25.3.2002

Především je třeba mít na paměti, že pojem "ostrost" chápeme ve dvojím významu.
Především je to pojem technický, řekněme optický. Objektiv spolu se snímačem (CCD nebo CMOS či cokoli jiného, ale ovšem i citlivá vrstva tradičního materiálu) zachycuje obraz. Čím přesněji jsou světelné paprsky procházející objektivem soustředěny na plochu snímače (/nebo filmu), tedy: čím více má obraz bodu skutečně rozměry bodu (/v praxi je to vždycky nějaká ploška a jde o to, aby ta ploška byla co nejmenší), tím, je obraz ostřejší. To je vlastnost optické soustavy a jakmile jednou obrázek exponujeme, co dál s ním dělat? Jaképak doostřování?

Pravda, fyzicky obrázek doostřit nelze. Je to jednou navždy pořízená optická informace. Máme ale prostředky, jak vyvolat dojem, že je obrázek ostřejší. Je v podstatě o vyvolání optického klamu. Žádnou informaci o realitě nepřidáme, jen vyjdeme vstříc potřebám našeho zrakového vnímání.

Kde vzniká neostrost
Neostrost samozřejmě vnímáme na okrajích - na přechodech mezi tvary. Kdybychom vyfotili dejme tomu šedou plochu, tak nebude ostrá ani neostrá. Jakmile vyfotíme šedí list papíru na bílém ubruse, budeme zkoumat okraj listu papíru a právě na tomto okraji, tedy na přechodu dvou tónů, se ostrost či neostrost projeví.
Efekt ostrosti lze dosáhnout buď zvýšením kontrastu, anebo - což zní poněkud brutálně - že dokreslíme ostrou linku tam, kde byl přechod rozpitý. Jedno i druhé se děje ve fotoaparátu, jakmile aktivujeme jeho funkci sharpen - pokud je aparát touto funkcí vybaven. Snímky pořízené jako doprovod k tomuto článku jsem kupříkladu pořizoval aparátem Sony CyberShot DSC P9.
Tento přístroj má pět stupňů rozostření - doostření. Neutrální je nula, a pak jsou stupně -1, -2 a naopak +1 a +2. Na následujícím snímku uvidíte srovnání výseku (poměr 1:1) z fotografie. Rozostření (vlevo) je jasně patrné, rozdíl mezi nulou a +2 není zásadní:

Zdálo by se, že efektivní je pouze rozostření, a kdo by chtěl mít neostré snímky? Někdo ano... Dámy od jistého věku nemají v oblibě ostře kreslící objektivy, a v době přímého tisku, kdy pořizujeme kupříkladu portrétní fotky na počkání, se takováto funkce může docela dobře hodit. Udělejme však další pokusy.

Velmi dobrým pokusným objektem je koruna borovice. Její jehličky s ostrými hranami a lesky hodně prozradí na kvalitu obrazu, co se ostrosti týče. Na snímku vlevo jsem začernil celou plochu a nechal volnou jenom tu část, kterou v aktuálním rozlišení 1:1 uvidíte na následujících obrázcích, abyste měli představu o její reálné velikosti. Ostatně, podle velikosti vybraného obdélníčku si můžete udělat obrázek, jak velký výřez reprezentuje ukázka na troj-obrázku nahoře - je to výseč z původně čtyřmegapixekového snímku.
Ponechme rozostření stranou, nezabývejme se jím, a podívejme se blíže na doostření, které nás jistě zajímá víc. Každý přece spíš chce ostré, než méně ostré obrázky! Zde je tedy onen segment ze snímku koruny borovice:

Je exponován s faktorem doostření nula a plus dvě. Co se ostrosti týká, na monitoru není vidět rozdíl velký. Všimněte si, ale že se poněkud změnila i barevnost - doostřovaný snímek je jaksi barevnější. Při aplikaci funkce "sharpen" se totiž jemně zvětšuje i kontrast a saturace, a do přechodových pasáží se vkládají tzv. bludné pixely. Je to totéž, jako kdybychom ostrou tužkou dokreslovali do akvarelu kontury přesně v místech, kde se do sebe sousední barvy vpívají. Totéž lze dělat v obrazovém editoru, i ten může ovlivnit barevnost, kontrast a dokáže vpravit bludné pixely do obrazu. Dokonce to dělá přesně podle nastavení, tedy vkládá tam pixely o velikosti podle zadání a taky vy při editování můžete rozhodovat, jak velké rozdíly v tónu má editor pokládat za práh, tedy kam má pixely klást. Tohle fotoaparát samozřejmě neumí, zde máme na výběr skutečně jen omezený počet skoků. Vidíme, že obrázek +2 je zřetelně ostřejší: dobře bychom to viděli na výsledném tisku celého obrázku.

Pokud by vás ukázka s jehličím nepřesvědčila, podívejte se na dvojici vpravo. Je to zase výseč z nasnímaného čárového diagramu. Jednak si všimněte, že svislé čáry Sony P9 snímá výrazně lépe než vodorovné, tohle dělá prakticky každý digitální fotoaparát (v praxi se to ale výrazně neprojevuje). Při nastavení +2 je zobrazení kontrastnější.

Co tedy závěrem? Pokud si nechceme se snímkem doma hrát v editoru, nastavení "sharpen" lze doporučit - pokud váš aparát touto funkcí disponuje. Funkce sharpen je rozumně dimenzována a nemusíme se bát, že bychom se dočkali nějakých přehnaných, hrubých výsledků. Pokud jde o funkci "sharpen do mínusu", do té bych chodil jen při snímání portrétů ješitných dam.