28.6.1999
Přiznám se, že tyto zvláštní světelné situace se mi velmi líbí: je to takový stav, kdy nebe je tmavší než hmotné objekty. Obvykle to bývá naopak - nebe, i když je zatažené, bývá zpravidla světlejší. Efekt je zvláště nápadný, když oproti tmavému nebi jsou ostře nasvíceny stavby se světlou omítkou. Ukažme si to na několika příkladech.

		Tohle je klasická ukázka "černého světla". Na nebi totiž nejsou žádné mraky - a přesto nebe nějak ztmavlo a budova Corinthia Tower a Paláce kultury jasně září proti temnému pozadí. Přirozeně že tento efekt lze při dalším zpracování v obrazovém editoru podpořit, ovšem základ musí vytvořit příroda.
		Tentokrát jsou na obloze mraky. Všimněte si zlatavého tónu na fasádě paláce. Snímek byl pořízen v podvečer, kdy obloha byla plná dramatických bouřkových mraků, jenže slunce bylo silné a dokázalo se mrakům jaksi dívat pod sukně. Musím však upozornit, že světelná situace se rychle mění a doslova za pár minut může zmizet.
		Třetí snímek (zámek v Českém Krumlově) byl pořízen v poledne, ovšem před bouřkou. Jde tedy o klasické bouřkové mraky. Toto je po mém soudu nejméně klasický typ "černého světla" a uvádím ten obrázek spíš pro úplnost.

Černé světlo, to je skutečně zvláštní typo přirozeného osvětlení krajiny. Nedá se předvídat, natož pak plánovat. Prostě - někdy nastane a pak musíme využít příležitosti. Jak jsem naznačil, efekt "černého světla" lze mnohem zdůraznit v editoru .- všechny tři snímky jsou takto upravované. Není na tom nic špatné, "klasičtí fotografové" si zase pomáhají speciálními filtry. Ostatně, jsem zvědav, kdy filtry vstoupí i do digitální arény (dá se to čekat, až budou šířeji zavedeny jednooké digitální zrcadlovky).