Jde o třetí objektiv určeným pro mirrorless přístroje Canon. Jeho silnou stránkou je bezpochyby stabilizace a STM ostření. Toto ostření zavádí Canon i v jiných objektivech určených pro zrcadlovky – naposledy jsem ho zkoušel na Canonu EOS 700D ( viz moji recenzi). Přístroje M mají čip velký APS-C, tudíž při ekvivalentu 18-35 mm má objektiv úhel záběru 102,1 – 63,3 stupňů. Má dvanáct členů v devíti skupinách a sedmilamelovou clonu. STM motory jsou krokové, velmi tiché a umožňují ruční doostřování i v AF režimu. Ostření je vnitřní, tudíž přední část se neotáčí, to je velmi důležité při použití polarizačních a přechodových filtrů. Stabilizace by měla ustát o 3 kroky delší časy. Objektiv váží 220g a měří 61 x 58 ( d x š), závit pro filtr má 55 mm. To je nezvyklý rozměr u Canonu, nicméně běžně se vyrábí, dobré polarizační filtry v tomto rozměru stojí kolem dvou tisíc. Při úhlu záběru 100 stupňů ale bude potřeba „slim“ provedení s tenkou obroučkou a ty jsou vždy dražší než obyčejné.
Sony vyrábí objektiv ještě více do široka posazený 10-18 mm /F4.0 pro NEXe, ten stojí 20 tisíc. Canon pro své APS-C zrcadlovky nabízí širokáč 10-22/3,5-4,5, ten je ale skoro dvakrát tak těžký, měří 99-84 mm (d x š) a závit pro filtr má 77 mm A to jsou pak dost drahé filtry. Ano, toto je velká výhoda mirrorless přístrojů, ony samy nejsou zas tak moc malé a lehké, ale jejich optika je vždycky o hodně přenosnější.