Stará dobrá zásada, osvědčená z černobílé klasické fotografie, se osvědčuje i ve fotografii digitální. Lépe než po slunci je fotit proti slunci.

Lépe než slovy se to ukáže na obrázcích. Tady jsou dvě fotky téhož pole pokrytého sněhem.

Proti slunci	Po slunci

Jde o to, že zasněžená krajina focená po slunci ztratí kresbu. Slunce všechno spálí, nikde nejsou vidět žádné detaily. Když však fotíme proti slunci, fotíme fakticky stíny vržené plastickými objekty v krajině.

Samozřejmě, používejme této zásady s rozumem. Nebudeme fotit proti slunci kupříkladu portréty - tato zásada platí pro krajinářské fotky, ale ani zde neplatí absolutně. Nemám v úmyslu vás přesvědčit, že jinak to nejde, naopak - rád bych vám ukázal, že snímky zasněžené krajiny proti světlu mohou přinést zajímavé efekty.
Tak například fotka zde vlevo by - pokud bych ji fotil po slunci - neměla žádnou plasticitu. Fotka vpravo je focená po slunci, ovšem na ní dominuje výrazná kresba lesa a sluncem rozzářený sníh je zde jako plocha doplňující kompozici. Kdyby tato fotka vpravo byla focená proti slunci, bylo by třeba fotku komponovat zcela jinak - tato je založena na kontrastu modrého nebe, zeleného lesa a bílého sněhu.