Ultrazoom s třicetinásobným zoomem je pokračovatel TZ osmdesátky z ledna loňského roku. Zatímco běžné kompakty jsou dnes už takřka vyhynulý živočišný druh, ultrazoomy se drží, pořád mají své nadšence.

Jaký je a komu je určen
Je to kompakt s dvacetimegovým CMOS čipem s předním osvitem BSI, velý 6,2 x 4,6 mm (1,3 palce). Procesor je Venus Engine, rozsah ISO je 80-3200. Výstup je buď v obrazovém formátu JPEG, nebo datový RAW (nutno převádět ve specifickém konvertoru). Objektiv světelný F3.3-6.4 má rozsah odpovídající ohnisku kinofilmového přístroje 24-720 mm. Ostří od půl metru, v makrorežimu od 5 cm, počet ostřicích bodů je 49.



Oproti loňskému modelu přibyl vyklápěcí dotykový displej, schopný spolupracovat s elektronickým hledáčkem (při pohledu do hledáčku funguje displej jako touchpad a lze tak snadno měnit polohu ostřicí oblasti). Displej lze vyklápet jen nahoru, tudíž neusnadňuje focení nad hlavu - jen z podhledu. Rozsah závěrky je od 4 vteřin do 1/2000, pokud použijeme elektronickou závěrku, pak 1/16000. Video je 4K s možností fotorežimu v 4K rozlišení (cca 8 megapixelů). Zapisuje na karty až třídy SDXC, má vestavěnou wifinu. Baterka vydrží dle CIPA 380 fotek, přístroj váží 322g a měří 112 x 67 x 41 mm. Oproti loňskému modelu tedy došlo k mírnému navýšení rozlišení a hlavní změna je ve výklopném dotykovém displeji, ten lze vyklopit až o 180 stupňů, pak se tím dají dělat selfíčka.



Přístroje tohoto typu jsou vhodné především jako cestovní fotoaparát: jsou malé a lehké a jejich výkon je pro nenáročnou rodinnou fotografii víc než dostačující. Ve výprodeji lze koupit i předchozí modely TZ70 a TZ80, nový model dělí od loňského 1600 Kč – a výklopný dotykový displej. To si myslím stojí za to, zvláště pak pro použití k němuž je určen.

 

Ovládání a menu
Přístroj se zapíná tlačítkem vpravo na horní stěně. Vedle něho je spoušť spojená s ovládáním zoomu, kousek dál spoušť pro video, dále zde najdeme kruhový volič s volbou režimů. Začneme inteligentní automatikou, následuje volba kreativních filtrů, scénické režimy a panorama. Dále tu je poloha pro uživatelské nastavení a video. Následuje PASM, tedy čtveřice voleb „pro znalé“, tedy programovatelná automatika, priorita času a clony a manuál.



Na zadní stěně vlevo nahoře je elektronický hledáček s korekcí oční vady, pod hranou nad pravým horním rohem displeje Fn tlačítko 4., o tlačítkách později. Vpravo od displeje je trojice tlačítek, nahoře Fn 1 (defaultně focení ve 4 K), pod tím vlevo Fn2 (dodatečné zaostření, viz dále) a tlačítko pro prohlížení. Pod tím je čtyřcestný volič, má předvolené funkce - nahoře korekce expozice, dole režimy pohonu a samospoušť, vlevo makro a vpravo blesk, čili klasické řešení. Stiskem středového tlačítka se dostaneme do menu. Kolem něho je prstenec – roller, druhý prstenec je vpředu kolem objektivu. Pod tím je tlačítko pro režim displeje (ovlivňujeme, co na něm chceme vidět) a vpravo je koš, respektive rychlé menu. Funkčních Fn tlačítek je tedy dost, čtyři jsou fyzická mačkací a pět dalších virtuálních na displeji, všechna se dají přenastavit v menu, jak si vzápětí řekneme.



Menu
Má pět oddílů, foto, video, uživatelský setup, setup a prohlížení. Ve fotomenu to nejdůležitější, tedy barevnost, formát, rozlišení a kvalita, je na 1. obr. Na 2. obr. kromě ISO nastavíme i režim autofokusu, včetně sledování (moc to nefunguje – nikde, nejen na tomto foťáku). Zajímavá je položka i.dynamický, nastaví se na obr. 3, má čtyři stupně a jde v podstatě o projasnění stínů. Vzhledem ale k tomu, že lze fotit v RAW, ten, koho takové věci zajímají by měl fotit do rawu, a hrát si s tím v počítači. Na 5. obr. vás vyleká MSHTR a ESHTR, ale je to neškodná zkratka, je to mechanická, respektive elektronická závěrka. Zde se též nastavuje síla vestavěného blesku. Na 6. obr. je dokonce i kompenzace difrakce, difrakce je ohyb světelných vln a kompenzovat se to moc nedá, je to fyzikální jev.

 

Setup uživatele má 9 obrazovek a musím podotknout, že pokud fotíme v automatice, smrskne se na obrazovku jedinou a nastavit se skoro nic nedá (od toho je to automat, že...). Jinak ale je to všechno přehledné a snadno pochopitelné, netřeba komentářů. Na obr. 7. se dá nastavit doba přehrávání právě pořízeného obrázku a hlavně je zde definování devíti Fn tlačítek. Prakticky vzato, podstatná jsou 4 fyzická tlačítka. Defaultně je na Fn 1 focení ve 4K, to může fungovat jako vysokorychlostní snímání. Fn2 má default dodatečné zaostření. To je specialita Panasonicu, zde je video, jak je to na předchozím modelu, ani zde se to nezměnilo:


Přístroj v tomto režimu pořídí sérii osmimegových obrázků (zcela dostatečné rozlišení!) , každý s jinou rovinou ostrosti a pak je možno sérii prozkoumat a uložit si tak zaostřený snímek, jak se nám líbí. Je to bezesporu funkce perspektivní, za současného stavu vývoje je to ale spíš jen zajímavost, v běžné praxi obtížně použitelná pro svoji zdlouhavost.

 

Jak se s ním fotí
Nabíhá vcelku rychle, o něco přes vteřinu. Odezva spouště je velmi uspokojivá a lze tím fotit i živé scény. Kresbu je třeba posuzovat s ohledem na možnosti kompaktu a nemá moc smysl obrázky pitvat ve 100% rozlišení na 4K displeji. Malé čipy mají slabou stránku náchylnost k přepalům, o je ostatně vidět i na ukázce č. 3, obrázek č.4 je stejný záběr vyvolaný z RAW a o moc lepší to není. Na obrázku je 100% výřez ze středu obrazu.



Program line je zde rozumně nastavená: jde o reakci na změnu světelných podmínek – jak přístroj prodlužuje čas a navyšuje ISO při poklesu světla. Tento přístroj dává v každém případě přednost rychlosti závěrky a nechává clonu pokud to jde naplno otevřenou – na nejkratším ohnisku je to F3.3, při ekv. 47 mm je to F4.0 , při 265 mm F 5.6. a dál je to F6.3. (Pro nové zájemce připomenu, že ekvivalentní ohnisko, to je údaj ukazující, jaké ohnisko při daném úhlu záběru by měl kinofilmový fotoaparát, pod 50 mm je to širokoúhlý objektiv, 50-100 portrétní a nad 100 mm teleobjektiv). Potíž vidím v tom, že přístroj má hranici za kterou navyšuje ISO při 1/60 vteřiny. Pak postupně ISO zvedá až do hranice 1600 ISO, vydrží s nervy do 1/20 a při 1/8 zvedne ISO na kvalitativně neudržitelnou hodnotu 3200 ISO. Toto činí bez ohledu na ohnisko, takže zjistíte, že fotíte ekvivalentem 720 mm setinou z ruky při 80 ISO. Proto doporučuji na jedno z Fn tlačítek výše uvedeným způsobem nadefinovat ISO, řekl bych že nejlepší je Fn 4. To má defaultně přepínání displeje a elektronického hledáčku, to je vcelku zbytečné, protože díky očnímu senzoru se to přepíná samo – a tohle Fn4 je na dosah palce.

 

To vše souvisí se šumem. S ním musíme počítat jako s trvalým jevem – tyhle fotky prostě nejsou určeny k výstavním zvětšeninám, přes wifinu je postujte na facebook a žádný šum vás bolet nebude.



Shrnutí
Panasonic TZ90 je cestovní kompakt, který vás přes wi-fi spojí s vaší komunitou kdekoli v dosahu sítě sítí. Je třeba se držet lepšího počasí, protože vysoké ISO není jeho silná stránka, a fotit spíše na kratší než delší ohniska. Má mnoho zajímavých funkcí, například časosběr a animované snímky, to jsou zábavné a zajímavé věci, jež rozhodně stojí za vyzkoušení. Funkčnosti rozhodně přispělo dodání výklopného dotykového displeje.

 

Ukázky:

s
17 a 18 kreativní filtry, 19 při 2000 ISO a 20 při 25600 ISO.

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12
13 14
15 16
17 18
19 20


Chcete znát názor prodejce, znát aktuální prodejní cenu a vidět nové snímky fotoaparátu Panasonic TZ90 ?