Černobílý Ilford

Film objevil novozélandský amatér Mike Ellis. Přes internet koupil pozůstalost po zesnulém fotoamatérovi. Obsahoval i Leitz kazetu, obsahující Ilford Selo film. Věděl, že se tento film přestal vyrábět někdy před padesáti lety. Zkusil ho vyvolat ve vývojce Ilford D-11. A opravdu, po jedenáctiminutovém vyvolávání byl negativ hotový. Nepodařilo se sice zachránit všechny obrázky, ale na filmu zůstalo deset použitelných snímků.
Značka Selo vznikla ve dvacátých létech jako společný podnik Ilfordu a dvou dalších firem, Imperial a Gem. Každá z těchto firem pak film prodávaly pod svým jménem. Filmy Ilford – Selo se začaly dělat podle ředitele divize Ilford – foto Simona Galleye v roce 1938. Podle vzhledu obrázků se dá soudit, že byly opravdu pořízeny v padesátých létech. Simon Galley k nim poznamenal, že snímky vybízejí k přemýšlení o tom, jak dlouho vydrží naše digitální obrazy. Na flash kartě určitě půl století nevydrží, poznamenal.
Což měl nepochybně pravdu.
(Zpracováno podle tiskové zprávy Ilfordu)

Film objevil novozélandský amatér Mike Ellis. Přes internet koupil pozůstalost po zesnulém fotoamatérovi. Obsahoval i Leitz kazetu, obsahující Ilford Selo film. Věděl, že se tento film přestal vyrábět někdy před padesáti lety. Zkusil ho vyvolat ve vývojce Ilford D-11. A opravdu, po jedenáctiminutovém vyvolávání byl negativ hotový. Nepodařilo se sice zachránit všechny obrázky, ale na filmu zůstalo deset použitelných snímků.
Značka Selo vznikla ve dvacátých létech jako společný podnik Ilfordu a dvou dalších firem, Imperial a Gem. Každá z těchto firem pak film prodávaly pod svým jménem. Filmy Ilford – Selo se začaly dělat podle ředitele divize Ilford – foto Simona Galleye v roce 1938. Podle vzhledu obrázků se dá soudit, že byly opravdu pořízeny v padesátých létech. Simon Galley k nim poznamenal, že snímky vybízejí k přemýšlení o tom, jak dlouho vydrží naše digitální obrazy. Na flash kartě určitě půl století nevydrží, poznamenal.
Což měl nepochybně pravdu.
(Zpracováno podle tiskové zprávy Ilfordu)