Po čtyřech létech jsem se s Dílnou vrátil do Smržovky, kde manželé Janouškovi vedou Muzeum obrněné techniky. Když mrzne a je sníh, můžete si okusit, co takový tank ve sněhu dovede. Je to zábava a také zajímavé focení.

Letos nebyly žádné bojové ukázky – zatím vždycky se sešly party nadšenců pro válečnou historii a byla z toho bojová ukázka. Takže letos to bylo spíš povození tankem.

Letos jezdil jen jeden tank z muzejní sbírky (je jich tam osmnáct…) a křížil běžkařskou dráhu. Takže takhle vznikla fotka Raději uhnu aneb Sjezdovka.


Ale na srandičky jsem neměl čas. Byl jsem tu s Dílnou a tudíž jsem byl povinován dozorem. V souladu s mým Desaterem ze sekce Polopatě hodně prosazuju rozdíl mezi širokoúhlým a teleobjektivovým (jak líp to vyjádřit?) viděním: krátké i dlouhé objektivy vidí svět jinak než lidské oko a z toho se pak dá leccos odvodit obrazově. Tohle jsou dvě fotky pořízené prakticky ze stejného místa. Geometrická hříčka vznikla použitím 300 mm objektivu:


Totéž viděno 17mm objektivem (na plnoformátovém fotoaparátu, na APS-C přístroji by se musel použít objektiv s ohniskem cca 10 – 11 mm).


V jednom i druhém případě vznikla ne-realistická fotka, a to je vždy vítané.

Mě to letos bavil spíš uvnitř těch stání pro tanky. Ono je to muzeum soukromé, na ekonomické hraně spočívající, takže nelze čekat nic načančaného od architekta. Hodně tvrdý industriál a je třeba počítat s totálními světelnými kontrasty. Když se to vyfotí, tak to vypadá nějak takto:


Počítal jsem s tím, že si světelné rozdíly vyvolám v Photoshopu, takže jsem fotil na tři různé expozice a vše spojil v NIK HDR pluginu (je zadarmo a funguje i v Zoneru). Vzešlo z toho toto, ano, je to stejný záběr:


Nicméně je stejně tak dobré a vhodné s tím vysokým kontrastem počítat.


Lze ovšem jít až do extrému a stíny úplně potopit do černé a získáme taky hodně ne-popisný industriálek. Tahle technika se dá dobře používat všude tam, kde jsou hodně velké světelné kontrasty. Buď s těmi kontrasty bojujeme a snažíme se je zvládnout, anebo se soustředíme jen na světlé partie a zastíněné potlačíme až do tmy. Toto je výřez snímku, který tu už dvakrát byl.


V Muzeu obrněné techniky ve Smržovce se tyhle věci velmi dobře fotí, nikdo vás nehoní a neokřikuje, že saháte na exponát. Vřele doporučuji návštěvu! Dodávám, že nový běh Dílny zahajuju v září, bude to už osmý ročník. Tady máte základní info, abyste věděli, co a jak. Kdyby vás to zaujalo a chtěli se připojit, přijďte.