Canon Digital IXUS 950 IS (recenze)

Řadu Ixus opravdu není třeba představovat, sledujeme ji na DN od začátku. Poprvé jsme o tomto přístroji psali letos v květnu. No a v srpnu bylo možno ho vyzkoušet i v nejednoduchých podmínkách afrického fotosafari. Jde o upgrade osmistovky, recenzované zde v červnu minulého roku.

Jaký je a komu je určen
Loni jsem se pozastavoval nad poměrně velkými rozměry – při těch zůstalo, design je prakticky nezměněný, rozměry jsou 90 x 57 x 26 mm a váha 195 g zůstala. Pryč jsou ty doby, kdy Canon závodil o titul výrobce nejmenšího kompaktu (první Ixusy se tím chlubily) -ukázalo se, že rozměr více méně připomínající krabičku cigaret je ideální kompromis mezi snadným přenášením a snadným ovládáním – ty skutečné miniatury nemáte za co pořádně chytit. Tento přístroj velmi dobře padne do ruky a do kapsy se vejde bez problémů. Ergonomicky je koncipován tak, aby všechno bylo dobře po ruce, ale taky aby se omylem nedalo něčím posunovat: vypínač je zapuštěný do těla přístroje pod horní zadní hranou a volič režimů je umístěn z boku tak, aby se nepohnul ani při vytahování z kapsy. Ixusy nadále nabízejí průhledový hledáček, protože konzervativní zákazníci ho chtějí. Pořádně v něm nic nevidíte, takže asi budete používat LCD displej (2,5 palce úhlopříčka). Přístroj je osmimegový (jedno mego navíc oproti předchozímu modelu), jiný je objektiv. Má rozsah 35 až 140 mm ekv., tedy 4x, se světelností F2.8 – F5.5 a ostřením od 45 cm, v makru od 2 cm. Je opticky stabilizovaný, ale to byly předchozí modely také a stává se to u lepších modelových řad samozřejmostí. Rozsah závěrky je 15 sec až 1/1600 sec. Autofokus má devět ostřicích bodů a rozpoznávání tváře – na Afričanech ověřeno, že skutečně ostří na oči a ústa, nikoli na pleťovku. Měření expozice je poměrové, s prioritou středu nebo bodové. Běžného uživatele to asi moc nevzruší – přístroj je fakticky jen automatický a expozici lze ovládat přes expoziční kompenzaci. Ta je jako tradičně přístupná přes funkční menu – což asi je to jediné, co mě začíná na Ixusech štvát. Expoziční kompenzace je běžně užívaná funkce a měla by být přístupná přímo. Lze se z toho naštěstí vymandelit tlačítkem pro inteligentní ISO/přímý tisk, toto tlačítko lze nakonfigurovat na různé funkce, např. kompenzaci expozice. Proč ale lidi nutit číst manuály? 🙂
Lithium-Ion NB-5L akumulátor přístroj napájí, zápis je na karty SD/SDHC/MMC. Video je až 640×480 při 30 fps, ale i to je samozřejmostí. Sériové focení je skromné, pouhých 1,3 oken / sec. Citlivost je 80 ,100, 200, 400, 800, 1600 ISO.

Ovládání a menu Jak řečeno, přístroj se zapíná tlačítkem pod horní hranou. Na horní stěně je spoušť s ovládáním zoomu. Vpravo na hraně je zapuštěný kruhový volič režimů, nabízející prohlížení, plný automat, M-automat, scény a kameru. Ten M-automat je prostě automat s možností ovlivnit některé parametry, hlavně tedy korigovat expozici a ovlivňovat barevnost, kontrast a další vlastnosti obrazu.

Na zadní stěně je tlačítko pro přímý tisk a čtyřcestný volič pro pohyb v menu. Pokud nejsme v menu, směr nahoru je určen k nastavení citlivosti, vpravo režim blesku, dolů se zapíná sériové focení a samospoušť a vlevo makro, ev. pevný fokus na pozadí. Uprostřed je tlačítko pro funkční menu.

Funkční menu nabízí jako první položku režim focení obyč, digitální makro (=zvětšený výřez) a Stitch Assist, tedy pomocník pro určování dílčích záběrů pro panorama. Pak je kompenzace expozice, nastavení bílé (5 předvoleb plus ruční), dále „mé barvy“ (menu jsou česky), normál, živé barvy, neutrální, hnědé, černobílé a „pozitivní film“, dále tón pleti světlejší/tmavší, posílení zelené / modré / červené a nakonec možnost nastavit vyšší/nižší kontrast, doostření a sytost barev. Pak je režim měření expozice, velikost a komprese obrazu.

Menu má tři oblasti, fotografické menu umožní zapnout a vypnou „inteligentní autofokus“ (viz níže), pomocné světlo pro ostření v šeru, digitální zoom, zde se nastaví délka automatického náhledu, pak se zde zapne mřížka pro snadnější udržení svislic a vodorovných linií na displeji (velmi užitečném, doporučuji mít zapnuté), režim optické stabilizace (vypnout, stále zapnout, jen při focení, při panorámování) a dlouhé časy. V setupu nastavujeme jas LCD, datum a čas, samozřejmě jazyk, způsob číslování snímků a pod. V třetím oddíle nastavujeme uvítací obrázky, zvuky závěrky a pod.

Jak se s ním fotí
Přístroj startuje za 0,8 sec. S namáčknutím nemá prakticky žádné zpoždění, bez namáčknutí 0,3 sec, je tedy pohotový a rychlý.
Obrazová kvalita je znamenitá. Nechtějte ode mne žádné řeči o šumu – samozřejmě že při 1600 ISO je šum patrný, ale to je a bude patrný u každého kompaktu, dokud někdo nevynalezne nějaké chlazení čipu nebo „kýho čerta“. Expoziční kompenzace je přes funkční menu, to jsem už nevrle komentoval s tím, že funkci lze přiřadit funkčnímu tlačítku.
Měl jsem prakticky pořád nastavenou -1/3 EV, nicméně nezbytné to není. Největší výhodou je operativnost a nenápadnost takového přístroje. Na „velké focení“ jsem samozřejmě používal zrcadlovku a výměnné objektivy, ale pro běžnou dokumentaci byl tenhle malý ixusek k nezaplacení. V jedné zahraniční recenzi jsem četl námitku, že je relativně drahý – na našem trhu, myslím, je pozicován velmi dobře a se svými hlavními rivaly, tedy Olympusem a Panasonicem velmi dobře snese srovnání. Je kovový (kdysi jsme takovým přístrojům říkali „digitální šperk“) a má stabilizaci. Harcování v prachu africké savany snesl bez protestů. Optický hledáček je v něm „do počtu“, praktického významu nemá. V běžném provozu myslím nemá smysl laborovat se zvýšením saturace (živosti barev) – vede to k nepřirozeným výsledkům.

Shrnutí
Canon Digital IXUS 950 IS je elegantní, solidně vyrobený přístroj určený k technicky nenáročnému fotografování. Má jen velmi omezené možnosti ručního ovlivnění výsledku, ovšem nepředpokládá se, že k bude používán k takovému fotografování, kde je to nezbytné. Díky své svižnosti je možno ho používat k živé rodinné fotografii. Poslouží jako rodinný přístroj nebo jako doplněk k výbavě zkušeného fotografa.

Pro a proti:

Ukázky: 1 svetelné rozdíly, kresba; 2 pod mrakem; 3 Václav Šilha chová holčičku; 4 na letišti; 5 z letadla, 6 až 9 Keňa; 10 při 400 ISO; 11 večerní osvětlení; 12 při 1600 ISO.

1		2
3		4
5		6
7		8
9		10
11		12

Řadu Ixus opravdu není třeba představovat, sledujeme ji na DN od začátku. Poprvé jsme o tomto přístroji psali letos v květnu. No a v srpnu bylo možno ho vyzkoušet i v nejednoduchých podmínkách afrického fotosafari. Jde o upgrade osmistovky, recenzované zde v červnu minulého roku.

Jaký je a komu je určen
Loni jsem se pozastavoval nad poměrně velkými rozměry – při těch zůstalo, design je prakticky nezměněný, rozměry jsou 90 x 57 x 26 mm a váha 195 g zůstala. Pryč jsou ty doby, kdy Canon závodil o titul výrobce nejmenšího kompaktu (první Ixusy se tím chlubily) -ukázalo se, že rozměr více méně připomínající krabičku cigaret je ideální kompromis mezi snadným přenášením a snadným ovládáním – ty skutečné miniatury nemáte za co pořádně chytit. Tento přístroj velmi dobře padne do ruky a do kapsy se vejde bez problémů. Ergonomicky je koncipován tak, aby všechno bylo dobře po ruce, ale taky aby se omylem nedalo něčím posunovat: vypínač je zapuštěný do těla přístroje pod horní zadní hranou a volič režimů je umístěn z boku tak, aby se nepohnul ani při vytahování z kapsy. Ixusy nadále nabízejí průhledový hledáček, protože konzervativní zákazníci ho chtějí. Pořádně v něm nic nevidíte, takže asi budete používat LCD displej (2,5 palce úhlopříčka). Přístroj je osmimegový (jedno mego navíc oproti předchozímu modelu), jiný je objektiv. Má rozsah 35 až 140 mm ekv., tedy 4x, se světelností F2.8 – F5.5 a ostřením od 45 cm, v makru od 2 cm. Je opticky stabilizovaný, ale to byly předchozí modely také a stává se to u lepších modelových řad samozřejmostí. Rozsah závěrky je 15 sec až 1/1600 sec. Autofokus má devět ostřicích bodů a rozpoznávání tváře – na Afričanech ověřeno, že skutečně ostří na oči a ústa, nikoli na pleťovku. Měření expozice je poměrové, s prioritou středu nebo bodové. Běžného uživatele to asi moc nevzruší – přístroj je fakticky jen automatický a expozici lze ovládat přes expoziční kompenzaci. Ta je jako tradičně přístupná přes funkční menu – což asi je to jediné, co mě začíná na Ixusech štvát. Expoziční kompenzace je běžně užívaná funkce a měla by být přístupná přímo. Lze se z toho naštěstí vymandelit tlačítkem pro inteligentní ISO/přímý tisk, toto tlačítko lze nakonfigurovat na různé funkce, např. kompenzaci expozice. Proč ale lidi nutit číst manuály? 🙂
Lithium-Ion NB-5L akumulátor přístroj napájí, zápis je na karty SD/SDHC/MMC. Video je až 640×480 při 30 fps, ale i to je samozřejmostí. Sériové focení je skromné, pouhých 1,3 oken / sec. Citlivost je 80 ,100, 200, 400, 800, 1600 ISO.

Ovládání a menu Jak řečeno, přístroj se zapíná tlačítkem pod horní hranou. Na horní stěně je spoušť s ovládáním zoomu. Vpravo na hraně je zapuštěný kruhový volič režimů, nabízející prohlížení, plný automat, M-automat, scény a kameru. Ten M-automat je prostě automat s možností ovlivnit některé parametry, hlavně tedy korigovat expozici a ovlivňovat barevnost, kontrast a další vlastnosti obrazu.

Na zadní stěně je tlačítko pro přímý tisk a čtyřcestný volič pro pohyb v menu. Pokud nejsme v menu, směr nahoru je určen k nastavení citlivosti, vpravo režim blesku, dolů se zapíná sériové focení a samospoušť a vlevo makro, ev. pevný fokus na pozadí. Uprostřed je tlačítko pro funkční menu.

Funkční menu nabízí jako první položku režim focení obyč, digitální makro (=zvětšený výřez) a Stitch Assist, tedy pomocník pro určování dílčích záběrů pro panorama. Pak je kompenzace expozice, nastavení bílé (5 předvoleb plus ruční), dále „mé barvy“ (menu jsou česky), normál, živé barvy, neutrální, hnědé, černobílé a „pozitivní film“, dále tón pleti světlejší/tmavší, posílení zelené / modré / červené a nakonec možnost nastavit vyšší/nižší kontrast, doostření a sytost barev. Pak je režim měření expozice, velikost a komprese obrazu.

Menu má tři oblasti, fotografické menu umožní zapnout a vypnou „inteligentní autofokus“ (viz níže), pomocné světlo pro ostření v šeru, digitální zoom, zde se nastaví délka automatického náhledu, pak se zde zapne mřížka pro snadnější udržení svislic a vodorovných linií na displeji (velmi užitečném, doporučuji mít zapnuté), režim optické stabilizace (vypnout, stále zapnout, jen při focení, při panorámování) a dlouhé časy. V setupu nastavujeme jas LCD, datum a čas, samozřejmě jazyk, způsob číslování snímků a pod. V třetím oddíle nastavujeme uvítací obrázky, zvuky závěrky a pod.

Jak se s ním fotí
Přístroj startuje za 0,8 sec. S namáčknutím nemá prakticky žádné zpoždění, bez namáčknutí 0,3 sec, je tedy pohotový a rychlý.
Obrazová kvalita je znamenitá. Nechtějte ode mne žádné řeči o šumu – samozřejmě že při 1600 ISO je šum patrný, ale to je a bude patrný u každého kompaktu, dokud někdo nevynalezne nějaké chlazení čipu nebo „kýho čerta“. Expoziční kompenzace je přes funkční menu, to jsem už nevrle komentoval s tím, že funkci lze přiřadit funkčnímu tlačítku.
Měl jsem prakticky pořád nastavenou -1/3 EV, nicméně nezbytné to není. Největší výhodou je operativnost a nenápadnost takového přístroje. Na „velké focení“ jsem samozřejmě používal zrcadlovku a výměnné objektivy, ale pro běžnou dokumentaci byl tenhle malý ixusek k nezaplacení. V jedné zahraniční recenzi jsem četl námitku, že je relativně drahý – na našem trhu, myslím, je pozicován velmi dobře a se svými hlavními rivaly, tedy Olympusem a Panasonicem velmi dobře snese srovnání. Je kovový (kdysi jsme takovým přístrojům říkali „digitální šperk“) a má stabilizaci. Harcování v prachu africké savany snesl bez protestů. Optický hledáček je v něm „do počtu“, praktického významu nemá. V běžném provozu myslím nemá smysl laborovat se zvýšením saturace (živosti barev) – vede to k nepřirozeným výsledkům.

Shrnutí
Canon Digital IXUS 950 IS je elegantní, solidně vyrobený přístroj určený k technicky nenáročnému fotografování. Má jen velmi omezené možnosti ručního ovlivnění výsledku, ovšem nepředpokládá se, že k bude používán k takovému fotografování, kde je to nezbytné. Díky své svižnosti je možno ho používat k živé rodinné fotografii. Poslouží jako rodinný přístroj nebo jako doplněk k výbavě zkušeného fotografa.

Pro a proti:

Ukázky: 1 svetelné rozdíly, kresba; 2 pod mrakem; 3 Václav Šilha chová holčičku; 4 na letišti; 5 z letadla, 6 až 9 Keňa; 10 při 400 ISO; 11 večerní osvětlení; 12 při 1600 ISO.

1		2
3		4
5		6
7		8
9		10
11		12