Obrátil se na mě čtenář pan M.S. s dotazem, jak je to se světelností objektivu a jeho použitím na těle s velkým a malým čipem. Tahle problematika se často diskutuje a myslím, že je dobře se i tady k ní občas vrátit, což tímto činím. Pan M.S. se ptá:

Dočetl jsem se kdesi v digitálním éteru, a vlastně i v nějakém časopisu, že světelnost objektivu má také přímou souvislost s tím, zda je objektiv použit na FF či na zrcadlovce s menším čipem. Znamená to tedy, že např. Canon EF 50 mm f/1,8 je ve skutečnosti po přepočtu na APS-C (x1,6) vlastně světelnost f/2,8? Pokud bych tedy přešel ze svého 7D na např. 6D budu s tímto objektivem dosahovat při stejné cloně rychlejších časů a budu tak mít snadnější fotografování v tmavších interierech?

Nuže, takto to opravdu nefunguje. Padesátka /1.8 (což je mezi námi - vynikající, cenově velmi dostupný objektiv, s mezikroužky poslouží i jako výtečný makroobjektiv, a platí to nejen o této canonské - obdobnou padinu vyrábí i Nikon, Pentax i Sony) bude mít svoje vlastnosti, tedy světelnost a hloubku ostrosti, stejné na platformě FF plnoformát 24x36, jako na APS-C. Debaty a nedorozumění (jež reflektuje i pan M.S.) plynou z toho, že padesátka na FF má ekvivalentní ohnisko padesát, kdežto na APS-C Canonu má ekv. 50mm x 1,6=80 mm.

Než se zamotáme do dalších počtů, podívejme se na to selsky, bez výpočtů (třebaže bez číslíček to později nepůjde).

Světelnost - foťák a mobil
Porovnejme fotoaparát, dejme tomu plnoformátovou zrcadlovku, a mobil. Mobily mají obvykle fotoaparáty s objektivem světelným F2.2 a ohniskem ekv. 24 mm. To ve velmi slušně širokoúhlý objektiv. Čtyřiadvacítku pro FF v řadě ART dělá Sigma, se světelností F1.4. Na clonu F2.0 bude mít zmíněná Sigma. Zde je ukázka, staženo z e-shopu BHphotovideo.com, autor Rob:



Zkuste takovouhle fotku udělat mobilem, s takovým bokehem. To prostě nejde, jelikož... mobil má fyzické ohnisko typicky 3,4 mm. Bez ohledu na extrémní světelnost F2.2 bude mít vždycky velkou hloubku ostrosti a nikdy nedokáže - bez softwarového zásahu (výběr + rozostření pozadí) dosáhnout takové separace motivu od pozadí, jako je na snímku. Aby bylo jasné, mobilem to dopadne takto:



O nějakém bokehu ani řeči, detaily v pozadí velmi zřetelné, hloubka ostrosti obrovská.

Čili: clona stejná, úhel záběru jiný, ale fyzické ohnisko se liší. Mobil ho má krátké, a čím kratší je ohnisko, tím větší je hloubka ostrosti.

Příklad s extenderem
Druhý selský příklad - máme teleobjektiv a nasadíme na něj extender, tedy, vložíme ho mezi objektiv a tělo. Když to bude extender 1,4x, okamžitě klesne světelnost o 1 stupeň, tedy místo, dejme tomu, F4.0 budeme mít F5.6. Jeho fyzická ohnisková vzdálenost (opakuji, fyzická, nikoli ekvivalentní, extender je optický člen, s čočkami, je to součást objektivu se vším všudy) se 1,4x prodlouží. Hloubka ostrosti zůstane v podstatě stejná. To proto, že se sice prodloužilo fyzické ohnisko, ale zmenšila se světelnost, tedy nejmenší clona.

Nastupují číslíčka
Hloubka ostrosti závisí na fyzické ohniskové vzdálenosti, na cloně a na vzdálenosti od objektu.
Zvětšuje se, pokud zmenšujeme clonu, je zde nepřímá úměra: proto se používá režim "priorita clony", abychom mohli regulovat hloubku ostrosti, jinak by neměl velký smysl (snad kromě omezení přístupu světla).
Zmenšuje se v závislosti na prodloužení fyzického ohniska (nepřímá úměrnost) a v závislosti na vzdálenosti (přímá úměrnost - je tím menší, čím jsme blíž).

Vraťme se k té padesátce /1.8 pana M.S. Ta má světelnost F1.8. Pokud bychom chtěli mít objektiv pro přístroj s čipem třídy APS-C, tedy menším než je plnoformát 24x36, musel by mít kratší ohniskovou vzdálenost, a to 1,6x (pokud jde o Canon). Přibližně je to ohnisko 35 mm. Objektiv 50 mm na FF má přibližně stejný zobrazovací úhel, jako objektiv 35 mm na APS-C.
Pokud by tento 35 mm objektiv měl světelnost taky 1,8 mm, měl by menší holoubku ostrosti, než 50/1.8 čistě proto, že má kratší fyzické ohnisko.
Aby dosáhl stejné hloubky ostrosti, musel by mít... jakou světelnost? O jeden stupeň. To se opravdu pitomě počítá, protože to není lineární přepočet, nýbrž logaritmický. Musel by mít mít světelnost o něco větší než F1,4 , protože F1.8 je o něco (o třetinu) větší světelnost než F2.0. Takže jsme někde na F1.2.

Ještě číslíčka
obře se to počítá na MFT, to je Micro Four Thirds systém - ano, Olympus & Panasonic. Čip má velikost plus mínus 13 x 18 mm, prodlužovací faktor ohniska 2x, 50 mm vychází jako 100 mm kinofilmového přístroje. A teď pozor na číslíčka. Prodlužovací faktor (crop factor) je 2x. To je lineární počet. 50 x 2 = 100. Je to ale jako s extendery, jakmile jde o clony, musíme počítat jinak, logaritmicky. 2 x lineárně znamená logaritmicky vzato 2 clonové stupně. Clona na MFT objektivu má hloubku ostrosti odpovídající o dva stupně víc kinofilmového přístroje. Srovnejme to v praxi, na full frame je objektiv nastavený na 24 mm s clonou F4.0, na MFT ekv. 24 mm taktéž s clonou F4.0. Toto je plnoformát:



Následuje menší formát, tedy s objektivem s kratší fyzickou ohniskovou vzdáleností, zase zacloněný na F4.0.



Rozdíl je vidět i na zmenšeném obrázku, vynikne po zvětšení na proklik. MFT má hloubku ostrosti větší. Jak větší?
Podle teorie by ten MFT měl mít hloubku ostrosti odpovídající cloně F8.0 plnoformátu. Šedá teorie a zelený je strom života, pravil Goethe. Záleží i na dalších faktorech, na př. na rozlišení, takže srovnání nevychází tak zcela přesně v souladu s teorií. Nicméně platí, že kouzla s malou hloubkou ostrosti se dělají snadněji na větších formátech než na malých fyzických formátech čipu.

Budu provokovat
Opakuji, na plnoformátu se s hloubkou ostrosti čaruje líp, tedy - zejména s malou hloubkou ostrosti. To je důvod, proto výrobci MFT nás zásobují tak úžasně světelnými objektivy a tak brutálně zkracují doby osvitu (1/8000 i kratší). Pro běžnou praxi je to k ničemu - ale umožní nám to odclonit na maximum i ve vyšší světelné hladině. Právě to je z mého hlediska (a to je ta provokace, budu povděčný za korekci a reakci a fundované námitky) je opodstatnění plnoformátu... a středoformátu. Proto tak slintám při vyslovení jména jména Hasselblad X1D. A to je důvod, proč držím oba systémy, plnoformát a MFT. Formátu APS-C se jaksi vyhýbám, protože to není ani ryba ani rak. Je to něco mezi a opodstatnění pro APS-C vidím jen a jenom finanční (=cenová dostupnost), nikoli technické a obrazové.

Tož tak, ať se kočky pudrují a polemika pokračuje.