Bajonety a redukce

Jednooké zrcadlovky jsou finančně už v dosahu „normálních smrtelníků“ a není tedy divu, že se diskutuje o optice k DSLR (Digital single lens reflex camera = digitální zrcadlovka). Názory mohou být různé, zde je ten můj.

K úvaze mě přiměl čtenář R.S., který mi napsal:

U Foto Škody dělají různé redukce a našel jsem spoustu odkazů, že lidé fotí s digitálními foťáky a s objektivy od Praktiky, Pentaconu Six atd. a funguje to. Ohnisko je 1,5 X delší a měření expozice funguje např. u EOSu 300D přesně. Clonit se musí samozřejmě manuálně. Snímky se mi zdají, aspoň podle toho co jsem viděl, velice kvalitní, což je pochopitelné, když jsou kvalitní i ta stará skla.

Takže jedno po druhém. „U Škody“, tím je míněn největší pražský obchod Foto Škoda ve Vodičkově ulici, to tedy pro pořádek.

Co je redukce? V podstatě jde o totéž, jako když si koupíte redukci z půlcoulové hadice na tříčtvrtku. Každá zrcadlovka má specifické osazení, umožňující rychloupínání objektivu, tzv. bajonet. Existují specifické bajonety předních výrobců, má ho Canon, Nikon, Olympus, Pentax, kdežto Fujifilm používá bajonet Nikon.
Tento bajonet je složité zařízení. Neslouží jen k mechanickému usazení objektivu do těla fotoaparátu. Objektivy jsou dnes nedílnou součástí celku a v bajonetu jsou kontakty pro oboustranný přenos informací. Především je to ovládání autofokusu a clony. Navíc, v moderních objektivech jsou čipy, které spolupracují na správném nastavení systému pro specifické podmínky. Například u systému Olympus 4/3 hraje tento čip mimořádně důležitou úlohu.

Proto je diskutabilní použití i starých objektivů – byť mají vhodný bajonet – na moderní DSLR. Nemusí fungovat všechno!

Lze samozřejmě vyrobit redukci.. Pisatel zmiňuje objektivy pro Prakticu. Asi měl na mysli objektivy bez bajonetu, se závitem, které se do těla šroubovaly. Pak ano, pak lze poměrně snadno redukci vyrobit, protože vnější průměr závitu M42 je mnohem menší než je průměr bajonetu. Pokud jde o objektivy pro Pentacon Six, to je zrcadlovka středního formátu a její objektivy mají tudíž větší vzdálenost od roviny filmu. Redukce těchto objektivů tedy řeší přechod typu „otvor na otvor“ a také vzdálenosti od roviny – v našem případě – čipu.

Na příkladu Pentacon Sixu snadněji vysvětlím, k čemu směřuji.
Objektivy pro přístroj se středním formátem jsou počítané právě na střední formát, jejich rozlišovací schopnosti jsou optimalizované na (v daném případě) 60×60 mm. Velikost snímače v DSLR je ale – například – 23×15,5 mm! Nejde tedy jen o to, že je zde obrovský „crop factor“, tedy prodlužovací faktor ohniska. Snímač digitálního fotoaparátu vyžaduje mnohem větší rozlišovací schopnost objektivu, než jakou disponuje objektiv (navíc 20 a více let starý) počítaný pro střední formát.

V menší míře totéž platí o objektivy, dejme tomu, pro Prakticu. Jistě je lze použít. Dovedl bych si představit použití hlavně delších ohnisek (teleobjektivů). Rozhodně ale bude obrazová kvalita horší, než jakou budou mít snímky pořízené moderními objektivy.
Vývoj se přece nezastavil. Dnes se používají asférické čičky, zlepšují se antireflexní vrstvy, vyvíjí se i optické materiály, z nichž jsou čočky vyrobeny. Proto se začaly vyvíjet speciální objektivy pro DSLR , které sice lze fyzicky nasadit i na klasickou zrcadlovku, ale optimalizovaná je jen ta část zobrazovacího pole, která odpovídá velikosti snímače.

Toto jsou tedy výhrady. Nicméně, nebudu nikoho od redukcí odrazovat. Podívejte se na stránku firmy Škoda, kde se redukce nabízejí, ostatně i zde použitý obrázek je z této stránky. Zde se nabízejí značkové objektivy MC Flektogon 2,8/20, MC Flektogon 2,4/35, MC Sonnar 3,5/135, s redukcemi. Hodnocení kvality obrázku bývá také do značné míry subjektivní, to zaprvé. Zadruhé, kvalita se může projevit i od určitého formátu zvětšenin. Pokud se pohybujeme někde v rozmezí formátů 10×15 cm až A4, pak mohou tyto objektivy velmi dobře sloužit, s výhradou nutnosti ručního nastavování clony a ostření. Možnost tady je, rozhodnutí je pak na každém z nás.

Jednooké zrcadlovky jsou finančně už v dosahu „normálních smrtelníků“ a není tedy divu, že se diskutuje o optice k DSLR (Digital single lens reflex camera = digitální zrcadlovka). Názory mohou být různé, zde je ten můj.

K úvaze mě přiměl čtenář R.S., který mi napsal:

U Foto Škody dělají různé redukce a našel jsem spoustu odkazů, že lidé fotí s digitálními foťáky a s objektivy od Praktiky, Pentaconu Six atd. a funguje to. Ohnisko je 1,5 X delší a měření expozice funguje např. u EOSu 300D přesně. Clonit se musí samozřejmě manuálně. Snímky se mi zdají, aspoň podle toho co jsem viděl, velice kvalitní, což je pochopitelné, když jsou kvalitní i ta stará skla.

Takže jedno po druhém. „U Škody“, tím je míněn největší pražský obchod Foto Škoda ve Vodičkově ulici, to tedy pro pořádek.

Co je redukce? V podstatě jde o totéž, jako když si koupíte redukci z půlcoulové hadice na tříčtvrtku. Každá zrcadlovka má specifické osazení, umožňující rychloupínání objektivu, tzv. bajonet. Existují specifické bajonety předních výrobců, má ho Canon, Nikon, Olympus, Pentax, kdežto Fujifilm používá bajonet Nikon.
Tento bajonet je složité zařízení. Neslouží jen k mechanickému usazení objektivu do těla fotoaparátu. Objektivy jsou dnes nedílnou součástí celku a v bajonetu jsou kontakty pro oboustranný přenos informací. Především je to ovládání autofokusu a clony. Navíc, v moderních objektivech jsou čipy, které spolupracují na správném nastavení systému pro specifické podmínky. Například u systému Olympus 4/3 hraje tento čip mimořádně důležitou úlohu.

Proto je diskutabilní použití i starých objektivů – byť mají vhodný bajonet – na moderní DSLR. Nemusí fungovat všechno!

Lze samozřejmě vyrobit redukci.. Pisatel zmiňuje objektivy pro Prakticu. Asi měl na mysli objektivy bez bajonetu, se závitem, které se do těla šroubovaly. Pak ano, pak lze poměrně snadno redukci vyrobit, protože vnější průměr závitu M42 je mnohem menší než je průměr bajonetu. Pokud jde o objektivy pro Pentacon Six, to je zrcadlovka středního formátu a její objektivy mají tudíž větší vzdálenost od roviny filmu. Redukce těchto objektivů tedy řeší přechod typu „otvor na otvor“ a také vzdálenosti od roviny – v našem případě – čipu.

Na příkladu Pentacon Sixu snadněji vysvětlím, k čemu směřuji.
Objektivy pro přístroj se středním formátem jsou počítané právě na střední formát, jejich rozlišovací schopnosti jsou optimalizované na (v daném případě) 60×60 mm. Velikost snímače v DSLR je ale – například – 23×15,5 mm! Nejde tedy jen o to, že je zde obrovský „crop factor“, tedy prodlužovací faktor ohniska. Snímač digitálního fotoaparátu vyžaduje mnohem větší rozlišovací schopnost objektivu, než jakou disponuje objektiv (navíc 20 a více let starý) počítaný pro střední formát.

V menší míře totéž platí o objektivy, dejme tomu, pro Prakticu. Jistě je lze použít. Dovedl bych si představit použití hlavně delších ohnisek (teleobjektivů). Rozhodně ale bude obrazová kvalita horší, než jakou budou mít snímky pořízené moderními objektivy.
Vývoj se přece nezastavil. Dnes se používají asférické čičky, zlepšují se antireflexní vrstvy, vyvíjí se i optické materiály, z nichž jsou čočky vyrobeny. Proto se začaly vyvíjet speciální objektivy pro DSLR , které sice lze fyzicky nasadit i na klasickou zrcadlovku, ale optimalizovaná je jen ta část zobrazovacího pole, která odpovídá velikosti snímače.

Toto jsou tedy výhrady. Nicméně, nebudu nikoho od redukcí odrazovat. Podívejte se na stránku firmy Škoda, kde se redukce nabízejí, ostatně i zde použitý obrázek je z této stránky. Zde se nabízejí značkové objektivy MC Flektogon 2,8/20, MC Flektogon 2,4/35, MC Sonnar 3,5/135, s redukcemi. Hodnocení kvality obrázku bývá také do značné míry subjektivní, to zaprvé. Zadruhé, kvalita se může projevit i od určitého formátu zvětšenin. Pokud se pohybujeme někde v rozmezí formátů 10×15 cm až A4, pak mohou tyto objektivy velmi dobře sloužit, s výhradou nutnosti ručního nastavování clony a ostření. Možnost tady je, rozhodnutí je pak na každém z nás.