DIGINEFF - webový deník
o digitální fotografii //

Řídí Ondřej Neff
garant IDIFu
sekce domácí
digitální fotografie
   Hlavní stránka    //
recenze    //
slovníček pojmů    //
fotografujeme    //
otázky čtenářů    //

editujeme obrázky
čtenářská galerie   //
ceníky prodejců    //
srovnávací tabulky
technických údajů
//
čtenářské fórum

Dotazy a připomínky adresujte sem


Fotografujeme s Nosálem
- White Border

SHRNUTÍ:
V této sekci si budeme vyměňovat zkušenosti s fotoaparátem Olympus C-2100 UZ
Recenze na C-2100 UZ
   
29.11.2001
Také Olympus C-2100 UZ je schopen snímat texty. V návodu se dokonce hovoří, že funguje jako "malý skener".

Snímání textů začne být opravdu zajímavé, jakmile je výsledek tak dobrý, že ho lze zpracovat programy pro rozpoznávání textů (OCR = Optical Character Recognition).
Aby bylo možno text rozpoznat v OCR a převést do znakové podoby (tedy: aby ho bylo možné uložit jako textový soubor), je třeba získat snímek ostrý a dostatečně kontrastní.

K tomu slouží funkce, kterou najdeme v menu pod položkou FUNCTION. Tam jsou dvě možnosti přicházející v úvahu: první v pořadí je to režim BLACK&WHITE, tedy černobílá fotka. Rozumějme dobře - to je čb půltónová fotka, tedy se všemi stupni šedi. Ke snímání textů se však více hodí režim WHITEBOARD, čili "bílé ohraničení". Tento režim redukuje obraz jen na černou a bílou, přičemž zde je expozice nastavená na bílou barvu. Další varianta je BLACKBOARD kdy je expozice nastavena na černou - to má smysl, když snímáme negativní text, při snímání normálního textu dochází k brutální přeexpozici.

Zpět k WHITEBOARD.
Který chceme snímat musí být stejnoměrně nasvícen. Osa objektivu musí být kolmo na rovinu textu - pokud by někdo chtěl dělat tuto proceduru častěji, vyplatí se mu snímací stojan, stativ, prostě nějaký přípravek s nastavenými světly. Přirozeně že fotíme v režimu MACRO, tedy hodně zblízka. Důležitá je expozice. Jakmile totiž fotíme v automatickém režimu a necháme automatiku nastavit clonu a čas, bílá plocha papíru přece jen poněkud přezáří text. Zdá se, že ideální je podexpozice -1,3 EV. V té jsem získal nejlepší výsledky.

Výsledný obrázek ve formátu JPEG je třeba převést do formátu TIFF, ten je pro OCR čitelný. K experimentování jsem použil ruský produkt FineReader, který skvěle zvládá češtinu a v Česku se prodává u firmy Nupseso.
Jistý problém vzniká z toho, že digitální snímek ukládá s DPI 72, kdežto OCR vyžaduje 300 DPI. Žádný problém, FR si DPI přenastaví sám. Je ale jasné, že jsou tím stanoveny určité limity. Ve skeneru totiž bez problémů naskenujeme celou stánku A4 a FR ji v rozlišení 300 DPI bez problému převede do textového souboru (na př. do Wordu). S foťákem si ale na celou stranu A4 troufnout nemůžeme. Spolehlivý výsledek získáme, když máme v záběru zhruba šířku tří novinových sloupců. To není mnoho a je třeba snímat obrázky postupně. Zde je možné pracovat i s funkcí PANORAMA. V každém případě je pak nutné výsledný snímek (ať pořízení přímo, nebo slepený jako panoramatický- přirozeně že SVISLE panoramatický), převést do formátu TIFF a pak teprve předhodit OCR k načtení a rozpoznání.

Ukázka - fragment novinového textu:
Vlevo nahoře expoziční kompenzace 0.0, tedy žádná; vpravo nahoře -1.3, vlevo -2.0.
Je patrné, že při kompenzaci -1,3 se už začínají exponovat drobné stíny ve struktuře papíru a to je moment, kdy písmo má maximální použitelnou sytost. Při větší podexpozici vznikne rušivý šum. Toto samozřejmě platí obecně, nejen pro Olympus C-2100 UZ.

(eff)

 
ZKUŠENOSTI:
Úvod
Čas náběhu
Zpoždění za spouští
Rychlost sériového
focení
Kompatibilita SM
128 MB
Mrtvé pixely
Mrtvé pixely - stanovisko Olympusu
Mrtvé pixely - co s nimi
Špatné světlo
Baterky a aku
Program a manuál
USB, Nosál a Unix
WhiteBoard funkce
Zvuk