Tahle čerstvá novinka mě hřeje v dlaních, jak je žhavá, ani nemá stanovenou českou cenu. Řadu GX mám rád od doby, kdy se ještě jmenovala GF… nepokoušejte se to pochopit, nejde to. Přístroj je v něčem níž než GX8 (moje recenze je zde) a výš než GX 80 (moje recenze je zde), takže je to takový up – downgrade. Ještě se na něj spolu důkladněji podíváme, teď si ho prohlédneme jaksi na první pohled.



Jde o přístroj třídy MFT Micro Four Thirds (Olympus & Panasonic) s čipem velkým 17,3 x 13 mm. Velikost čipu odpovídá prodlužovacímu faktoru 2x, takže objektiv s fyzickým ohniskem 50 mm má úhel záběru jako 100 mm objektiv plnoformátového přístroje 24 x 36 mm. Hned vidíme, že je to „leica-typ“ přístroj, skutečně kompakt velký 124 x 72 x 47 mm s elektronickým hledáčkem (je výklopný až o 90 stupňů nahoru) a s výklopným dotykovým displejem. Má sáňky na blesk – a taky vestavěný blesk, spíš blestíček, nicméně ten blestíček je schopný řídit externí blesky Panasonic. Další příjemné vlastnosti: má kruhový volič režimů a pod ním kruhový volič korekce expozice: toto řešení má GX8 také, ale zde je tato dvojice zcela vpravo na horní stěně a lépe se ovládá.



Ovladatelnost je perfektní. Oceňuji, že jsou tu jen tři fyzická volitelná Fn tlačítka, jedno je defaultně na přepínání elektronického hledáčku a displeje, další pro Rychlé menu – to je samozřejmě také volitelné) a na třetím je defaultně panasonická specialita Dodatečné zaostřování, ale lze tam cvaknout v menu (setup) cokoli jiného. Pak ovšem je tu 5 virtuálních Fn tlačítek schovaných na displeji, ale ta můžeme vcelku úspěšně ignorovat. Vypínač je šikovně schovaný, aby se nemohl svévolně přepínat, ale není zas tak moc schovaný, abyste nemohli přístroj vypnout a zapnout i v rukavicích (zkoušel jsem to v -7 mraze).



Maličkost, která potěší: dvířka pro konektory, to bývá gumička nebo placička na pantu. Přitom do těch dvířek chtě nechtě musíte, protože se to nabíjí přes kabel. Zde je to řešeno unikátně, dvířka nikde neplandají, jak bývá zvykem, ale zasunou se dovnitř přístroje!



Je to tedy malý lehký příjemný foťák. Hodně záleží na tom, čím bude osazený. V základním setu je objektiv 12-60 s rozsahem ekv. 24 – 120.To je velmi praktický rozsah, který vykryje většinu běžných situací. Já mám na svém prapůvodním GF pevnou palačinku 20 mm. Ta nemá nejlepší pověst, ale já s ní byl vždycky velmi spokojený… a od té doby jsou na trhu mraky dalších objektivů, pevných skel i zoomů. Zde ale podotknu, že některé objektivy Panasonic jsou schopné kooperovat v režimu duální stabilizace.



Jsou to např. 12-35/2.8 a 35-100/2.8, což je doslova klasika. Tento přístroj inzeruje s duální stabilizací udržitelnost až 4EV (tedy že při ekv. 100 mm udržíte 1 / 6 vteřiny) a ona ta stabilizace opravdu hodně dobře funguje.

Přístroj je v některých ohledech zjednodušený – například nemá hybridní čip a ostří jen na kontrast, avšak disponuje panasonickou metodikou analýzy neostrosti, takže zkrátí proces hledání té správné roviny zaostření. Jeho čip nemá nízkofrekvenční filtr, i to poněkud zlepšuje ostrost, jakkoli by mohly někdy vzniknout problémy s moiré (pruhy při focení pravidelných struktur). Z praktického hlediska mi přijde užitečné, že na kruhovém voliči režimů jsou přímo dostupné jak scénické režimy, tak kreativní filtry - připomenu, že dnes je doslova móda předvoleb při editaci a tady tyto „presety“ jsou hojně zabudované do fotoaparátu. Je to samozřejmě dnes zcela běžná vlastnost, nicméně zde jsou předvolby hojně zastoupené a je z čeho si vybírat – jen černobílé fotky mají pět různých možností!

Nezbývá než ukázat pár příkladů. Tradiční čtenáři Digineffu si možná vzpomenou, že v každé mé recenzi byl tento domeček - teď je z něho soukromý zámeček.



To jsem já...



...a to nejsem já a ani to není můj pejsek.



Malá ukázka kresby objektivu 12-60.



A jeho schopnost vzdorovat slunci v záběru.



Plnou recenzi přinesu na Digineffu příští týden a snad už budeme vědět, jaká je cena. Panasonic gx9 stojí cca 23 tisíc, na Bhphotovideo stojí GX9 o 2 (dva) dolary míň než gx9. Takže uvidíme.