Původně applovský program je od léta k disposici i pro platformu Windows. Je to Aurora, software určený k vytváření obrazů s vysokým dynamickým rozsahem, tedy HDR. Jde o produkt softwarové firmy Macphun, výrobce konkurenta Photoshopu zvaného Luminar. Oba mají mnoho společného, obdobně se ovládají a hlavně – nabízejí množství takzvaných presetů. K nim se hned dostaneme.
Původně applovský program je od léta k disposici i pro platformu Windows. Je to Aurora, software určený k vytváření obrazů s vysokým dynamickým rozsahem, tedy HDR. Jde o produkt softwarové firmy Macphun, výrobce konkurenta Photoshopu zvaného Luminar. Oba mají mnoho společného, obdobně se ovládají a hlavně – nabízejí množství takzvaných presetů. K nim se hned dostaneme.
Aurora, jak řečeno, vytváří obrazy s přídomkem HDR. Znamená to, že je schopna vytáhnout kresbu i z hlubokých stínů a zvládnout oblasti vysokých jasů. Možnosti formátu JPEG jsou v tomto směru omezené – jde o osmibitové zobrazení a stíny se snadno slijí do černé a jasy vypálí do bílé. Maximum obrazové informace uchová až datový formát RAW, z něhož pak při konverzi či vyvolání lze vymámit optimální výsledek.
Konverzních softwarů je mnoho a jedno mají všechny společné: nedělají nic jiného, než že vygenerují soustavu parametrů, která se pak aplikuje při převodu dat do výsledného obrazového formátu, ať je to JPEG, TIFF nebo jakýkoli jiný. Nastavují se tedy parametry ovlivňující jas, kontrast, barevnost, sytost, odstín, ale také strukturu – obvykle jde o tzv. mapování tónů, kdy se jasový průběh dělí do zóna v každé zóně nezávisle na sousedních se aplikuje křivka kontrastu.
V čem se tedy liší Aurora od u nás běžných konvertorů, jako je RAW modul v Zoneru ZPS anebo Camera Raw od Adobe? Disponuje ohromným množstvím funkcí. Tam kde vám Camera Raw nabídne funkci Zřetelnost, Aurora má HDR Strukturu s pěti táhly plus Navýšení detailů taky s pěti táhly. V oddílu Filtry je čtrnáct sekcí, lze ale pracovat i ve vrstvách a ty pak propojovat maskou anebo prolínáním. Takto to začíná – natáhneme dílčí obrázky do softwaru.
Toto by mohlo zájemce spíš odradit. Macphun ale na nás jde od lesa. Nabízí devět sad presetů neboli předvoleb. Jsou to: Základní, Krajina, Realistické, Architektura, Drama a Interiér a pak presety vytvořené mistry umění HDR, což jsou Captain Kimo, Serge Ramelli a především Trey Ratcliff, pokládaný celosvětově za krále HDR. Kdo pracuje se sadou Nik Color Effex Pro 2 ví, kam mířím: presety jsou v podstatě miniatury a hned na nich vidíme, jak asi náš obrázek bude vypadat. Jakoby složitosti jsou vpravo, ale presety se nabízejí hned dole. Pohodlnější to být nemůže.
V presetech se rychle orientujeme. Je velmi poučné je procházet – a všímat si, jak které táhlo v nabídce funkcí je nastaveno. Samozřejmě lze nastavit vlastní preset a uložit si ho, taky lze stáhnout hotové presety z webu. Výborná je možnost práce s vrstvami. Lze volit buď vrstvu úprav – pak zpracujeme daný HDR obrázek, ale trochu jinak a pomocí masky (štětce) ho spojíme s výchozí vrstvou, anebo dílčí obrázek nahrajeme do vrstvy a zase – spojíme maskou. Tahle vznikla následující ukázka, rozmazané větve jsou důsledek dlouhé expozice, zarážející je šum v obloze. Ten šum zde vzniká a zatím jsem mu nepřišel na kloub – jenom je tu samozřejmě oddíl pro odstranění šumu, nicméně divné je, že takové artefakty vůbec vzniknou:
Dosavadní poznatky
Principiálně je to skvělé, vše je přehledné, jasné, není zde iks vrstev menu a karet a hlavolamů, vše je při ruce a na očích. To je výhoda.
Nevýhodou je podivuhodná pomalost té věci. Ona dovede zpracovat i jednotlivý obrázek RAW a samotné natažení trvá půl minuty – pak ale to jde vcelku svižně, aplikace jednotlivých presetů, a realizace pokynů táhlem je v reálném čase.
Zajímavost: když to narazí na nový fotoaparát, jehož RAW neumí, nenapíše vám „není podporováno“, nýbrž nabídne červený obrázek. Nesmíte se lekat, musíte počkat na upgrade. Proto, pokud budete chtít zakoupit za cca 100 euro, zkontrolujte, zdali je to kompatibilní s vaším přístrojem.
Jádro pravé HDR fotografie je ale ve skládání dílčích obrázků s různou expozicí. Než si troufnu na nějaké hodnocení, chci věc lépe prozkoumat, nicméně očividná je – opět – šílená pomalost. Natáhnout 3 RAW fotky trvá tři a půl minuty a když jich je pět, můžete si jít vařit kafe. Pak to ale jde velmi dobře, když už trpaslíci jednotlivé fotky spojí a předloží vám je ke zmršení.
Jako velmi slibné mi připadá ale zpracování jednotlivých RAW obrázků. Naprostá většina presetů je hodně barevná, přebarvená, jak už HDR fotky bývají. Lze ale najít presety, které vypadají velmi přirozeně a těch je dobře se držet. Jako závěrečnou ukázku se podívejte na fotku za extrémních podmínek – 8000 ISO, Via Dolorosa v Jeruzalémě, Sedmé zastavení Krista. Preset Tray Ratcliffa mě potěšil. Výsledek je vpravo, vlevo je originál fotky, jak vypadla z foťáku.
