Co je hyperfokální vzdálenost

Je to náramně učený termín a občas se mě na něj někdo zeptá, naposledy pan Pavel S. Proč si o něm za dlouhých zimních večerů nepovykládat… Vysvětlím to nejlépe na příkladu. Objektiv Voigtländer 15/4.5 je vybaven řádným clonovým kroužkem a taktéž kroužkem na ruční ostření s vyznačenou stupnicí vzdálenosti a navíc, jak tomu bývalo v dobách, kdy ještě byl svět normální, na těle objektivu je vyznačena stupnice hloubky ostrosti. Takhle do pak vypadá:

Je to náramně učený termín a občas se mě na něj někdo zeptá, naposledy pan Pavel S. Proč si o něm za dlouhých zimních večerů nepovykládat… Vysvětlím to nejlépe na příkladu. Objektiv Voigtländer 15/4.5 je vybaven řádným clonovým kroužkem a taktéž kroužkem na ruční ostření s vyznačenou stupnicí vzdálenosti a navíc, jak tomu bývalo v dobách, kdy ještě byl svět normální, na těle objektivu je vyznačena stupnice hloubky ostrosti. Takhle do pak vypadá:

Nahoře je stupnice vzdálenosti od 0,4 m přes 0,5 a 0,7 po 1 metr a 2 metry a nekonečno. Kulatý puntík je značka označující, na jakou vzdálenost je objektiv nastaven, na ukázce je to 0,7 m. No a ta dvojice číselných údajů, to je stupnice hloubky ostrosti. Na 4,5 je hloubka ostrosti něco přes 0,5 m po něco přes 1 metr atd., vždy je to od do.

Hyperfokální vzdálenost, jak si ještě řekneme, má několik výkladů, ten nejčastější: je to vzdálenost na kterou ostříme, aby při dané cloně hloubka ostrosti dosahovala od nekonečna po nejbližší prvek v záběru, který má být ostrý. Tady je to vyznačeno:

Červené pole je hloubka ostrosti při cloně F11, zaostřeno je na 0,7 a hloubka ostrosti sahá od 0,5 m do nekonečna. Hyperfokální vzdálenost je při tomto zaclonění 0,7 m.

Kdybych ale zaclonil jen na F4,5, hloubka ostrosti by byla užší a hyperfokální vzdálenost by byla někde pod 2 metry.

Jsou na to tabulky a je na to appka pro mobil a můžeme se kolem toho bavit, ale praktický význam je mizivý.

Hloubka ostrosti totiž neznamená, že od do je všechno ostré jako břitva. Maximum ostrosti je v rovině ostrosti a pak ostrost ubývá směrem od nás i směrem k nám. Hloubka ostrosti je tedy pásmo, v němž vnímáme zobrazené předměty jako ostré, přičemž toto „vnímání“ je vždy problematická záležitost. Záleží na formátu čipu a na rozlišení i na našem subjektivním pohledu. Navíc, hloubka ostrosti sice – čistě teoreticky – roste s clonou, ovšem při velkém zaclonění klesá kvalita kresby a obvykle i velmi kvalitní objektivy začínají vadnout na cloně F11 a pak to jde s kresbou hodně z kopce. Čarování s hloubkou ostrosti mělo smysl v době analogu, dnes je běžné s ostrostí v prostoru pracovat v editoru – například skládáním obrázků s různou rovinou ostrosti a jejich spojením do výsledného. Pokud prahnete po definicích, pak se podívejte na můj článek o hyperfokální vzdálenosti z roku 2010.