V Topičově Salonu v Praze, Národní 9, zahajuje dnes výstava, navazující na klasického ducha fotografie. Ale pozor, potrvá jen pět dní do neděle 9. prosince, je třeba si pospíšit. Tisková zpráva má charakter programu: výstava vznikla z iniciativy fotografů s cílem vrátit zpět krásu do objektivů a ukázat, že estetika a malebnost může jít ruku v ruce se současnou tvorbou. Společným motivem prvního ročníku jsou pražská zákoutí a momentky běžného života našeho hlavního města. Vystavujícími jsou Ferdinand Bučina, Petr Helbich, René Hrala, Karel Koutský, Tomáš Paulus, Tomáš Rasl, Jaroslav Rössler, Nina Šmídek, Robert Vano a jako čestný host Assem Al-Sabban. Autoři jsou to současní, ale i z naší minulosti, jako právě Ferdinand Bučina:
Do klasiky se podíváme s Jaroslavem Rösslerem, vzpomeneme si na experimenty Františka Drtikola s papírovými objekty a světlem. Je jediným českým fotografem, který splynul s uměleckou avantgardou, stavějící na hlavu dosavadní představy o tom, co je umění. Učil se v portrétním ateliéru u firmy Drtikol a spol. (1917–1920) a osm let zde pracoval jako laborant, až do svého odjezdu do Paříže. V jedenadvaceti letech si ho všiml Karel Teige, který ho pověřil fototypografickými úkoly pro časopisy Pásmo, Disk, Stavba a ReD. Tak získal o možnostech funkčního využití fotografie novou představu. Postupoval od fotografie k fotogramu, fotomontáži, typografické koláži a kresbě, až nakonec všechny postupy vhodně mísil, jak si to žádala soudobá koncepce moderního umění.
Do pohádkového světa jako by o sto let zpátky nás zavede Nina Šmídek. Od svých dvanácti let žila v Paříži, kde vystudovala konzervatoř ve hře na klasickou kytaru u Vladimíra Mikulky. V roce 2008 pokračovala studiem hry argentinského tanga a folklorní hudby na Státní Akademii muzických umění v Buenos Aires u profesorů Carlose Moscardiniho a Juana Falú. Tyto obrazy jsou ze série Prague en hommage a Jakub Schikaneder:
Současnou klasiku tu prezentuje Robert Vano. Narodil se v Nových Zámcích na Slovensku maďarským rodičům. Po maturitě v roce 1967 místo nástupu na vojnu emigroval přes Jugoslávii a Itálii do Spojených států, kde se uchytil jako kadeřník a vizážista. Byl asistentem módních fotografů, jako jsou například Horst P. Horst, Marco Glaviano nebo Leo Castelli. Od roku 1984 je samostatným fotografem. Působil v New Yorku, Paříži a Miláně a v Praze, kde fotografoval pro módní časopisy (např. Cosmopolitan, Harper’s Bazaar, Vogue). Od roku 1995 žije v Praze, kde v období 1996–2003 pracoval jako umělecký ředitel v českém vydání časopisu Elle a poté do roku 2009 jako kreativní ředitel v agentuře Czechoslovak models. Od té doby pracuje jako fotograf na volné noze.
Robert Vano je především módní a reklamní fotograf. Fotografuje černobílé portréty a akty na klasický film a používá také už málo používanou techniku platinotypie. Spolupracuje se světovými značkami, vede workshopy „Daylight nude“. Nejraději fotografuje při denním světle.
S výstavou se můžete seznámit na webu, ale lépe v Topičově Salonu do 9.12. Jde o výjimečnou příležitost poznat díla lidí, kteří se nesnaží šokovat okázalými provokacemi – v dnešní době je to přístup ojedinělý.