Sešla se velmi krásná kolekce. Každá ta fotka má v sobě něco milého a lidského. Však taky názory poroty byly hodně rozdílné. Nicméně součty jsou součty a tak tu máme pět, kteří se umístili bodově nejvýš.

Jednoznačně vítězila Vzpomínka od Petry Slipkové. Je to klasické zátiší se všemi atributy, navíc překrásně světelně a barevně pojaté. Obrázek byl nejdřív jaksi upozaděný, upozornil jsem na něj v poločase a teď ho tu máme na místě prvém – zaslouženě. Ono těm zátiším hodně sluší černobílé provedení, nicméně tato fotka prostě musí být v té barevnosti, v jaké je. Autorka není v oboru zátiší žádný nováček, podívejte se na její kolekci na webu a uznáte, že se prvního místa nedobrala metodou slepého kuřete.



Před čtrnácti dny jsem tu ukazoval soutěžní snímek, jak ho pořídil Megas Lakkos, pravidelný účastník naší soutěže. Na druhém místě se ale umístil jiný jeho obrázek. Jednoduchost a přitom výraznost, hra se stíny a polostíny – to vše je pro autora typické.



Na třetím místě je snímek Kristiny Ovečkové, vítězky lednového kola. Opět: naprostý minimalismus a maximální účinek. Krásná aranžovaná fotka, pečlivě vymyšlená, připravená a provedená.



Mně osobně se velmi líbilo toto zátiší Davida Šimůnka – v průběžném hodnocení se ocitlo na druhém místě a teprve porota ho zařadila na čtvrtou pozici.



Růži za oknem zachytil Jaroslav Sitta. Opět je to klasicky pojatý záběr, jako okno do zašlých časů.



Podívejte se na březnové kolo , ty práce stojí za to. Opět platí že přinejmenším na prvních padesáti pozicích najdete perfektní práce a také bodové rozdíly mezi nimi jsou nepatrné. Na desátém místě v průběžném bodování je kupříkladu práce Moniky Sandrové – porota jí určila místo šesté.



Poslední bodovaný snímek pak je od Radima Masiarika. Jde o roztomilé – nejspíš nalezené – zátiší, které vyvolá vzpomínky na prázdniny u babičky…


Nové kolo přinese dynamičtější podívanou, tématem jsou akční fotky.