Letošek byl významný pro mne i pro Digineffa. Začnu tím druhým.
Letos jsem oslavil dvacáté výročí založení DN. Myslel jsme, že to bylo v září, ale on existuje zajímavý web Wayback Machine a tam se archivuje 396 miliard webových stránek z celého světa. Mrkněte se tam, odkaz na digineffa je zde. Tohle je nejstarší záznam DN, je jakoby z r. 2000, ale odkaz je z října 1999. A ty odkazy v záhlaví jsou z února 1999! Hlava mi to nebere. Já tedy recenzoval digi od roku 1995, ale na web jsem se s nimi dostal přece jen později. Ale že to bylo v únoru, to mě fakt překvapuje.
Hlavičku mi dělal Martin Zhouf, malíř, ilustrátor, dělal obálky na spoustu mých sci-fi knih. Jen dodám, že jsem tohle děla ručně, bez redakčního systému, jen s pomocí geniálního html editoru EasyPad ostravského vývojáře Libora Krayzela, kterému už po tisící vzdávám dík a obdiv. EasyPad používám dodnes, anžto nikdo od té doby nikdy nevymyslel nic lepšího.
Takže dvacet let… v záhlaví článku je vůbec nejstarší odkaz na cokoli co je pod doménou digineff.cz k vyhledání. A vidíte, jak nic s webu hned tak nezmizí. Kde je konec serveru, na kterým tenkrát DN běžel!
Letošní změna
Letos jsem změnil server i redakční systém, běží to teď noa Word Pressu. Změnil se i charakter DN. Zo souvisí s těmi dvaceti lety: mě strašně bavilo se rejpat v technice, dokud byla nezralá. Jenže teď je digi zralá technologie. Neexistuje blbej foťák. Každá změna, každý nový model, to je jen kosmetika. Připadá mi pošetilé študovat, že má něco 645 zaostřovacích bodů oproti 245 zaostřovacím bodům předchozího modelu. Moje rada by byla následující: Máte-li na to vyčleněné prachy, kupte si letošní model. Pokud chcete šetřit, kupte si předloňskej. Ve výsledku to bude prakticky jedno, enem ušetříte, někdy až překvapivě mnoho – tak třeba Sony Alpha 7R M3 stojí 73, kdežto Sony Alpha 7R M4 105 tisíc. Práskněte mnou vo zem, jestli vidím rozdíl, který by si zasloužil navýšení 32 litrů: větší knoflíky na zadní stěně, ty jsou fakt super, ale za ty prachy si radši koupím elektrické kolo. A tak je to s kde čím. Zkrátka, pitvací recenze mě už nebaví, budu dál zkoumat nové, skutečně nové modely foťáků, objektivů a mobilů – hned v lednu to bude Nikon Z50 a ten úžasný objektiv Nikon Noct 58/0.95. A pak přijdou Panasoniky atd., půjde to dál. Ale chci se držet praxe, nehodlám počítat zaostřovací body a zdržovat se blbostmi o tom, kolik EV udrží stabilizace a o rychlosti eye focusu. Proto že v praxi je to k ničemu.
Zpátky k Digineffu. Chci se nadále věnovat fotografii, víc navštěvovat výstavy a představovat fotografy a seznamovat vás se svými výzkumy. Letos jsem si kupil americký Graflex, velkoformátový analog 4×5 palců, obluda, výsledky jsou odporné a strašně mě to baví. I o tom budu psát. Takže, takhle vypadá moje bilance dvaceti let života v digi:
Co bude dál? Fotka přestala být exkluzivita a stala se součástí každodenní komunikace. To není příznak úpadku, a naopak. Dám příklad z jiného oboru. To, že každý umí psát, to není špatně, je to dobře. Navzdory tomu, že to dělá každý, jen nemnozí jsou spisovatelé a jen nemnozí z nemnohých jsou spisovatelé, kteří mění svět. Totéž je to s fotkou. Je to přirozené a správné. Netrapme se tím, foťme bez zábran a volně, jako když ptáček lítá. Foťme pro radost sobě i ostatním a dělejme všechno proto, abychom byli slušní užiteční lidé.
To je moje přání sobě i vám do dvacátých let jednadvacátého století, která teď nastávají.