Je to pravda, že se digitální fotoaparát v mraze zničí? To je často kladená otázka v tuto roční dobu. Odpověď není jednoznačná - hodně záleží na tom, JAKÝ je to mráz.

Vyjděme z experimentu.
Fotoaparát Olympus C-730 UZ jsem vzal do mrazu -5^o C. Nesl jsem ho bez pouzdra, na řemenu, abych ho nezahříval rukou. V průběhu 45 minut dlouhé procházky jsem ho nechal vždycky usnout (stand by stav) a jednou za 5 minut jsem ho probudil. Asi po 35 minutách varovně zapískal - už jsem myslel, že se mi ho nepodaří oživit, ale znovu se probudil. Pak jsem ho nechal dalších 45 minut ležet na zahradním stole a opět ho zkoušel - vždycky se probudil. Znamená to, že byl po celou tu dobu plně funkční. Nepozoroval jsem žádné prodlevy, prodloužení reakce na stisknutí spouště nebo prodloužení času nezbytného k přezoomování z širokého záběru do úzkého úhlu (teleobjektiv). Pak jsem experiment přerušil, neměl by praktický smysl.

Jako druhý aparát jsem volil Sony DSC - U20, dvoumegovou miniaturu napájenou dvěma AAA NiMH články. Tento přístroj má podstatně menší hmotu než předešlý, takže se dalo čekat, že bude na promrznutí náchylnější. Ani po půl hodině pobytu na mraze -5^o C jsem nezaznamenal žádné omezení funkčnosti.

Dějství druhé: mínus osm
12.12. opakuji zkoušku. V sedm ráno je u nás na kopci mínus osm. Olympus mám na řemeni, volně podle těla, pohupuje se v mrazivém vzduchu, bez kontaktu s povrchem mé osoby (pořádeně zabalené do bundy). V pravidelných intervalech fotografuji. Nepozoruji žádné

Náš Bart vyhlíží jedlé psy v ranním osmistupňovém mrazu.

nepravidelnosti, výpadky - aparát usíná a probouzí se jako obvykle. Až po 20 minutách se objeví varování: zčervenáindikátor stavu baterie.
Podotýkám, že tyto Olympusy mají nepříjemnou vlastnost, již nazývám "náhlá smrt". Indikují slabou baterku a pak uděláte jednu, dvě fotky a je konec. Tentokrát ale se s přístrojem dalo fotit dalších 25 minut! Až v 7.45 se na displeji objeviolo BATTERY EMPTY. Stačilo ale deset minut ohřívání NiMH aku v kapse, aby se vrátily do provozuschopného stavu. Nutno ještě dodat, že se přístroji po návratu z osmistupňového mrazu orosil objektiv.

Dílčí závěr:
Nelze z toho ale nic zásadního usuzovat: mráz byl poměrně mírný, nefoukal vítr, nehrozilo navlhnutí, nepadal sníh.
Nerad bych, aby tyto pokusy vedly k bagatelizování problému. Předně, výrobci obvykle uvádějí jako spodní hranici teploty pro bezchybný provoz bod mrazu. Vědí, co dělají. V chladnu se zpomalují chemickém procesy - baterie slábnou (startovali jste v mrazu auto?). Také mechanické části by mohly mít větší tření. A do třetice, mráz by logicky měl neblaze působit na tekuté krystaly v displeji LCD.
Problémy může působit i kondenzace vlhkosti - při příchodu ze zimy do zadýchané místnosti, například. Také pobyt studeného aparátu pod kabátem by mohl vést k zapaření objektivu (nikdy se mi to nestalo, ale možné to je). Takže je třeba být obezřetný a mít na paměti, že ledová zima není pro digitální aparát ideální prostředí. I když.. horolezec Miroslav Caban mi vyprávěl, jak fotil digitálním aparátem Olympus na Mont Everestu ve čtyřicetistupňovém mrazu: aparát pod bundou, ven s ním, cvak, a zpátky pod bundu.

Z praktického hlediska se domnívám, že ideální je přechovávání přístroje v kapse, nikoli pod bundou - pokud máte dost malý aparát nebo dost velkou kapsu, samozřejmě... A v kapse kalhot mějte další sadu baterek. Pak by neměly v našich vcelku mírných mrazech nastat žádné potíže.