Jaro je téma březnového kola soutěže Digineffu. V poločase sahám po fotografiích, které nejsou bodovány na prvních místech, nicméně i o nich myslím, že přinejmenším za pozornost stojí. Ještě dodám, že pořadí je dočasné, že konečné výsledk oznámí porota 4. dubna. A ještě připomenu, že 30. března se koná setkání přátel Digineffu a soutěže v kavárenských prostorách v Langhansu, Foto Škoda ve Vodičkově ulici v Praze, od pěti odpoledne.

Zachování rodu, to je prosté konstatování. Vlastimil Raška tu suše dokumentuje prostý přírodní jev. Moc bych si přál zachování rodu i v tom smyslu, aby oba aktéry nepřejelo auto, ona silnice není ideální místo pro zachovávání rodu. Jednoduchá, dělná fotografie, a že je Vlastimil Raška pan fotograf, který umí!


Jaro se už blíží, to je název práce Jana Kvasničky. No, abych byl upřímný, ona trochu pasuje do té kategorie fotek, kdy fotka sama nemá s tématem mnoho společného a tak se to napíše do názvu, aby odpovídala propozicím. Ale budiž odpuštěno, jakási předjarní nálada v tom je – a jímají mě při pohledu na ni nostalgické city. Připomíná mi, jak se fotilo v šedesátých létech a představuji si, že to bylo pořízeno někde flexaretou a film se vyvolával v polévkovém talíři na záchodě…


Nadpisem podpořil ideu i Martin Bělik, autor fotky Nový život. Sama ta fotka má název v EXIF něco jako Krajiny XYZ. Moc se mi líbí takové krajiny, které ve skutečnosti vlastně ani neexistují – tato vznikla zkreslením důsledku krátkého ohniska. Podobně jako Kvasničkova práce je i toto výsledek fotogarfického vidění – kdy obraz vznikne specifickými prostředky fotografie a není to jen mechanicky okopírované „něco hezkého“ , co kolem sebe vidí každý Jahoda.


Někdy se něco nepovede a ono je to vlastně hezké… Jaro nám dává křídla, nazvala svoji fotku Jolana Vyhnálková. Asi to nebyl přímo záměr, asi to tak nějak vyšlo. Ale dobře že to tak vyšlo, má to vtip a náladu.


Zakončím procházku fotkou, která se líbí asi jenom mě a pár lidem okolo a samozřejmě autorce Zdeňce Zimmerové. Jaro za supermarketem – hodně geometrické uspořádání, osová kompozice, obrazový kontrast technické strohosti a rozkvetlého stromu. Ani tady – v reálu – žádná jarní nálada nebyla, ta vznikla jen složením nesourodých prvků. Výsledek fotografického vidění… a to je hlavní téma naší soutěže: vidět jinak.