Digitální aparát vytváří fotografie bez filmu, číslicovým (digitálním) zpracováním obrazu.

Snímací prvek odpovídá tomu, co je v klasickém aparátu film. Je to polovodičové zařízení, které je umístěno do optické soustavy objektivu. Nejčastěji se používají snímací prvky systému CCD, brzy budeme slýchat o systému CMOS (nezaměňovat s CMOS v počítači!)

Záznamové médium neboli lidově "karta". Je to zpravidla magnetické zařízení, na které se zapisují data. U některých digitálních aparátů to může dokonce být i běžná disketa, nejčastěji se používají karty standardů CompactFlash a SmartMedia, firma Sony zavedla alternativní MemoryStick. Některé profesionální aparáty používají běžné PCMCIA karty. Lidově hovoříme o "flešce", o "smartce" a o "žvejkačce" - MemoryStick je nápadný svým podlouhlým tvarem. Objevují se však další nové systémy.

Pixel je pojem s dvojím významem. Jednak označuje světlocitlivé buňky ve snímacím prvku; těch tam jsou doslova milióny, takže hovoříme o megapixelech (MP). Jestliže tedy CCD snímací prvek má 3,34 MP, má 3,34 milióny pixelů. Pixel ovšem je i barevný bod, z něhož se skládá digitální fotografie. Její velikost se obvykle udává v násobku šířky a výšky, takže typická fotka z digi aparátu 3,34 MP má 2048x1536 pixelů. Vynásobením zjistíte, že je to méně než 3,34 milionů, tuto záhadu vysvětlíme v kapitole o snímacích prvcích.

Komprese je pojem, který se týká výsledného obrazu.Zpracovaný obrázek je soubor, který má nějaký datový objem. Ten by byl pro praktické použití neúnosně velký, takže se požívá komprese čili zahušťování. Aparát lze nastavit na různé stupně komprese, stupně jsou obvykle označeny velmi optimisticky: dobrý, lepší, nejlepší, a pod.

Formát je pojem, užívaný jinak než v běžném životě - neurčuje velikost, ale způsob datového záznamu. Obrázek se ukládá v datovém formátu - nejčastěji ve formátu JPG (komprimovaný formát), nebo TIFF a řídčeji BMP (nekomprimované formáty(. Profesionální a poloprofesionální aparáty nabízejí i formát RAW, který je následně nutno zpracovávat v počítači.

Objektiv je klasická složka aparátu. Bývá buď s pevným ohniskem nebo s proměnlivým. Pak hovoříme o zoomu - jeho efekt spočívá v optickém "přibližování". Digitální aparáty mívají automatické zaostřování čili autofokus. To, zda je objektiv pevný nebo typu zoom zásadně určuje cenu aparátu. Ve firemních materiálech narazíte na pojem "ekvivalent". Ohnisková vzdálenost objektivů digi je ve své absolutní hodnotě nezvykle nízká, kolem 7 mm. Proto se uvádí přepočet, jaký by to byl objektiv, kdyby měl stejný úhel záběru v klasickém foťáku na kinofilm, to je ten "ekvivalent", na př. 39-117 mm. Zpravidla se skutečná hodnota neuvádí, jen ekvivalent.

Spojení s PC je důležitý údaj v popisu digitálního aparátu. V zásadě každý digi lze spojit s počítačem (nejen PC, samozřejmě i s Macintoshem). Přístroje starší konstrukce se připojují přes pomalý sériový port, novější konstrukce je USB port. Některé přístroje nabízejí oboje. Jakmile ale aparát nemá USB, je to dnes pokládáno za nedostatek. Některé přístroje mají infračervené IrD spojení a prakticky všechny mají výstup do televizoru.

Čtečky a adaptéry patří do kategorie příslušenství. Načítání dat z přístroje přes kabel je nešikovné. Pohodlnější je čtečka - zařízení funkcí podobné externí ZIP mechanice - bobek kabelem spojený s počítačem se slotem, do kterého vložíme kartu. Karty systému SmartMedia a MemoryStick mají možnost spolupráce s adaptérem, který se vkládá do disketové mechaniky. karty všech typů lze vkládat do adaptérů PCMCIA.

Zábleskové zařízení čili blesk či fleš mají doslova všechny digi vestavěné. Dobrá zpráva! Jenže jsou málo výkonné, typicky do 2,5 m. Špatná zpráva. Existuje i možnost externího blesku (dobrá zpráva), ale jen u dražších přístrojů (špatná zpráva).

Akumulátory, dobíječky, síťové napáječe - skutečně jsem si nechal to nejdůležitější na konec. Doslova všechny digitální aparáty potřebují elektřinu. Většinu lze napájet tužkovými bateriemi formátu AA. Spotřeba je ale relativně vysoká a brzy zjistíme, že co jsme ušetřili za film, zaplatíme za baterky. Proto je doslova nutné dokoupit akumulátory formátu AA typu metal-hydrid NiMH a patřičnou dobíječku. Některé aparáty (ty dražší) mívají speciální akumulátor - a pak obvykle mívají v dodávce i patřičnou dobíječku, která slouží zároveň jako síťový napáječ. Ten oceníme hlavně při práci v ateliéru. Jinak je nutné síťový napáječ dokoupit.