Byl to tentokrát masakr, řečeno slovníkem zeleného alzáckého Mimozemšťana. Sešlo se 227 prací a v podstatě všechny byly jedna radost. Však se také nna prvních pozicích fotky rychle střídaly, nebylo to tentokrát tak, že vítěz byl jasný už od nějakého desátého daného měsíce.
Vyhrál Deštivý den Leoše Tůmy. To je skutečně, jak se říká, dechberoucí fotka, viděná a technicky vypracovaná do nejmenšího detailu. Z autora vymámím, jak to dělal, tohle je skutečně mistrovská práce. Svoje fotky má v Galerii Megapixelu zde a výborně zabodoval už v minulém kole.
Také fotografie Dagmar Běhounkové v Megapixelu najdete (zde). Jemná, laskavá, vyvážená práce, podmanivá svou jednoduchostí. Z té galerie plyne, že je autorce příroda blízká a pouští se úspěšně i do focení ptáků, to je hodně odvážná disciplína!
Pampeliška vyfocená panem Vilémem Kloubou je postavena na podobném principu, výrazný tvar na barevném pozadí oproštěném od detailů. Také ukázka minimalistické, leč účinné kompozice.
Další fotka od Leoše Tůmy a také perfektní a účinná. I tady se budu ptát, jak toho efektu dosáhl, je to jakási hra světel, skoro by se dalo soudit na počítačovou grafiku. Výsledek je ale nádherný.
Rozcuchaná – tak se jmenuje fotografie na páté pozici. František Eliáš ji bohužel poslal v malém rozlišení, musíte se s ní spokojit s takovou, jaká je. Je na pátém místě, ale podle mě je jaksi nejfotografičtější. A navíc, tady se nevyužívá krásy přírody, rozcuchaná pampeliška není krásná, to ta fotka je krásná…
Takhle to vyšlo, porota neměnila pořadí stanovené podle pravidel průběžné soutěže. Fotku do záhlaví jsem ale musel vybrat já… Takže v záhlaví je práce Milana Sikory, umístila se na 47 místě, nicméně v téhle konkurenci jsou všechny fotky na prvních padesáti nebo dokonce v první stovce výborné. Tkvěla mi v paměti, svou uměřeností, skromností… nic bombastického, ale o to silnějšího. Těžko je mi to popsat. Buď to berte, nebo nechte a podívejte se na jiné fotky, skvělých je tam plno (zde).
