S Dílnou fotím pravidelně výlov rybníku. Je to zajímavé téma – obvykle spojuje momenty krajinářské s pracovní reportáží. Letos jsme byli na břehu Rožmberku, na dohled třeboňských věží. Stejně jako loni. Zde shrnu několik postřehů a přiznám se k chybám, které jsem udělal.

Bylo dobře, že jsme tam byli podruhé (tedy já a pár veteránů Dílny podruhé, ostatní poprvé). Fotil jsem zatím asi na pěti rybnících a pokaždé na to šli tamní rybáři trochu jinak – záleží na konstelaci rybníku. Třeba v Mníšku pouštějí ryby rourou do kádě a odtud to třídí a lifrují do dalších kádí – omluvte nedostatek odborné terminologie. Fotograficky je to o ničem. Na Rožmberku je to malebné a navíc, tamní rybáři jsou k čumilům s fotoaparátem i bez fotoaparátu neuvěřitelně vlídní a přátelští. Což není na každém rybníku, věřte mi.

Výlov začíná za úsvitu. Na Rožmberku dělají dva, ráno a v poledne. Fotograficky je samozřejmě vděčnější ten ranní, to snad nemusím podtrhovat. Výbava: především gumovky, to je základ, a oblečení, které nenosíte na koncert. Uplatní se jak krátké, tak dlouhé ohnisko. S bleskem jsme laborovali, ale pokud nejste opravdu s bleskem zadobře, vede to spíš ke škodě než k užitku. A pak je taky třeba mít štěstí na počasí, což jsme letos naštěstí měli.

Teď k té chybě. V Třeboni jsem přespal, nerad vstávám ve čtyři ráno. Večer jsem se šel na místo výlovu podívat. To bylo správné rozhodnutí. Za soumraku tam dvě slečny chodily po vodě, to potěšilo… Potud dobré.


Pak ale padal soumrak a to opuštěné pracoviště začalo mít úžasnou náladu. A já neměl stativ! Fakt je že stativ při samotném výlevu je spíš na obtíž než k užitku. Potřebujete být pohybliví, navíc se pohybujete v bahně – ne pořád, ale často. Ale večerní nálada focená bez stativu na vysoké ISO… to není nic k chlubení.


Navíc oni tam mají silný reflektor, který vytvoří doslova scénické osvětlení. Teď už byla fakt tma, takže 1/20 potřebovala 12800 ISO, pánbu mě netrestej.


Obraťme list, příště přijedu se stativem. Je ráno, stativu netřeba, ISO je 500, nic proti ničemu. Tohle je napůl krajinářská fotka, připomenu pravidlo třetin, horizont budiž v dolní třetině, pokud je zajímavé nebe, nebo v horní třetině, pokud je spodek zajímavější, uprostřed budiž, jen pokud je k tomu očividný důvod. Zde se oddíl rybářů chystá k zátahu. To je ten rožmberský způsob – táhnou síť lanem jak burlaci, vytvoří jakýsi pytel a z něho pak ty ryby vytahují.


Varianta na předešlé, teď jsou v akci. Ohnisko 160 mm, tedy dlouhé sklo.


Na Pravidlo tří nezapomínám: na fotce budižte tři osoby…


Jenže detail je detail. Tady naštěstí je možné se dostat k těm lidem doslova na dosah a oni mají takovou dřinu, že vás nesrazí do bahna.


No a jak je to s tím samotným lovením a tříděním? To můžu posloužit fotkou z loňského výlovu. Tentokrát tam bylo kolem toho tak narváno lidmi, že se mi nechtělo se s nimi rvát.


Shrnutí:
Výlov je zajímavé fotografické téma právě tím spojením krajiny a reportáže. A navíc je možné na výlet vzít rodinku a ona se nebude nudit, když budete pobíhat dokola s foťákem!


O technických základech a o jednoduchých krocích, vedoucích ke kultivované fotografii, se dočtete v mé knize Digitální fotografie polopatě. Opravdu stačí dbát na deset jednoduchých pravidel. Technika je dnes tak dokonalá, že se o ni v podstatě nemusíte starat. Fotografování je jednodušší, než lidé mají za to. Jak ho snadno zvládnout, o tom píšu v mé knize. Vydal ji Computerpress a bližší info je ZDE.