Rozdíly mezi Panasonicem GH5 a právě uvedenou G9 nejsou veliké. K nápadným patří režim 80 Mpx fotek nového modelu, generovaný posunem snímače do stran. Není to nevídaná novinka , nabízí ji Olympus a Pentax, u Panasonic se objevila poprvé. Funkce se nastavuje v menu, ovládání je poněkud specifické – jakmile režim nastavíte, drží a musíte ho vypnout nikoli v menu, ale určeným Fn tlačítkem na dotykovém displeji. Funkce je podobná jak ji známe z Olympusu – jde o osm expozic, přičemž posun je o půl pixelu. Výstup je jak v JPEG, tak v RAW – ten výstup v RAW je pozoruhodný, protože jde o skládanou fotku a kupříkladu HDR fotky se generují v JPEG, nikoli v RAW. Operace trvá půl vteřiny, není to tedy nic časově vyčerpávajícího. Musí se ovšem provádět ze stativu, to je samozřejmé. Přístroj pořídí dvě varianty, osmdesátimegovou a nativní dvacetimegovou fotku. Takto vypadá osmdesátimegová, na proklik ji máte ke stažení v původní velikosti, neupravenou, jak vypadla z foťáku, ukázka dole, má pěkných 29 MB (varianta RAW má ovšem ještě pěknějších 125 MB).



Toto je dvacetimegová varianta. Na první pohled nepoznáte rozdíl, a asi ho nepoznáte, ani když si plné rozlišení otevřete na plochu monitoru, ukázka dole.



Je třeba velkého zvětšení a zaměřit se na detail, aby rozdíly vynikly. Toto je část obrazu – zaměřeno na glóbus, 80 megapixelů, tady ten nápis Western Sahara přečtete, je to ovšem 1600% zvětšení:



Dvacetimegová varianta tedy obsahuje méně detailů, Sahara se rozplizla na proklik uvidíte větší výřez:



Rozdíl v barevnosti nevidím, také expozice zůstala stejná. Ani u Olympusu jsem nikdy nepochopil, proč jde o posuny o půl fotodiody. Při posunu o celou lze totiž obejít nutný proces demozaikování, který řeší problém Bayerovy masky – na fotodiodách je vždy filtr, buď červený, modrý nebo zelený. Barevnou informaci tudíž získáme výpočtem, v němž se kalkuluje i s interpolací. Nová metoda interpolaci obchází. Nicméně, tak tomu zde není. Zkoumané obrázky jsou JPEGy a na silných zvětšeninách vidíme na okrajích stopy doostřování. Přístroj simultánně ukládá data i do RAW a v konvertoru pak by asi bylo možné se dobrat ještě ostřejší varianty.

Na závěr pro pobavení, když zapomenete funkci vypnout, tak to dopadne takhle nějak…



Shrnutí:
Panasonic G9 je schopen vytvářet metodou posunu čipu 80megové fotky. Může to být užitečné při produktové fotografii, pokud má být ve výstupu tisk s velkým formátem. Při krajinářské fotografii by to mohlo dělat probléme – například Pentax nabízí variantu, kdy se z obrazu eliminují detaily, které se během expozice pohnul, a v obraze zůstane jen záznam z jedné expozice, nicméně moc spolehlivě to nefunguje. Bezpochyby je to funkce zajímavá a pro specifické úkoly užitečná.