|
Často dostávám do rukou fotky s kompozičními chybami. Tak mě tedy napadlo se na ně podívat blíže a ukázat si na nich, co není dobré a co by se dalo dělat lépe. Možná že se z toho časem vyvine delší seriál, uvidíme! Dnes se podívejme na pár záběrů pořízených před několika dny, kdy naši obec Zvoli navštívil předvolební cyklistický peleton středočeského hejtmana Petra Bendla. Snímky byly pořízeny kompaktem Sony DSC-W130. Po stránce zaostření a expozice byly v podstatě všechny v pořádku, technika tedy pracovala statečně.
Základní chyba  Toto je klasický příklad, kdy není jasno, zda se fotí celek nebo polocelek. Pořádně není vidět nic, ani celá přijíždějící skupina (celek), ani cyklista v popředí (polocelek). Ten je navíc mimo ostrost a bokem, spíš skoro zády, není mu vidět do obličeje. To je důsledek pozdního stisknutí spouště.  Na obrázku je vidět situace před naším obecním úřadem. Bylo tu připraveno melounové občerstvení. Cyklisté přijeli – a nic není vidět pořádně, ani pohoštění, ani strávníci. Snímku v podstatě dominují tři židle v popředí. Závěr č.1: Kompoziční vada zatěžující – troufnu si říci – většinu fotek nepoučených fotografů je středová kompozice. Zde je klasická ukázka:  Všimněte si, že osoby jsou roztažené podél vodorovné osy snímku. Kdybyste si vzali pravítko a změřili plochy v obrázku, zjistíte, že většinu jeho plochy zabírá asfalt v popředí a fasáda v pozadí a uprostřed se táhne linka jakýchsi nerozeznatelných mravenců. Na lidech jsou nejzajímavější obličeje a jejich výrazy., proto je třeba jít k těm lidem blíž – samozřejmě, že čím blíže jdeme, tím jich bude míň. Ale to je dobře! Podívejme se na následující ukázku. Zachycuje okamžik, kdy se cyklisté radí nad mapou s naším starostou Marcelem Pudichem, kam dál.  Pokud jsem počítal správně, na snímku je zachyceno pětadvacet osob. To je moc! Mělo se jít mnohem blíž. Trochu nám pomůže výřez z obrázku. To je ale jenom berlička, východisko z nouze – výřez je samozřejmě mnohem méně zřetelný a ostrý, než jaká by byla fotka pořízená z blízkosti.  Posluchače mých seminářů vedu k tomu, aby si osvojili pravidlo tří: na snímku by měly být maximálně tři osoby. Jakmile je tam jedna, dvě nebo nejvíc tři osoby, máme jasný, čitelný a snadno komponovatelný záběr. Jakmile jich je tam víc, nastává zmatek – stačí se podívat na ukázky zde na stránce, o něco výše. Uzavřu tedy snímkem, na němž jsou tři osoby – vznikl samozřejmě výřezem.  Vpravo je hejtman Bendl, a je na něm pěkně vidět, že v tuhle chvíli nejspíš lituje, že nesedí nad svými lejstry v kanceláři. Tenhle polocelek vypovídá o atmosféře akce líp, než nepřehledné celky. Shrnutí
Není to žádná záhadná kabala, vyzkoušejte si to na nejbližším výletě s rodinkou nebo s kamarády. Když na těchto pár zásad budete myslet, uvidíte, že snímky budou mnohem zajímavější a výraznější. |
|
Často dostávám do rukou fotky s kompozičními chybami. Tak mě tedy napadlo se na ně podívat blíže a ukázat si na nich, co není dobré a co by se dalo dělat lépe. Možná že se z toho časem vyvine delší seriál, uvidíme! Dnes se podívejme na pár záběrů pořízených před několika dny, kdy naši obec Zvoli navštívil předvolební cyklistický peleton středočeského hejtmana Petra Bendla. Snímky byly pořízeny kompaktem Sony DSC-W130. Po stránce zaostření a expozice byly v podstatě všechny v pořádku, technika tedy pracovala statečně.
Základní chyba Toto je klasický příklad, kdy není jasno, zda se fotí celek nebo polocelek. Pořádně není vidět nic, ani celá přijíždějící skupina (celek), ani cyklista v popředí (polocelek). Ten je navíc mimo ostrost a bokem, spíš skoro zády, není mu vidět do obličeje. To je důsledek pozdního stisknutí spouště. Na obrázku je vidět situace před naším obecním úřadem. Bylo tu připraveno melounové občerstvení. Cyklisté přijeli – a nic není vidět pořádně, ani pohoštění, ani strávníci. Snímku v podstatě dominují tři židle v popředí. Závěr č.1: Kompoziční vada zatěžující – troufnu si říci – většinu fotek nepoučených fotografů je středová kompozice. Zde je klasická ukázka: Všimněte si, že osoby jsou roztažené podél vodorovné osy snímku. Kdybyste si vzali pravítko a změřili plochy v obrázku, zjistíte, že většinu jeho plochy zabírá asfalt v popředí a fasáda v pozadí a uprostřed se táhne linka jakýchsi nerozeznatelných mravenců. Na lidech jsou nejzajímavější obličeje a jejich výrazy., proto je třeba jít k těm lidem blíž – samozřejmě, že čím blíže jdeme, tím jich bude míň. Ale to je dobře! Podívejme se na následující ukázku. Zachycuje okamžik, kdy se cyklisté radí nad mapou s naším starostou Marcelem Pudichem, kam dál. Pokud jsem počítal správně, na snímku je zachyceno pětadvacet osob. To je moc! Mělo se jít mnohem blíž. Trochu nám pomůže výřez z obrázku. To je ale jenom berlička, východisko z nouze – výřez je samozřejmě mnohem méně zřetelný a ostrý, než jaká by byla fotka pořízená z blízkosti. Posluchače mých seminářů vedu k tomu, aby si osvojili pravidlo tří: na snímku by měly být maximálně tři osoby. Jakmile je tam jedna, dvě nebo nejvíc tři osoby, máme jasný, čitelný a snadno komponovatelný záběr. Jakmile jich je tam víc, nastává zmatek – stačí se podívat na ukázky zde na stránce, o něco výše. Uzavřu tedy snímkem, na němž jsou tři osoby – vznikl samozřejmě výřezem. Vpravo je hejtman Bendl, a je na něm pěkně vidět, že v tuhle chvíli nejspíš lituje, že nesedí nad svými lejstry v kanceláři. Tenhle polocelek vypovídá o atmosféře akce líp, než nepřehledné celky. Shrnutí
Není to žádná záhadná kabala, vyzkoušejte si to na nejbližším výletě s rodinkou nebo s kamarády. Když na těchto pár zásad budete myslet, uvidíte, že snímky budou mnohem zajímavější a výraznější. |