Tenhle milý fotoaparát třídy Micro Four Thirds jsem získal před koncem roku těsně před odletem na Fuerteveturu. Stačil jsem s ním udělat pár snímků a na Fuertě s ním fotila moje žena Ljuba Krbová. Recenzi jsem zveřejnil hned po návratu 4. ledna, ale fotky a zhodnocení jsem zůstal dlužen.

Připomenu, že je vybaven čipem velkým 17,3 x 13 mm a tudíž přepočtem ohniska 2x (fyzické ohnisko 25 mm má úhel záběru jako 50 mm kinofilmového přístroje). Rozlišení má na 16 megapixelech, procesor je TruePic VII. Rozsah ISO je 200 až 25600, na stabilizovaném čipu je 81 bodů.


Důraz je tu kladen na estetickou působivost – přístroj je vysloveně hezký, zvlášť v dámském provedení s jakoby koženým polepem. Pak opravdu vypadá jako krabička na ťunťátka. Nicméně je pln kompatibilní s rozsáhlou výbavou, jež nabízí Olympus a jeho partner v systému MFT Panasonic. Dodává se bílý, hnědý (velmi krásný) a taky v profi designu – černý, stojí 13 tisíc, kdežto jeho předchůdce PL-7 je za 10 tisíc v méně efektním estetickém provedení.



Jak se s ním fotí
Způsob zacházení je definován absenci elektronického hledáčku. O to je ten přístroj menší, lehčí a snad i skladnější a hezčí. Výklopný displej (není přetáčecí a to je podle mě dobře…) je dotykový. To ohromně usnadňuje výběr záběru, pohodlně komponujete dole u země i s nataženýma rukama vysoko nad hlavou. V ostrém slunci – a to na Kanárských ostrovech bývá i v měsících naší evropské zimy – je ovšem někdy problém na displeji něco uvidět. To ovšem je problém společný všem fotoaparátům odkázaným na displej.


Je celkem logické, že přístroj bez elektronického hledáčku má svoji silnou stránku při použití spíše kratšího ohniska. Obrázky zde uvedené byly pořízeny setovým objektivem 12-42, to znamená ekvivalent 28-84 mm kinofilmového přístroje (dvojnásobný crop factor). Díky krátkému ohnisku lze počítat s vysokou hloubkou ostrosti. Při cloně F11 jsou přesně vidět detaily v popředí i v zadních partiích snímku.


I při zaostření na detail v popředí je při cloně F9.0 velmi zřetelné pozadí.


Expoziční automatika nastavená na celoplošný režim málokdy potřebuje nějakou korekci, a pokud majitel fotí do RAW, může být bez starostí. Má 324 měrných oblastí – lze nastavit celoplošné nebo bodové měření a také bodové měření s korekcí jasů nebo s korekcí stínů. Nicméně při běžné praxi celoplošné měření velmi dobře vyhoví.


I v případech značného rozpětí jasů nedochází k přepalům a zde je to až kupodivu – je tu nepatrný přepal v modrém a v červeném kanále, ale nikoli na bílé střeše člunu.


Setový objektiv má velmi dobré vlastnosti, dobře kreslí až do rohů a ani při nejširším úhlu záběru nezkresluje. K disposici jsou ovšem i prémiové vysoce kvalitní objektivy Zuiko.


Ani protisvětlo nedělá problémy a reflexy jsou jen ve výjimečných případech, kdy např. je slunce v záběru.


Vcelku nenáročný setový objektiv nezkresluje – jistě i vlivem elektronické korekce přístroje.


Barvy jsou plné a přirozené, automatické vyvážení bílé je zcela na úrovni a opravdu není třeba do něho zasahovat.


Šum zvládají tyto MFT přístroje velmi dobře, v podstatě není třeba si dělat starosti do 3200 ISO při běžném focení. Tento snímek byl pořízen při 1600 ISO.


Shrnutí:
Olympus E-PL8 je stvořen přesně k tomu, k čemu jsme ho používali my na Fuerteventuře, my přesněji Ljuba Krbová: k pohodovému prázdninovému focení. Přístroj umí i video, ale nikoli 4K , nýbrž HD 1920 při 30 fps. Baterka BLS-50 vydrží asi 350 obrázků, nabíjí se v nabíječce – nelze tu nabíjet USB kabelem, což je pro někoho nevýhoda, pro jiného výhoda, jak je kdo na co zvyklý. Ani tento model nemá vestavěný blesk, nicméně v dodávce je externí blesk FL-LM1. Svoji práci odvede (pokud ho nezapomenete doma). Půvabný a výkonný, takový je PL8, pokud slevíte z estetických nároků (ale ne moc), je tu k disposici PL7 za deset tisíc.

Zjistěte aktuální cenu, dostupnost a také podrobné parametry digitálního fotoaparátu Olympus E-PL8.