Se sluncem i bez něho
14.10.99
Slunce je tradičně považováno za hlavního fotografova spojence. Při digitálním fotografování
to neplatí bezvýhradně. Je to dáno technickými vlastnostmi CCD prvků, které mají menší
pružnost než chemické citlivé materiály. Obecně vzato, silné světlo, tedy světlo slunečné
zejména, pokud dochází k jeho kontrastnímu rozložení, rychle nasycuje světlocitlivé buňky a
dochází k barevnému zkreslení a mnohdy k přepálení částí obrazu.
Podívejme se na dnešní ukázce, co dokáže prudké sluneční světlo. Levý snímek mého rottweilera
Barta byl pořízen ve stínu, pravý na slunci. Přirozeně, že Bartova srst je na pravém obrázku
lesklejší, ovšem přirozenější barvy jsou na levém obrázku.
Toto uvádím jako ilustraci toho, že neplatí obecně sdílené přesvědčení, že bez sluníčka se
fotografovat prostě nedá. Toto přesvědčení vychází ze zkušeností fotoamatérů fotografujících
na černobílý film. Ten je skutečně odkázán na kontrasty světla a stínu, protože pracuje s
odstíny šedé. Barevný obrázek pracuje s barevnou škálou, takže lze úspěšně fotografovat i v
plochém, nekontrastním světle - i když fotografujeme tak málo barevný objekt, jako je
černočerný hafan.
(eff)
|