Pokračujeme v seriálu o zajímavých objektivech. Tentokrát jsme sáhli po pevném ohnisku a ultravysoké světelnosti. Jaké jsme udělali zkušenosti?
Objektiv patří k extrémům: v naší digitální praxi pokládáme světelnost F2.8 za vcelku dosti vysokou. Tento objektiv má světelnost, počítejte se mnou clonovou řadu: 2.8 -> 2 -> 1.4 -> 1. Clona F1 se v praxi vyskytuje spíš jen teoreticky, takže tento objektiv je o 2,5 EV světelnější, než F2.8 ! Má pevné ohnisko. Tedy, aby takto světelný objektiv byl ještě navíc zoom, to by opravdu bylo příliš mnoho žádáno. Základní údaje jsou tyto: Konstrukce 6 skupin, 8 členů Průměr filtru 72 mm
Rozsah clon je 1.2 až 16 Ostření od 45 cm Úhel záběru 460 (kinofilm) 300 (DSLR) Rozměry š/d 85mm / 65 mm Váha 545 g. Cena cca 39 tisíc Kč (červenec 2007), k objektivu se dodávají přední a zadní krytka, sluneční clona a kožený váček.
Ostření má tento objektiv ultrasonické, přičemž čip uvnitř objektivu je nastaven na vysokou rychlost autofokusu. Autofokus je přepínací do manuálu, ale i při zapnutém autofokusu lze ručně doostřovat. To je velmi důležité, protože s objektivem se počítá použití ve velmi špatných světelných podmínkách. Čočky objektivu jsou opatřeny speciálními antireflexními vrstvami. Výrobce počítá s jeho použitím i v digitálních přístrojích, ve kterých značná část zobrazovacího pole přichází nazmar (protože snímače DSLR jsou menší než pole kinofilmu 24×36 mm). Elektronika objektivu spolupracuje s zábleskovými jednotkami od Canonu, zvláště pak podává informaci o vzdálenosti, aby se zajistilo optimální nastavení flashe.
Zkušenosti? Při použití v DSLR musíme počítat s 1,6tinásobným prodloužením ohniska (právě v důsledku toho, že snímač je menší než okno kinofilmu), takže faktické ohnisko je 80 mm. Třicetistupňový úhel záběru odpovídá spíš tzv. portrétnímu objektivu. Vysoká světelnost vede k extrémně malé hloubce ostrosti. Při fotografování tedy musíme hledět na odstup od motivu – a stejně jako na nízkou hloubku ostrosti je třeba si na nezvyklý úhel záběru zvyknout – obvykle používáme naše zoomy v extrémních polohách typu široký/tele. Je třeba velmi pečlivě ostřit, tady nemůžeme spoléhat na nějaké „proostření“. Samozřejmě, mohli bychom clonit, ale pak ten objektiv ztrácí tak trochu smysl, ten je určený do extrémních podmínek, kde potřebujeme přece jen fotit rychlejšími časy. V běžně, spíš temně osvětlení místnosti pak vycházejí s touto clonou expoziční časy kolem padesátiny. Pro ostrý snímek ovšem potřebujeme teoreticky 1/80 sec, v praxi lépe 1/125. Na to je třeba myslet, tenhle objektiv dovede hodně, ale kouzlit neumí. Díky svým rozměrům a váze se dobře drží, je stabilní. Ultrasonický motor je velmi tichý a neruší.
Obrazová kvalita – tím myslíme v podstatě ostrost kresby. Při plné světelnosti v dobrém světle byl obraz ostrý, třebaže poněkud měkký: na hranách mezi temným a světlým se objevovala fialová kontura, při vyšších clonách zmizela (od F5.6 nahoru). Zvláště při snímcích nablízko je třeba počítat opravdu s maličkou hloubkou ostrosti, ostrost pak rychle „ulítne“ až do totálního rozmazání (bokeh). Při fotografování reportážního typu, kdy jde o rychlost, je dobře si nacvičit přesouvání ostřícího bodu, protože tady opravdu záleží na přesném zaostření víc, než u kteréhokoli jiného objektivu.
Shrnutí: Canon EF 50mm f/1.2L USM je profi objektiv použitelný jak na full frame, tak APS-C formátu. Jeho vysoká světelnost ho předurčuje k živé fotografii v nízkých světelných hladinách. Vyžaduje zacvičení, zkušenosti a pak je to vynikající nástroj k pořizování snímků, které by jinak možná ani nemohly vzniknout.
Ukázky: 1,2 ve dne, 3 za šera, 4 a 5 ukázka nepatrné hloubky ostrosti, 6 až 12 za velmi špatných světelných podmínek
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Pokračujeme v seriálu o zajímavých objektivech. Tentokrát jsme sáhli po pevném ohnisku a ultravysoké světelnosti. Jaké jsme udělali zkušenosti?
Objektiv patří k extrémům: v naší digitální praxi pokládáme světelnost F2.8 za vcelku dosti vysokou. Tento objektiv má světelnost, počítejte se mnou clonovou řadu: 2.8 -> 2 -> 1.4 -> 1. Clona F1 se v praxi vyskytuje spíš jen teoreticky, takže tento objektiv je o 2,5 EV světelnější, než F2.8 ! Má pevné ohnisko. Tedy, aby takto světelný objektiv byl ještě navíc zoom, to by opravdu bylo příliš mnoho žádáno. Základní údaje jsou tyto: Konstrukce 6 skupin, 8 členů Průměr filtru 72 mm
Rozsah clon je 1.2 až 16 Ostření od 45 cm Úhel záběru 460 (kinofilm) 300 (DSLR) Rozměry š/d 85mm / 65 mm Váha 545 g. Cena cca 39 tisíc Kč (červenec 2007), k objektivu se dodávají přední a zadní krytka, sluneční clona a kožený váček.
Ostření má tento objektiv ultrasonické, přičemž čip uvnitř objektivu je nastaven na vysokou rychlost autofokusu. Autofokus je přepínací do manuálu, ale i při zapnutém autofokusu lze ručně doostřovat. To je velmi důležité, protože s objektivem se počítá použití ve velmi špatných světelných podmínkách. Čočky objektivu jsou opatřeny speciálními antireflexními vrstvami. Výrobce počítá s jeho použitím i v digitálních přístrojích, ve kterých značná část zobrazovacího pole přichází nazmar (protože snímače DSLR jsou menší než pole kinofilmu 24×36 mm). Elektronika objektivu spolupracuje s zábleskovými jednotkami od Canonu, zvláště pak podává informaci o vzdálenosti, aby se zajistilo optimální nastavení flashe.
Zkušenosti? Při použití v DSLR musíme počítat s 1,6tinásobným prodloužením ohniska (právě v důsledku toho, že snímač je menší než okno kinofilmu), takže faktické ohnisko je 80 mm. Třicetistupňový úhel záběru odpovídá spíš tzv. portrétnímu objektivu. Vysoká světelnost vede k extrémně malé hloubce ostrosti. Při fotografování tedy musíme hledět na odstup od motivu – a stejně jako na nízkou hloubku ostrosti je třeba si na nezvyklý úhel záběru zvyknout – obvykle používáme naše zoomy v extrémních polohách typu široký/tele. Je třeba velmi pečlivě ostřit, tady nemůžeme spoléhat na nějaké „proostření“. Samozřejmě, mohli bychom clonit, ale pak ten objektiv ztrácí tak trochu smysl, ten je určený do extrémních podmínek, kde potřebujeme přece jen fotit rychlejšími časy. V běžně, spíš temně osvětlení místnosti pak vycházejí s touto clonou expoziční časy kolem padesátiny. Pro ostrý snímek ovšem potřebujeme teoreticky 1/80 sec, v praxi lépe 1/125. Na to je třeba myslet, tenhle objektiv dovede hodně, ale kouzlit neumí. Díky svým rozměrům a váze se dobře drží, je stabilní. Ultrasonický motor je velmi tichý a neruší.
Obrazová kvalita – tím myslíme v podstatě ostrost kresby. Při plné světelnosti v dobrém světle byl obraz ostrý, třebaže poněkud měkký: na hranách mezi temným a světlým se objevovala fialová kontura, při vyšších clonách zmizela (od F5.6 nahoru). Zvláště při snímcích nablízko je třeba počítat opravdu s maličkou hloubkou ostrosti, ostrost pak rychle „ulítne“ až do totálního rozmazání (bokeh). Při fotografování reportážního typu, kdy jde o rychlost, je dobře si nacvičit přesouvání ostřícího bodu, protože tady opravdu záleží na přesném zaostření víc, než u kteréhokoli jiného objektivu.
Shrnutí: Canon EF 50mm f/1.2L USM je profi objektiv použitelný jak na full frame, tak APS-C formátu. Jeho vysoká světelnost ho předurčuje k živé fotografii v nízkých světelných hladinách. Vyžaduje zacvičení, zkušenosti a pak je to vynikající nástroj k pořizování snímků, které by jinak možná ani nemohly vzniknout.
Ukázky: 1,2 ve dne, 3 za šera, 4 a 5 ukázka nepatrné hloubky ostrosti, 6 až 12 za velmi špatných světelných podmínek