„Áčková“ řada znamená u Canonu solidního tahouna, jednoduchý výkonný přístroj za příznivou cenu. Cenově se pohybuje v oblasti 5 tisíc korun a poměr ceny a výkonu je velmi příznivý.
Jaký je a komu je určen
Není to žádný krasavec „stylového“ typu, jak se dnes hezky říká, Je poněkud velký a bachratý, provedený v plastu stříbrné barvy. Displej má na dnešní poměry vcelku malý (dvoupalcový), zato je vybaven průhledovým hledáčkem. Je sedmimegový a má čtyřnásobný nestabilizovaný optický zoom, citlivost nastavitelnou v rozsahu 80 až 800 ISO. Expozice je jen automatická (čisté AUTO a Program, tedy automatika s nastavitelnými korekcemi). Zápis na kartu SD, SDHC, MMC a napájení ze dvou tužkovek formátu AA. V žádném z těchto parametrů „nerve nebesa“, nicméně v úhrnu nabízí velmi solidní standard. Výhradu lze snad mít k plastovému šroubu velmi excentricky umístěnému – použití ministativu je vyloučené. Zato můžete otevřít prostor pro baterky a kartu i na aparátu nasazeném na stativu. Ovládání a menu Jeho ovládání je prověřeno dlouhým vývojem této řady. Na horní stěně je zapuštěné tlačítko ON/OFF pro zapínání/vypínání, dále pak spoušť s ovládáním zoomu a konečně i kruhový volič funkcí: automat, program (je označen písmenem M jako „manuál“, ale ručně nastavovat clonu a čas nelze), dále pak video, SCN znamená „scénické režimy“ a běžné scénické režimy, jako je portrét, krajina, noční momentka, „děti a zvířata“ (mimořádně vhodné spojení) a interiér. Ve scénách pak jsou připraveny předvolby noční scéna, listí (vyšší barevnost),sníh, pláž a ohňostroj. Na zadní stěně je tlačítko na přepínání režimu prohlížení / focení, vedle něho tlačítko pro přímý tisk. Pod tím je čtyřcestný volič, která má na své pozice přiřazeny funkce: volba ISO, blesk, sériové focení/samospoušť a makro. Jeho středovým tlačítkem se dostaneme do funkčního menu, v němž je nabídka nejčastějších funkcí:
expoziční kompenzace, nastavení bílé, fotografické efekty (Mé barvy Vypnuto, Živé barvy, Neutrální barvy, Sépie, Černobíle, Vlastní barva – zde je možno následným stisknutím tlačítka MENU volit kontrast, doostření a sytost barev), dále systém měření světla (poměrové, plošné se zdůrazněným středem a bodové), kvalita obrazu a velikost až po 640×480. Rozměr 1600×1200 je zde obsažen dvakrát, jednak pod označením M3 jednak jako „pohlednice“, čímž se chce naznačit, že tento rozměr plně postačuje k pořízení snímků pohlednicového formátu. Dole je pak tlačítko DISP, jímž se zapíná displej a přepíná mezi režimy s údaji a bez údajů. Vedle něho je MENU. Menu nabízí jemnější vychytávky. Zde doporučuji zapnout „blesk do pomalého času“ a naopak vypnout „červené oči“ – to je to protivné blýskání s předbleskem. Velmi užitečná je volba samospouště. Lze volit mezi 10 a 2 sec, ale také ji lze naprogramovat podle potřeby, jak dlouhá má být prodleva a kolik snímků chceme dělat se samospouští – třebas jen jeden. Toto ocení ten (na př. já), kdo někdy zapomněl nechat nastavenou samospoušť a pak se vztekal, že „to nefotí“. Zde se také zapíná / vypíná zobrazení mřížky na displeji, užitečná pomůcka pro udržení vodorovné linie. V sekci setup se zapíná úspora energie, nastavuje datum, nastavuje se – to je důležité – systém pojmenovávání snímků, je dobře nastavit souvislé, druhá varianta počítá pokaždé znovu od jedničky. Zde lze vytvořit novou složku na kartě, nastavuje se tu i „jednací jazyk“ – čeština je u Canonu už dlouho samozřejmostí, přinejmenším v kompaktech.
Jak se s ním fotí Optické vlastnosti jsou velmi dobré, soudková vada je v mezích normálu a fialové kontury zřejmě už patří definitivně minulosti.
Shrnutí Pro a proti:
Ukázky:
|