2.7.1999 - 10.5.2001
Následující řádky mají nějaký (snad) význam pro lidi, kteří publikují svoje snímky na webu. Tam platí, že ideální rozměr snímku je asi tak šířka 200 až 300 pixelů (já se držím formátu 220 na 165, protože na takové fotce je něco vidět i když uživatel internetu má nastavení 1024x768 (a více) a přitom při rozumné kompresi má taková fotka kolem 10 kB.

Photoshop "natvrdo"

Problém je v tom, že zmenšení digitální fotky předpokládá převzorkování čili přepočet pixelů. Šířka 220 je menší než šířka 1600 (nebo dokonce 2048) pixelů. Toto převzorkování provozujeme v nějakém softwaru. Není to tak že by se mechanicky vynechaly nějaké pixely - vždycky jde o matematický proces podle nějakého algoritmu. Podívejme se na tři ukázky. Vlevo vidíme, co se stalo z obrázku, který byl zmenšen z rozměru 1600x1200 v Photoshopu pouhým převzorkováním. Fotka je neostrá, na pohled velmi nepříjemná, navíc tmavá (při takovémto brutálním zmenšení vždycky fotka ztmavne.

Nyní se podívejte na další dvě ukázky. Ta vlevo byla pořízena opět v Photoshopu, ale jinou metodou. Zmenšení se dělo na několikrát, vždy cca po 20%. Fotka byla doostřena. Snímek vpravo byl zmenšen opět několika postupnými kroky v editačním modulu softwaru ACDSee 3.1. Tento software nabízí několik systémů interpolace: Lanczos (ta je podle mě nejlepší), dále Box, Triangle, Bicubic, Bell, B-spine a Mitchell. Vyzkoušel jsem všechny. Bicubic je algoritmus použitý v Photoshopu. Existují i jiné algoritmy, ale podle mého nejlepšího vědomí a svědomí je tento Lanczos nejlepší.

Ještě jeden trik
Když jsem tu psal o problému poprvé, doporučoval jsem dva kroky: před změnšením rozostřit snímek (příkaz blur v nelokalizovaných editorech). Skutečně, s rozostřeným snímkem, pak zmenšeným a nakonec doostřeným budete více spokojeni, než se snímkem jednorázově natvrdo zmenšeným.
Ale zdá se, že existují i jiné postupy. každý si pravděpodobně najde ten svůj a bude na něj přísahat. Nuže, já přísahám na ACDSee 3.1 (nejen v tomto případě) a na Lanczosův algoritmus.