Nezařazené

Canon Powershot S80

Osmimegový kompakt modelové řady S vychází ze svého sedmimegového předchůdce S70. Připomínali jsme ho v listopadu loňského roku obsáhlou tiskovou zprávou, nyní bylo možné si ho důkladně vyzkoušet a vrátit se k němu v recenzi.

Jaký je a komu je určen
Celá tato řada S je v široké škále digitálních fotoaparátů Canonu řazena mezi PowerShot A a PowerShot G. Oproti “áčkům” je mnohem lépe vybaven, kdežto “géčka”, která jsou i dražší, jsou také větší a těžší, mají přetáčecí displej, možnost ukládání v RAW formátu a celkově mají více “profi” ladění.

Je to tedy především kompakt (104 x 57 x 39 mm , 290g), se zasouvacím krytem objektivu, ve vysoce lesklém černém a stříbrném kovovém pouzdře. Objektiv 28-100 mm (ekv.) f/2.8-5.3 s 3,6násobným optickým zoomem je vybaven technologií Canon UA (asférickou čočkou s vysokým indexem lomu). To je velmi dobře volený rozsah, zdaleka ne běžný na současném trhu – od širokoúhlého do portrétního, to “se hodí” pro většinu případů. Objektiv je rozšiřitelný konvertory, takže lze i s těmito přídavnými zařízeními počítat s rozsahem 22,4 mm – 200 mm (ekvivalent kinofilmu). Ostření je inteligentní autofokus AiAF TTL 9-bodů s rozsahem od 50 cm do nekonečna, v makru od 4 cm. Digitální zoom je čtyřnásobný a zde si pospíším upozornit, že je použitelný, jak ještě uvidíme.
Snímač CCD 1/1.8 ” (7.18 x 5.32 mm) nabízí 8 megapixelů efektivně, 8,3 fyzicky, s nastavitelnou citlivostí snímání mezi 50 a 400 ISO.
Procesor je Canon DIGIC II, který výrazně urychlil všechny procesy. Zejména se projevuje vysokou rychlostí a citlivostí ostření. Sériové focení má rychlost 1,8 fps s omezením počtu snímků daným jen kapacitou karty. Díky tomuto procesoru je velikost videa zvýšena na XGA (1024 x 768, 15 políček/s), je ovšem možno točit i v nižších rozlišeních. U videa XGA je dán datový limit 1GB.
LCD displej má úhlopříčku 2,5´´. Přístroj je sice vybaven průhledovým hledáčkem, avšak zdá se, že u amatérských aparátů je průhledový hledáček odsouzen k postupnému vymření, padne za oběť miniaturizaci, která vede k tomu, že obraz v něm je malý k nepoužitelnosti takže v praxi stejně budeme spíš užívat displej.

Napájení je z vysokokapacitního Li-on akumulátoru – stejný se používá v zrcadlovkách EOS 350D. Jeho kapacita je podle způsobu používání cca 500 snímků na jedno nabití. Zápis je na SD kartu, v dodávce je 32MB karta, rozumné minimum je 512 MB, gigová karta “to jistí”.
Nakonec – a není to nic zanedbatelného – menu je v češtině.

Ovládání a menu
Přístroj se zapíná odsunutím černého krytu. Na jeho horní stěně je spoušť, všechny ovládací prvky jsou na zadní stěně.
Vpravo na hoře je válcovitý útvar, který je vyveden do kruhového voliče funkcí. Je to kolečko, kde volíme režim auto (tedy lnou automatiku bez možnosti korekcí), program (automatika s možností korekcí) a pak volby priority času/clony, plný manuál a C (custom) pro uživatelské nastavení. Kromě toho se zde volí video, panorama a “mé barvy” (k této zajímavé funkci se vrátím) a 21 scénických režimů. Volič má snadno překonatelnou aretaci, která je dost silná na to, aby se samovolně netočil při nošení přístroje v kapse. Na výstupku vedle voliče je netradičně řešené ovládání zoomu.
Vpravo od hledáčku je tlačítko pro přehrávání obrázků, vlevo od něho jsou tlačítka pro přímý tisk (lze ale navolit i jinou funkci, je to uživatelské tlačítko) a volba režimů single, sériové focení, samospoušť (10 nebo 2 sec).

Čtyřcestný volič je lahůdkou tohoto modelu.
Je vsazen do kruhového výstupku, který má na obvodu čtyři tlačítka: volbu režimu ostření, expoziční kompenzaci, menu a režim displeje. Uprostřed je kruhový volič s obvyklou možností pohybu v menu tlakem nahoru/dolů, vlevo/vpravo, ovšem zároveň slouží i jako roller, tedy ovládací kolečko. Navíc, ty čtyři pohyby zapínají volbu ISO, blesku, ručního ostření a makro.

Logika menu je tradiční: jako u jiných modelů Canonu pod pojmem menu chápejme spíš setup, tedy nastavení parametrů, jako délka samospouště, pomocné zaostřovací světlo, následné prohlížení právě pořízeného obrázku a pod. Menu pro fotografování zapneme stisknutím středového tlačítka func a zde najdeme volbu bílé, barevných efektů (živé barvy, doostření a pod.), bracketing (postupné expozice), regulace síly záblesku, režim měření expozice (poměrové, celoplošné s důrazem na střed, bodové), komprese (tři stupně, superjemný, jemný a normální obraz) a velikost obrazu.

Jakmile si na toto řešení zvykneme, ovládání přístroje se velmi usnadní. Což ovšem už patří do následující kapitoly.

Jak se s ním fotí
Tradičně začnu měřením. Start je bleskový za 1,1 sec, expozice s namáčknutím spouště 0,1 sec, poněkud horší výsledky bez namáčknutí – kolem 0,6 sec, při manuálním ostření 0,2 sec.

Obrazové výsledky jsou velmi dobré. Osmimegový obraz je ostrý bez sklonů k vinětaci. V širokoúhlém nastavení má objektiv lehký sklon k soudkové vadě, není to ale nic dramatického. Rozdíl v kresbě při různém stupni zaclonění není výrazný. Barvy při základním nastavení jsou přirozené, jasné, pochopitelně že přidáním na živosti anebo dokonce zdůrazněním některé barvy (volba “mé barvy” je jako stvořená pro pokusníky, kteří rádi experimentují – zde bych ale nabádal ke střídmosti, protože výsledek je nevratný a spíš bych doporučoval ladit barvy v editoru než v terénu jakýmsi odhadem a kontrolou na LCD). Vynikající je dynamický rozsah, tedy schopnost zvládat jasové rozsahy – poměrové měření expozice je spolehlivé a obvykle nás vyvaruje před vypálenými jasy. Pokud jde o šum, ten je při 400 ISO (a v menší míře už při 200 ISO) patrný na velké zvětšení, v praxi na zvětšenině patrný nebude. Co je důležité v této souvislosti – třebaže na obrázku šum je, neprojeví se borcením kresby, detaily jsou pořád ještě ostré a výrazné. Příjemně mě překvapil digitální zoom – přirozeně že i zde je kresba problematická, avšak lze ho použít a problém bude hlavně s držením přístroje, protože se dostaneme do ekvivalentu nějakých 400 mm ohniskové vzdálenosti objektivu, takže minimální použitelná rychlost je 1/500 sec, lépe volit rychlejší čas.
Nastavení bílé se dá udělat samozřejmě volbou i manuálně, nicméně i v automatickém režimu přístroj velmi poctivě zvládá bílou a opři žárovkovém osvětlení je obraz jen mírně nažloutlý.

Víceúčelové čtyřcestný volič je opravdu zajímavé řešení, Je nutno si na něj ale zvyknout. Trochu jsem se s ním trápil v současných mrazech, kdy jsem měl poněkud znecitlivělé prsty. Při otáčení je třeba zachovat stejnoměrný tlak, jinak ji přecvakneme ISO , ale častěji makro (je vlevo) nebo blesk (je vpravo). Asi by bylo dobré tyto funkce dočasně vypnout při radiálním pohybu voliče.
Velmi jsem vítal řešení expoziční kompenzace: nacvakneme ho tlačítkem, rollerem ovládáme, a při fotografování po expozici škála nezmizí a pokud si tlačítkem DISP zvolíme histogram, lze velmi pohodlně průběžně kontrolovat správnou expozici.

Shrnutí
Canon Powershot S80 je špičkově vybavený kompakt s vysokým rozlišením osmi miliónů obrazových bodů, vybavený objektivem s rozsahem od širokoúhlého 28 mm ohniska po portrétní 100 mm (ekv). Uživatel se může spolehnout na automatiku, pokud ale chce sám přístroj ovládat, má k disposici vše podstatné, co může výsledek ovlivnit. Přístroj je rychlý a pohotový, rychle nabíhá a pokud zvládáme techniku fotografování s namáčknutím spouště, lze ho použít k živé fotografii. Je škoda, že nenabízí ukládání v RAW formátu, lidé, kteří si troufnou na takto sofistikovaný přístroj by ho asi ocenili. Ovládání přes čtyřcestný volič/roller je zajímavé, inovativní, je třeba si na něj zvyknout. Je poněkud drahý – cenou přes 16 tisíc korun (únor 2006) jde do konkurence s EVF přístroji (širokorozsahový zoom, elektronický hledáček) a dokonce už i s pravými zrcadlovkami. Jeho kvality ovšem dosahují už takové úrovně, že není třeba se bát rychlého morálního zastarání a lze tedy počítat s mnoholetou dobrou službou.

Výhody:
Výborná kresba, výbava funkcemi, ovládání
digitální zoom je použitelný
Nevýhody:
nemá RAW formát, je málo světlený při nejdelším ohnisku

Ukázky:
1,2 – rozsah zoomu, 3 ukázka digitálního zoomu, 4 rozsah jasů, 5 barvy na sluníčku, 6, 7 lresba při širokém a tele nastavení, 8 rozsah jasů při 400 ISO, 9 400 ISO, 10 na sluníčku.

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10


Osmimegový kompakt modelové řady S vychází ze svého sedmimegového předchůdce S70. Připomínali jsme ho v listopadu loňského roku obsáhlou tiskovou zprávou, nyní bylo možné si ho důkladně vyzkoušet a vrátit se k němu v recenzi.

Jaký je a komu je určen
Celá tato řada S je v široké škále digitálních fotoaparátů Canonu řazena mezi PowerShot A a PowerShot G. Oproti “áčkům” je mnohem lépe vybaven, kdežto “géčka”, která jsou i dražší, jsou také větší a těžší, mají přetáčecí displej, možnost ukládání v RAW formátu a celkově mají více “profi” ladění.

Je to tedy především kompakt (104 x 57 x 39 mm , 290g), se zasouvacím krytem objektivu, ve vysoce lesklém černém a stříbrném kovovém pouzdře. Objektiv 28-100 mm (ekv.) f/2.8-5.3 s 3,6násobným optickým zoomem je vybaven technologií Canon UA (asférickou čočkou s vysokým indexem lomu). To je velmi dobře volený rozsah, zdaleka ne běžný na současném trhu – od širokoúhlého do portrétního, to “se hodí” pro většinu případů. Objektiv je rozšiřitelný konvertory, takže lze i s těmito přídavnými zařízeními počítat s rozsahem 22,4 mm – 200 mm (ekvivalent kinofilmu). Ostření je inteligentní autofokus AiAF TTL 9-bodů s rozsahem od 50 cm do nekonečna, v makru od 4 cm. Digitální zoom je čtyřnásobný a zde si pospíším upozornit, že je použitelný, jak ještě uvidíme.
Snímač CCD 1/1.8 ” (7.18 x 5.32 mm) nabízí 8 megapixelů efektivně, 8,3 fyzicky, s nastavitelnou citlivostí snímání mezi 50 a 400 ISO.
Procesor je Canon DIGIC II, který výrazně urychlil všechny procesy. Zejména se projevuje vysokou rychlostí a citlivostí ostření. Sériové focení má rychlost 1,8 fps s omezením počtu snímků daným jen kapacitou karty. Díky tomuto procesoru je velikost videa zvýšena na XGA (1024 x 768, 15 políček/s), je ovšem možno točit i v nižších rozlišeních. U videa XGA je dán datový limit 1GB.
LCD displej má úhlopříčku 2,5´´. Přístroj je sice vybaven průhledovým hledáčkem, avšak zdá se, že u amatérských aparátů je průhledový hledáček odsouzen k postupnému vymření, padne za oběť miniaturizaci, která vede k tomu, že obraz v něm je malý k nepoužitelnosti takže v praxi stejně budeme spíš užívat displej.

Napájení je z vysokokapacitního Li-on akumulátoru – stejný se používá v zrcadlovkách EOS 350D. Jeho kapacita je podle způsobu používání cca 500 snímků na jedno nabití. Zápis je na SD kartu, v dodávce je 32MB karta, rozumné minimum je 512 MB, gigová karta “to jistí”.
Nakonec – a není to nic zanedbatelného – menu je v češtině.

Ovládání a menu
Přístroj se zapíná odsunutím černého krytu. Na jeho horní stěně je spoušť, všechny ovládací prvky jsou na zadní stěně.
Vpravo na hoře je válcovitý útvar, který je vyveden do kruhového voliče funkcí. Je to kolečko, kde volíme režim auto (tedy lnou automatiku bez možnosti korekcí), program (automatika s možností korekcí) a pak volby priority času/clony, plný manuál a C (custom) pro uživatelské nastavení. Kromě toho se zde volí video, panorama a “mé barvy” (k této zajímavé funkci se vrátím) a 21 scénických režimů. Volič má snadno překonatelnou aretaci, která je dost silná na to, aby se samovolně netočil při nošení přístroje v kapse. Na výstupku vedle voliče je netradičně řešené ovládání zoomu.
Vpravo od hledáčku je tlačítko pro přehrávání obrázků, vlevo od něho jsou tlačítka pro přímý tisk (lze ale navolit i jinou funkci, je to uživatelské tlačítko) a volba režimů single, sériové focení, samospoušť (10 nebo 2 sec).

Čtyřcestný volič je lahůdkou tohoto modelu.
Je vsazen do kruhového výstupku, který má na obvodu čtyři tlačítka: volbu režimu ostření, expoziční kompenzaci, menu a režim displeje. Uprostřed je kruhový volič s obvyklou možností pohybu v menu tlakem nahoru/dolů, vlevo/vpravo, ovšem zároveň slouží i jako roller, tedy ovládací kolečko. Navíc, ty čtyři pohyby zapínají volbu ISO, blesku, ručního ostření a makro.

Logika menu je tradiční: jako u jiných modelů Canonu pod pojmem menu chápejme spíš setup, tedy nastavení parametrů, jako délka samospouště, pomocné zaostřovací světlo, následné prohlížení právě pořízeného obrázku a pod. Menu pro fotografování zapneme stisknutím středového tlačítka func a zde najdeme volbu bílé, barevných efektů (živé barvy, doostření a pod.), bracketing (postupné expozice), regulace síly záblesku, režim měření expozice (poměrové, celoplošné s důrazem na střed, bodové), komprese (tři stupně, superjemný, jemný a normální obraz) a velikost obrazu.

Jakmile si na toto řešení zvykneme, ovládání přístroje se velmi usnadní. Což ovšem už patří do následující kapitoly.

Jak se s ním fotí
Tradičně začnu měřením. Start je bleskový za 1,1 sec, expozice s namáčknutím spouště 0,1 sec, poněkud horší výsledky bez namáčknutí – kolem 0,6 sec, při manuálním ostření 0,2 sec.

Obrazové výsledky jsou velmi dobré. Osmimegový obraz je ostrý bez sklonů k vinětaci. V širokoúhlém nastavení má objektiv lehký sklon k soudkové vadě, není to ale nic dramatického. Rozdíl v kresbě při různém stupni zaclonění není výrazný. Barvy při základním nastavení jsou přirozené, jasné, pochopitelně že přidáním na živosti anebo dokonce zdůrazněním některé barvy (volba “mé barvy” je jako stvořená pro pokusníky, kteří rádi experimentují – zde bych ale nabádal ke střídmosti, protože výsledek je nevratný a spíš bych doporučoval ladit barvy v editoru než v terénu jakýmsi odhadem a kontrolou na LCD). Vynikající je dynamický rozsah, tedy schopnost zvládat jasové rozsahy – poměrové měření expozice je spolehlivé a obvykle nás vyvaruje před vypálenými jasy. Pokud jde o šum, ten je při 400 ISO (a v menší míře už při 200 ISO) patrný na velké zvětšení, v praxi na zvětšenině patrný nebude. Co je důležité v této souvislosti – třebaže na obrázku šum je, neprojeví se borcením kresby, detaily jsou pořád ještě ostré a výrazné. Příjemně mě překvapil digitální zoom – přirozeně že i zde je kresba problematická, avšak lze ho použít a problém bude hlavně s držením přístroje, protože se dostaneme do ekvivalentu nějakých 400 mm ohniskové vzdálenosti objektivu, takže minimální použitelná rychlost je 1/500 sec, lépe volit rychlejší čas.
Nastavení bílé se dá udělat samozřejmě volbou i manuálně, nicméně i v automatickém režimu přístroj velmi poctivě zvládá bílou a opři žárovkovém osvětlení je obraz jen mírně nažloutlý.

Víceúčelové čtyřcestný volič je opravdu zajímavé řešení, Je nutno si na něj ale zvyknout. Trochu jsem se s ním trápil v současných mrazech, kdy jsem měl poněkud znecitlivělé prsty. Při otáčení je třeba zachovat stejnoměrný tlak, jinak ji přecvakneme ISO , ale častěji makro (je vlevo) nebo blesk (je vpravo). Asi by bylo dobré tyto funkce dočasně vypnout při radiálním pohybu voliče.
Velmi jsem vítal řešení expoziční kompenzace: nacvakneme ho tlačítkem, rollerem ovládáme, a při fotografování po expozici škála nezmizí a pokud si tlačítkem DISP zvolíme histogram, lze velmi pohodlně průběžně kontrolovat správnou expozici.

Shrnutí
Canon Powershot S80 je špičkově vybavený kompakt s vysokým rozlišením osmi miliónů obrazových bodů, vybavený objektivem s rozsahem od širokoúhlého 28 mm ohniska po portrétní 100 mm (ekv). Uživatel se může spolehnout na automatiku, pokud ale chce sám přístroj ovládat, má k disposici vše podstatné, co může výsledek ovlivnit. Přístroj je rychlý a pohotový, rychle nabíhá a pokud zvládáme techniku fotografování s namáčknutím spouště, lze ho použít k živé fotografii. Je škoda, že nenabízí ukládání v RAW formátu, lidé, kteří si troufnou na takto sofistikovaný přístroj by ho asi ocenili. Ovládání přes čtyřcestný volič/roller je zajímavé, inovativní, je třeba si na něj zvyknout. Je poněkud drahý – cenou přes 16 tisíc korun (únor 2006) jde do konkurence s EVF přístroji (širokorozsahový zoom, elektronický hledáček) a dokonce už i s pravými zrcadlovkami. Jeho kvality ovšem dosahují už takové úrovně, že není třeba se bát rychlého morálního zastarání a lze tedy počítat s mnoholetou dobrou službou.

Výhody:
Výborná kresba, výbava funkcemi, ovládání
digitální zoom je použitelný
Nevýhody:
nemá RAW formát, je málo světlený při nejdelším ohnisku

Ukázky:
1,2 – rozsah zoomu, 3 ukázka digitálního zoomu, 4 rozsah jasů, 5 barvy na sluníčku, 6, 7 lresba při širokém a tele nastavení, 8 rozsah jasů při 400 ISO, 9 400 ISO, 10 na sluníčku.

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10


Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: