Každý jen trochu znalý fotograf ví, že malou clonou (= nízké clonové číslo – velký clonový otvor) dosáhneme malé hloubky ostrosti a tudíž lze objekt odpíchnout od pozadí. Funguje to efektně, má to svoje háčky a na jeden z nich nabízím jednoduchý trik. Ukážeme si ho na příkladu.

Tady mám jednoduchý podzimní motiv – stromy na mírně zamlženém pozadí. Fotím objektivem 50/2.0 na plnoformát a stromy se docela příjemně od pozadí odpíchnou.



Ten háček spočívá v tom, že ta malá hloubka ostrosti se týká všeho – tedy kmene stromu a to se mi líbí, ale také koruny stromu a jeho listí a důsledkem toho jsou ostré listy jen v jedné rovině a v další mi ulítnou – viz zvětšený obrázek čili výřez:



Dobrá tedy, nechám aparát na stativu, zacloním na F16 a listí bude ostré ve velké hloubce:



No jo, ale tím se mi ztratí efekt odpíchnutí od pozadí.



Jednoduše ale oba obrázky spojíme pomocí vrstev a masky. V Zoneru X otevřu fotku zacloněnou na F16 s proostřenou korunou stromu a poté volím Přidat vrstvu › Ze souboru. No a ten soubor bude fotka s malou hloubkou ostrosti.



V následujícím kroku aktivuju masku (ikonka obdélníček s kolečkem uprostřed) a dám volbu Odkrýt vše = maska bude bílá. Znamená to, že hodní vrstvě (s malou hloubkou ostrosti) bude celá vidět a pod ní bude ukrytá, pro nás neviditelná, vrstva s velkou hloubkou ostrosti.



Následně maluju štětcem černou barvou po obrázku v koruně stromu a pozoruju, jak se mi krásně zostřuje koruna. Tady vidíte, jak se i náhled masky plní černou barvou:



Tady je výřez – vlevo je oblast nevymaskovaná, vpravo vymaskovaná. Rozdíl v míře ostrosti bije do očí.



Výhoda práce s maskou je v tom, že se mohu kdykoli vrátit – bílá barva přemázne černou a tak mohu případnou chybu kdykoli upravit. Dokonce mohu nechat práci rozdělanou – uložím obrázek v zoneřím formátu *.ZPS, vypnu počítač a jdu na kafe a za týden se vrátím k práci a pokračuju tam, kde jsem přestal.
Nakonec to trochu vypucuju, odretušuju to křoví vlevo a mám pěknou podzimní náladičku.



Upozornění:
Ono tohle se dobře dělá, když je to co chceme zostřit dostatečně kompaktní, jako zde – koruna stromu. Jakmile ale jde o členitější motiv, bývají problémy a někdy je s tím taková piplačka, že to vždycky ani nestojí za ty nervy. Stále ale platí, že vrstvy jsou spolu s maskami úžasný pomocník a stojí za to se s nimi naučit pracovat. Ještě dodám, že proces demonstruji na Zoneru jaksi z vlastenecké povinnosti vůči tuzemské značce, nicméně stejně se to dělá v jakémkoli editoru disponujícím s vrstvami, v Photoshopu, Paint Shop Pro, Gimpu a pod.