Nezařazené

Co mě vzalo u Panasonicu v roce 2014

Panasonic měl dobrý rok, přinesl skvělé přístroje, jen jsem se pošetile těšil, že bude GX8 anoncovaná na rumorových stránkách a ona nebyla. Ale spousta toho bylo a pojďme si aspoň něco připomenout.

Panasonic měl dobrý rok, přinesl skvělé přístroje, jen jsem se pošetile těšil, že bude GX8 anoncovaná na rumorových stránkách a ona nebyla. Ale spousta toho bylo a pojďme si aspoň něco připomenout.

Už na začátku roku uvedl vlakovou loď své G – třídy, Panasonic GH4. Recenzoval jsem ho v dubnu. Jde o přístroj s výměnnou optikou systému Micro Four Thirds, tedy o systém který má absolutně nejširší nabídku optiky – sdílí ji Olympus s Panasonicem, přidružili se i třetí výrobce a do MFT systému přistoupil i obrozený Kodak. Flexibilita, rychlost a kvalita obrazu, to jsou významné devizy tohoto šestnáctimegového přístroje. Musíme vycházet z toho, že obrazově je srovnatelný s APS-C zrcadlovkami a v mnoha parametrech je předčí.


Líbil se mi už jeho předchůdce GH3, tento se od něho liší hlavně 4K videem. Výhrady nemám žádné, spíš jeden rozpak: je to přístroj velký jako APS-C zrcadlovka a stejně tak nápadný. Odpovídající optika je ovšem menší, lehčí a dílem i levnější, v tom výhoda zůstává.

Proti obdivovanému modelu Sony RX10 těžkou váhu, megakompakt Lumix DMC-FZ1000 se zoomem 25-400/2,8-4,0 a jednopalcovým čipem – stejným jako má Sony. Rozlišení je 21 mpx s podporou čtyřjádrového procesoru Venus Engine IV. Základní rozsah ISO je 125 – 12800. Objektiv LEICA DC VARIO-ELMARIT (15 členů v 11 skupinách) má optickou stabilizaci v pěti osách, ostření je na kontrast.


Je vhodný zejména k cestovní fotografii, kdy šetříme každé deko; ačkoli je rozměrný, přece jen nepotřebujeme k přenášení fototechniky batoh. S přístrojem Sony RX10 soupeří o palmu nejlepšího bridge. Cena 23 tisíc je u takto kvalitního přístroje rozumná, Sony sice zlevnil, ale pořád stojí 27 tisíc. Nemá dotykový displej, to je moje nejvážnější výhrada, ale Sony RX10 také ne. Ona ta funkce asi není tak žádaná, jak by si zasloužila. A zase – rozměrově v podstatě odpovídá zrcadlovce, rozhodně to není kompakt do kapsy.

Kdybych ale měl přiznat, co mě opravdu vzalo u srdce, pak je to Panasonic Lumix GM5. Miniatura s vysokým výkonem, takový je systémový šestnáctimegový kompakt s výměnnými objektivy z rodiny Micro Four Thirds, nástupce loňské miniatury GM1 . Něco přibylo, něco ubylo – není tu vestavěný blesk ale zato má elektronický hledáček s rozlišením 1,6 mega. Dodává se s miniaturním objektivem s rozsahem ekv. 24-70 a je k němu taky tak prťavý objektiv s ekvivalentem 70-200 mm. Důvod mého nadšení je z této fotky:


Mohu tahat po kapsách to, co potřebuju k živé fotografii a k ní je podle mne MFT systém ideálně vhodný. Byl bych si ho koupil, kdyby měl výklopný displej. Já na tom trvám a bez výklopáku foťák nechci.

Hvězdou letošní Photokiny se stal Panasonic Lumix DMC-LX100. Řada LX je u Panasonicu už devět let a tyto přístroje se vyráběly a prodávaly též pod značkou Leica – jsou vybaveny optikou této německé legendy. Ještě LX7 z roku 2012 byl osazen celkem běžným kompaktím 1/1.7″ čipem (7.44 x 5.58 mm) . Nový model přinesl zásadní změnu, je v něm zabudován 4/3 snímač . Procesor je nejvyšší současné třídy Venus Engine, má ho též výše uvedená vlajková loď GH4. Přístroj má elektronický hledáček s vysoký rozlišením 2764 bodů a obnovovací frekvencí 60 fps, takže poskytuje dokonalý, ostrý a pevný obraz s vynikající barevností.


Je to důkladný, důvěru budící příruční foťák – nemá charakter kompaktu, spíš je to přístroj typu Leica. Ovládací prvky jsou velmi dobře přístupné, pravda, tlačítka na zadní stěně pod hranou jsou poněkud titěrná, je to daň za miniaturizaci. Super je režim foto 4K video – v podstatě jde o vysokorychlostní snímání fotek. Skvělý je elektrický hledáček, a moje výhrada? Nemá výklopný dotykový displej. U GM5 jsem si to vykládal obavou o miniaturnost, výklopné řešení vždy přidá něco na váze a rozměrech, ale tohle není žádný prcek a důvody jsou asi jiné. Každopádně toho lituji.