24.5.199
Olympus C-2000ZOOM patří nepochybně ke špičce a brzy se objeví na naše trhu (39.990 Kč). Její 2,1 megapixelový CCD dává vynikající obraz a neuvěřitelně velký výkon při špatném světle. Malá citlivost CCD na světlo býval ještě nedávno vážný kritický argument, ten nyní jednoznačně padá!

Tento snímek jsem pořídil večer, při světle tří obyčejných svíček (dokonce hřbitovních...) Za oknem vidíte modré šero, ve skutečnosti byla už skoro tma. Přístroj byl nastaven na automatické nastavení bílé, preferoval načervenalé světlo svíček a proto je světlo venku tak modré. Už při tomto prvním pokusu jsem pojal určité podezření, které se mi později potvrdilo. Pořídil jsem početnou sérii snímků uvnitř i venku - a závěr byl jednoznačný: jakmile je aspoň trochu vidět, s tímto aparátem poříte použitelný snímek. Ovšem záhada zůstala záhadou. Nezáleželo totiž na tom, jakou citlivost nastavím v menu, jestli ISO 100, 200 nebo 400 ! Výsledek byl vždycky prakticky tentýž. Posuďte sami, toto je další, ověřovací série série snímků, přičemž vlevo je režim ISO 100, uprostřed ISO 200 a vpravo ISO 400.

ISO 100	ISO 200	ISO 400

Tyto tři fotografie byly pořízeny ve světle jediné svíčky. Určité rozdíly v tonalitě vznikly při zpracování v editoru, nikoli ve fotoaparátu. Model (moje žena) pohyboval rukou, aby bylo vidět, do jaké míry je ruka rozmazaná. Jde o značný výřez, aby byly vidět stopy šumu. Obrázky přirozeně nejsou brilantní, ovšem ten fakt, že Olympus C-2000ZOOM dokáže pořizovat snímky za takto nízké světelné hladiny pokládám za skvělé. Jak je možné, že mezi jednotlivými režimy není rozdíl, nevím. Požádal jsem zdejší zastoupení Olympusu o vysvětlení, jakmile ho dostanu, seznámím s ním čtenáře DN. Domnívám se, že procesor se sám přepíná do režimu největší citlivosti, jakmile při digitalizaci analogového signálu zjistí, že celková úroveň náboje vygenerovaného na CCD (viz kapitolu o citlivosti CCD)