Krajina byla tématem a sešlo se velké množství krásných fotek. Bylo jich celkem 267 a kultivované byly všechny – šlo spíš o přidanou hodnotu, jako kdo dovede do krajiny vložit. To je odvěký problém tohoto druhu fotografie. Při zachování elementárních kompozičních pravidel fotka ani nemůže nějak katastrofálně dopadnout. Je ale těžké předvést krajinu tak, jak ji nikdo (nebo skoro nikdo) neviděl.

Prvním místě je pohled na Tegernsee, vytvořil ho stálý příznivec soutěže Rudolf Vágo. Krajináři se obvykle snaží o světelné efekty, milují mlhy, ranní nebo večerní nízké slunce. Tahle fotka má svoji temnou náladu a nesmírně jemné světelné ladění. Je to případ pohledu do krajiny, u kterého se nezastavují turisté vyrážejíce výkřiky „Och & Ach“. Estetický efekt přinesl až fotograf – běžný chodec by si té situace ani nevšiml.



Také druhé místo se i po poradě poroty nezměnilo. Ladislav Frolka vytvořil záběr Temnota se blíží, výraznou černobílou fotografii s efektním zpracováním – popředí i pozadí je utopené až do tmy, aby vynikla kaplička rámovaná stromy. Tvůrčí princip je podobný jako v prvním případě, taky se tu pracovalo s úpravou hladiny jasu. Autor fotí svoje krajiny v okolí Kněždubu v hodonínském okrase. Tím je vysvětleno mnohé, co si počít v tak beznadějně placatém kraji? Je třeba čarovat se světlem a to autor umí výtečně, podívejte se na jeho galerii.



Na třetí místo ze čtvrtého porota posunula další práci Rudolfa Vágo, pořízenou tentokrát v Toskánsku. Také je laděná do spíše temných tónů, nenajdeme zde velké kontrasty, upoutá nás složitě členěný terén a bohatá varieta odstínu zelené a hnědozelené.



vago2 Mlhavé ráno od Vlastimila Rašky se tím dostalo na čtvrté místo. To je klasická fotografie se světelnými efekty, mlhou a protisvětlem. To se to fotí… řeknete, ale: musí se tam být včas, musí se vstávat a musí se to vychodit, tohle nenastává každý den.



Z šestého na páté místo se posunulo Políčko v lánu od Oldy Výlety, To je moc dobře, protože to je pozoruhodná fotografie a držela se na špici peletonu dlouho. Je to až hlavolam, odkud to člen fotoklubu v Tišnově fotil. Je to pilný a úspěšný krajinář, což nás nemůže překvapit, protože tahle fotka jistě nemohla vzniknout tvůrčí metodou slepého kuřete, které našlo zrno.



Pro pořádek ale se podívejme ta Moravské Toskánsko, jak ho viděl a do soutěže poslal František Uhler. Má to moravské vlnění také pěkně prochozené a zažité, jak vidno z jeho galerie na Megapixelu



. Cizí mu ale není ani živá streetová fotografie, pojímá ji osobitě, citlivě. Podívejte se.

Soutěž pokračuje, aktuální téma jsou děti, je to takové předprázdninové téma. Těším se na záplavu pěkných fotografií.