Podotýkám, že ke skutečnému, tedy "pořádnému" makrosnímání je třeba zatím pořád ještě klasického fotoaparátu, konkrétně - jednooké zrcadlovky s výměnnou optikou a s možností mezikroužků, eventuálně kruhového zábleskového přístroje. Nicméně, Petr Hnilička dokázal pozoruhodné snímky i s běžným digi. zde jsou jeho zkušenosti:

Již předem je třeba přiznat, že velmi špatně a s velkým nervovým vypětím jak pro tvorečka, tak pro fotografa. Pokud člověk, tedy fotograf, nevlastní plně profi digitál, je časová prodleva mezi stiskem spouště a expozicí velice nepříjemně dlouhá.
Takže to by bylo pro začátek, a nyní jak a s čím na to.
Mimo rosničky, motýla, brouka ap., které chceme fotit, potřebujeme ještě digitál, v tomto konkrétním případě e-photo 1680, který nám macro foto dovolí. Pro splnění této podmínky je nutné aby digitál umožňoval ostřit na matnici /LCD monitor/ a nebo jako v případě zrcadlových Olympů skrzeva opt. hledáček /nemám odzkoušené/. Dále je nutné, aby aparát vlastnil účinný macro rozsah, dovolil našroubování nebo přilepení /izolepou/ předsádek, a pro tento popsaný postup, dovoloval synchronizaci přídavných zábleskových světel.

Potom už je zapotřebí pouze nějaký stůl kde to všechno spácháme, alespoň jedno přídavné zábleskové světlo s nějakou regulací světel. toku, k zahození není ani flešmetr, předsádkové čočky asi tak +2D, +5D, +10D /mohou být kupované, "bastlené" nebo pro méně náročné i dobré brýlové čočky/ podle velikosti foceného tvorečka, sluneční clonu, "třetí ruku", nějaké "klubalky" - díky Bohu, že je vymyslel, /viz obr.vlevo nahoře/ odrazné a stínící plochy /např. bílý a černý papír/ a pozadí dle vlastního uvážení. Pokud nemáme netřesoucí se ruku, je nutný pro macro obzvlášť stativ. Dosti důležitá je i lednička pochopitelně plná jídla a pití, ve které ubohého tvorečka lehce podchladíme. NE ZAHUBÍME!

No a nyní si naaranžujeme s pomocí nějaké té rostlinky, kamínků, písečku ap. scénu, podle vlastního uvážení ji nasvítíme, dáme digi na stativ, na digi předsádku dle potřeby a možností, a dobře zaostříme do místa kde my by jsme rádi tvorečka viděli. Z ledničky podchlazeného tvorečka přineseme a pokusíme se ho opatrně umístit tam kde by měl být.Potom už jen mačkáme spoušť, opatrně přemlouváme fotografovaný objekt, aby zůstal tam kde potřebujeme, rosničku tu a tam sundáme z pozadí, světla nebo foťáku a pokud máme dobré nervy dostaví se výsledek, třeba takový.

Mnoho trpělivosti, dobrých nervů a štěstí přeje P. Hnilička.

Já děkuji Petrovi Hniličkovi za trpělivost a laskavost, s jakou článek napsal. Rozumí se samo sebou, že tvorečky do přírody zase vrátíme!