20.4.1999
V digitální fotografii doznívá jedna neblahá éra a foťáky vybavené pouze displejem - tedy aparáty BEZ průhledového hledáčku - odcházejí do muzea. Průhledový hledáček je nutnost, ovšem to neznamená, že tak, jak jsou řešeny, plní svoji funkci.

Všichni se zajímají o kvalitu CCD senzoru - pokud jde o digi foťáky. V klasické fotografii se lidi zajímají o kvalitu objektivu, eventuálně filmové emulze a parametry závěrky a měřáku. Zapomíná se na to, že fotografie je vidění, a při fotografování vidíme prostřednictvím hledáčku. Hledáčky jsou prostě mimo zájem recenzentů, obchodníků i samotných fotografů, především amatérů, kteří nejsou informováni a nevědí, jaký brutální zločin na nič průmysloví výtvarníci páchají.

Oč jde?
V hledáčku především musíte dobře vidět to, co chcete fotit. Problém většiny soudobých průhledových hledáčků digi foťáků je rozměr. Jsou prostě příliš malé a je v nich stará bela vidět. Je problematické držet horizontálu - tedy, velmi často pořídíte křivé fotky, s pokácenými svislicemi. To proto, že v hledáčku je všechno tak mrňavé, že nějaký pravý úhel, svislici nebo horizontálu tam prostě neuvidíte.

Další problém: optická osa hledáčku není v souladu s optickou osou objektivu. Prostě, vidíte něco jiného, než bude na fotce. Pokud nejde o jednookou zrcadlovku, optický hledáček vždycky vidí trochu něco jiného než objektiv, osy jsou "nikoli totožné". Jenže horší je, když osa není ani rovnoběžná, a i to se stává.

No a konečně, hledáčky vinou průmyslových výtvarníků nemají očnici, takže kolem prochází světlo. Jen vyšší cenová třída digi má dioptrickou korekci, to je dokonce diskriminační problém a my brejlatci bychom se měli bránit. Když u pumpy musí být záchod pro vozíčkáře, tak by mělo být povinné, aby hledáček měl dioptrickou korekci!

Co navrhuji? Podívejte se, jak vypadá klasika, například Leica s průhledovým hledáčkem. Je jasný, přehledný, samozřejmě má zařízení pro vyrovnání paralaxy (rozdílnosti optických os). A rozhodně bych neřekl, že Leica je "ošklivá" - přímo naopak.