Je to zajímavý projekt: platforma Unsplash nabízí fotografie v plném rozlišení – a k libovolnému nekomerčnímu i komerčnímu použití. Princip je a není podobný dejme tomu Youtube: tam taky nahrajete svoji práci, konkrétně video a kdokoli ho může – dejme tomu – vložit do své stránky, aniž by vám vznikl nárok na odměnu. Vtip ale je v tom, že pokud nahrajete svoji fotku na Unsplash, vaši fotku někdo může vzít a třeba ji použít na billboard nebo na obálku knihy. Licenční podmínky jsou jednoduché. Na stránce s licencí se dočteme, že všechny zveřejněné fotky jsou volně stažitelné a nepotřebujete žádat o svolení anebo uvést jako zdroj autora nebo Unsplash. Výslovně se tu píše, že máte právo stahovat, kopírovat, měnit, distribuovat, předvádět a užívat fotky i pro komerční účely. Jedině je nepovoleno stahovat fotky a zřídit podobnou konkurenční službu. V oddíle FAQ upřesňují, že nikomu nezakazují prodávat stažené fotky, jen to nedoporučují, neboť je to proti zásadám Unsplash komunity. Ve FAQ jsem nenalezl (možná jsem se špatně díval), zdali je dovoleno / zakázáno podepsat cizí fotku cizím jménem. Jen logicky usuzuji, že tomu nelze zabránit a nelze se proti tomu dost dobře bránit, jakkoli je to proti autorskému právu. Tohle je něco – podle mě – hodně sporného.

Argumenty pro
Unsplash je dílo fotografa Mikaela Cho. V Dpreview vysvětluje svoje záměry. Cho vysvětluje, že na začátku byla idea, že je lepší poslat fotky do světa, aby tam, sloužily dobrým kreativním věcem, než aby někde zůstaly zapadlé na harddisku. Nyní má Unsplash 20 milionů přispěvatelů – odkud pocházejí ukazuje mapka, i ta je velmi výmluvná:



Co si pochvaluje, že fotky z Unsplash pomáhají designérům a kreativcům na celém světě. Nepotřebujete publikum nebo agenta, my k vám publikum přivádíme, říká Cho doslova. Pokračuje, že platformy jako jsou Youtube, Instagram, Twitter, SoundCloud a Medium umožňují lidem se vyjádřit a navázat styky. Anebo pomáhají vytvořit publikum pro jinou oblast. Muzikanti dávají písničky na SoundCloud, aby přilákali lidi na koncert a spisovatelé uveřejňují zdarma kapitoly své knihy, aby ji pak lépe prodali. Co ale komerční fotografové, ptá se v článku Cho. Na grafu ukazuje, jak klesají příjmy průměrného přispěvatele komerční fotobanky.



Přispěl k tomu Unsplash? Cho to popírá. Tvrdí, že fotky s US stahují ze 70% lidi, kteří si nikdy nic z komerční stránky nestáhli. Typické použijí je při osobních prezentacích, na blogu nebo soukromých projektech. Každé dvě minuty se na světě nafotí tolik fotek, kolik se jich nafotilo za 150 let dozadu. Stoupá poptávka i nabídka, avšak je to jiná poptávka a jiná nabídka. Komerční fotobanky do toho nesedí. Cho uvádí, že hlavní smysl pro profesionálního fotografa je v Unsplash v tom, že si jeho prostřednictvím najde klientelu. Dokonce umožnil mnoha doposud amatérským fotografům se profesionalizovat. Článek uzavírá: Všechny obory se vyvíjejí, věci se mění. Bez ohledu na to, z čeho těžíme dnes, nemůžeme změnám vzdorovat. To co nabízíme dnes bude brzy mimo. Máme na vybranou se tím nechat zaskočit anebo pochopit, že je to nevyhnutelné a přizpůsobit se. Jsme všichni na jedné lodi, když se kreativnímu byznysu bude dařit, prospěch z toho budeme mít všichni.

Co si o tom myslím
Existence Unsplash nebo neexistence Unsplash na postavení profesionální fotografie nic nemění: na jedné straně stoupá potřeba obrazového materiálu, na druhé straně klesají honoráře. V sedmdesátých létech jsem dostával za barevnou fotku 500 korun, dneska bych nejspíš nedostal nic nebo pár kaček. Běžná fotka je prakticky neprodejná, fotografové opravdu prodělávají krušné časy a bude hůř. Dám příklad: dřív divadlo zaměstnávalo svého divadelního fotografa. Dneska se vždycky najde někdo, kdo představení nafotí – zadarmo, a je rád, že jeho fotky budou vystavené. Jenže ono se to netýká je fotografie. Knihu dnes dokáže napsat a nějak vydat prakticky každý. Stahování hudby ochromuje hudební průmysl. Internet škrtí tradiční média. Papírové deníky melou z posledního a špatně jsou na tom televize.

Ten předchozí odstavec, to je shrnutí obecného nářku. Nicméně, pořád jsou profesionální muzikanti, spisovatelé, fotografové, najdou si svoje publikum a uživí se. Asi je potřeba najít k nabídnutí něco, co nenabízí ostatní. Tatínek mi říkal: nauč se něco, co neumí každej blbec. K profesionalitě už nestačí standardní výkon, je třeba absolutně nadprůměrného výkonu.
Že je to dnes těžké, o tom není pochyb. Ale že to dřív bylo snadné, to jsou kecy.
Můžete mi věřit. Já ty doby pamatuju.
:-)





Ukázka profi práce...

P.S. Podívejte se k nám na Facebook a napište svůj názor.