit nebo zkrátit čas)
Hned v další kapitole píšete o expoziční kompenzaci a tam je to, co mi není zcela jasné. Doporučujete např. fotografovat sníh s přidáním + 1,3 EV. Což by znamenalo, že přicloňuji, nebo zkracuji čas. Neodečítá fotoaparát od automaticky změřené expozice tuto hodnotu EV, kterou přidávám?
Tolik dotaz. 
Jakmile je hodnota EV vyšší, znamená to, že je více světla. Zase je tu škála kombinací času a clony, ovšem protože je více světla, musíme při výchozí kombinaci více clonit , takže nám vyjde při 1/125 sec clona 4 (a tak dále, při 1/60 clona 5,6 atd.).
Svým dotazem pan P.F. připomněl určitou nedůslednost či nelogičnost.
Expoziční kompenzace se vskutku udává „do plusu“ a „do mínusu“ a on správně usuzuje, že při +EV by se měla nastavit „jakoby vyšší EV“, což by logicky znamenalo při stálé expozici větší clonu (tedy větší clonové číslo – menší průměr vstupního otvoru). Ve skutečnosti je to naopak. My totiž korigujeme nastavení EV, v tom je ten trik: my korigujeme (či kompenzujeme chybu která vzniká z technických důvodů. Jejich příčina je v tom, že měřicí zařízení je kalibrováno na „střední šedou“ , tedy na odrazivost 18% dopadajícího světla. Když slunce svítí dejme tomu na zelenou louku, ta má více méně 18% odrazivost (tedy: 82% světla pohltí tráva, 18% odrazí). Když ale svítí na sníh, ten má 40% odrazivost, takže přístroj vyhodnotí EV špatně a je nutno ho kompenzovat. Vzhledem k tomu, že při této korekci buď prodlužujeme čas nebo zvětšujeme clonový otvor (nebo oboje), je logické, že je korekce označena znaménkem plus.
Naopak v noci, když pořizujeme noční snímky, má motiv menší odrazivost než 18% a je tedy lépe fotografovat s rychlejším časem, nebo menším clonovým otvorem, takže korigujeme do mínusu.
V praxi, ve fotografické hantýrce, se pojmu „évé“ obvykle neužívá. Foťáci neboli „čočky“ říkají, že „přidají půl clony“ (= +0,5EV) nebo „uberou půl clony“ (= -0,5EV). Je to technicky ne zcela přesné, zato výstižné. Když opravdu přidám 0,3 nebo 0,7 clony (=zvětším její otvor) při zachování času, exponuju víc, tedy více otevřu objektiv světlu.
Dávám panu P.F. za pravdu, že je to trochu na hlavu, ale takhle se to dělá sto padesát let a my už na tom nic nezměníme…
Jak je to s „expoziční hodnotou“ EV a její přidáváním a ubíráním? Na to se ptá náš čtenář P.F. Pokusme se co nejsrozumitelněji odpovědět. Otázka zní:
V knize „Fotografování s digitálním fotoaparátem“ na str. 14 jsou příklady:
Expoziční hodnota (exposition value) EV
EV 10 při ISO 100 = expozice 1/125 při cloně 2,8
EV 11 při ISO 100 = expozice 1/125 při cloně 4
EV 12 při ISO 100 = expozice 1/125 při cloně 5,6
Čím více slunce svítí tím je vyšší hodnota EV – (musíme víc zaclonit nebo zkrátit čas)
Hned v další kapitole píšete o expoziční kompenzaci a tam je to, co mi není zcela jasné. Doporučujete např. fotografovat sníh s přidáním + 1,3 EV. Což by znamenalo, že přicloňuji, nebo zkracuji čas. Neodečítá fotoaparát od automaticky změřené expozice tuto hodnotu EV, kterou přidávám?
Tolik dotaz.
Jakmile je hodnota EV vyšší, znamená to, že je více světla. Zase je tu škála kombinací času a clony, ovšem protože je více světla, musíme při výchozí kombinaci více clonit , takže nám vyjde při 1/125 sec clona 4 (a tak dále, při 1/60 clona 5,6 atd.).
Svým dotazem pan P.F. připomněl určitou nedůslednost či nelogičnost.
Expoziční kompenzace se vskutku udává „do plusu“ a „do mínusu“ a on správně usuzuje, že při +EV by se měla nastavit „jakoby vyšší EV“, což by logicky znamenalo při stálé expozici větší clonu (tedy větší clonové číslo – menší průměr vstupního otvoru). Ve skutečnosti je to naopak. My totiž korigujeme nastavení EV, v tom je ten trik: my korigujeme (či kompenzujeme chybu která vzniká z technických důvodů. Jejich příčina je v tom, že měřicí zařízení je kalibrováno na „střední šedou“ , tedy na odrazivost 18% dopadajícího světla. Když slunce svítí dejme tomu na zelenou louku, ta má více méně 18% odrazivost (tedy: 82% světla pohltí tráva, 18% odrazí). Když ale svítí na sníh, ten má 40% odrazivost, takže přístroj vyhodnotí EV špatně a je nutno ho kompenzovat. Vzhledem k tomu, že při této korekci buď prodlužujeme čas nebo zvětšujeme clonový otvor (nebo oboje), je logické, že je korekce označena znaménkem plus.
Naopak v noci, když pořizujeme noční snímky, má motiv menší odrazivost než 18% a je tedy lépe fotografovat s rychlejším časem, nebo menším clonovým otvorem, takže korigujeme do mínusu.
V praxi, ve fotografické hantýrce, se pojmu „évé“ obvykle neužívá. Foťáci neboli „čočky“ říkají, že „přidají půl clony“ (= +0,5EV) nebo „uberou půl clony“ (= -0,5EV). Je to technicky ne zcela přesné, zato výstižné. Když opravdu přidám 0,3 nebo 0,7 clony (=zvětším její otvor) při zachování času, exponuju víc, tedy více otevřu objektiv světlu.
Dávám panu P.F. za pravdu, že je to trochu na hlavu, ale takhle se to dělá sto padesát let a my už na tom nic nezměníme…