Seriál recenzí fotoaparátů začneme v roce 2017 modelem spíše skromným. Je to MFT bezzrcadlovka, kolega Honza Rybář ho charakterizuje jako slušný foťák do dámské kabelky. Mně ho předali k recenzi v pytlíčku s kytičkami, taky dobré!


Jaký je a komu je určen
Po dvou letech přichází inovovaný model kompaktu s výměnnou optikou řady PEN. Jde o přístroj z rodiny Micro Four Thirds, sdílené Olympusem a Panasonicem, s čipem velkým 17,3 x 13 mm a tudíž přepočtem ohniska 2x (fyzické ohnisko 25 mm má úhel záběru jako 50 mm kinofilmového přístroje). Rozlišení zůstalo rozumně na 16 megapixelech, nezměnil se ani procesor TruePic VII. Rozsah ISO je 200 až 25600, na stabilizovaném čipu je 81 bodů. Třípalcový displej je výklopný až o 180 stupňů a je dotykový. To vše platí o PL7 také. Změny jsou spíše estetické. Přístroj je určen lidem, kteří přecházejí od focení mobilem a chtějí něco pořádného, ale hezkého a ne moc drahého. Takže kupříkladu přístroj s hnědým polepem umělé kůže vypadá velmi dobře! Já ho měl s polepem béžovým. V lednu 2017 stojí sedmnáct tisíc. Strýček Skrblík hned začne dumat: sedmička je pořád ještě v prodeji a jde za čtrnáct. Co za ty tři litry získám? Když jsem porovnával specifikace sedmičky a této osmičky měl jsem dojem, jestli se někdo nespletl a nevzal to před kopírák. Málokdy se stává, aby byly tak absolutně stejné, včetně váhy 357g a rozměrů 115 x 67 x 38 mm! Změny, které jsem zjistil: je jinak tvarovaný grip, tedy úchop, ten výstupek co tvoří oporu pro prsty pravé ruky a taky polep z umělé kůže je vyveden výše. Další zásadní změna je při pohledu shora: dva otvory pro mikrofony byly na sedmičce označeny písmeny L a R (Levá a pRavá strana…), na osmičce písmena nejsou a také otvory pro reprodukci vlevo od sáněk jsou jiné. Nápis Fn na levém horním tlačítku není na těle, ale na tlačítku a…
Dál už nepátrám, nemůžu najít lupu. Nicméně, protože jsem nerecenzoval sedmičku, projdu s vámi osmičku a bude na eventuálním zájemci, zda mu hřejivé vědomí vlastnictví nového modelu stojí za třítisícový výdaj oproti modelu kalendářně dnes už tři roky starému.



Ovládání a menu
Přístroj se zapíná tlačítkem na horní stěně. Vedle je spoušť zapuštěná do velkého ovládacího kolečka, ještě dále je pak kruhový volič s volbami PASM, video, mozaika fotek, scénické režimy, umělecké filtry a plný automat. Pozice pro uživatelské nastavení v pěkné olympusí tradici chybí. Mohutné aktivní sáňky jsou připravené hostit externí blesk – v dodávce je jeden maličký, vestavěný blesk zde není. Do sáněk lze vsunout i elektronický hledáček, ten ovšem posouvá cenově přístroj do jiné dimenze.



Na zadní stěně je pod hranou dvojice tlačítek, slouží je zvětšování a zmenšování, eventtuálně jde o Fn funkční tlačítko, pojednám níže. Pod oporou pro palec najdeme spoušť videa, ta je podle dobré tradice přeprogramovatelná, lze tam anstavit kupříkladu ISO, O patro níž je tlačítko Menu a Info - to info tlačítko nastavuje režim zobrazení na displeji a v menu nastavuje/vypíná průvodce, tedy vysvětlovací bublinky.


Čtyřcestný volič je osazení: směr nahoru je korekce expozice, po stisku se přepne roller a ovládá korekci a směrem nahoru a dolů měníme hodnotu clony respektive času v režimech S a A, eventuálně P. V režimu M (plný manuál) nelze korekci nastavit. Zpět k voliči: vpravo je nastavení blesku, dolů je sériové focení a samospoušť a vlevo nastavení ostřicího systému. Úplně dole je koš a prohlížení.

Displej je dotykový. Po stisku Fn tlačítka od horní hranou se dostaneme k ovládání dotykem na ploše displeje: je to docela šikovné zařízení, vyjede nabídka voleb a poklepem na ikonku se dostaneme k volbě – nelze ale jít zpět na výchozí nabídku, musíme znovu použít Fn tlačítko. To je trochu na hlavu. I v českém menu se tomu říká anglicky Live Guide, v setupu funkcí ale lze na Fn tlačítko nastavit i něco jiného.

Menu má pět oddílů, dvě fotomenu, přehrávání, setup funkcí a setup foťáku. Menu samo o sobě je tradiční. Má pět oddílů, foto 1 vede především k formátování, podotknu k tomu, že toto má Oly vychytané, velmi často musíme jít na formátování nějak do horoucích pekel, tady je to pěkně na ráně, ale ne tak, abychom o to zakopávali a omylem si formátovali kartu. Zde lze krmit ty uživatelské pozice C1 až C4. Na Foto2 jdeme na bracketing a HDR. Pozice Prohlížení neskrývá zajímavosti, podstatnější jsou v setupu – ozubené kolečko. Zde je třeba věnovat pozornost oddílu B, kde se – jak už řečeno – nastavují tlačítka, ale také směry a funkčnost rolleru. V oddílu C je zajímavé nastavení rychlosti pomalé a rychlé série, defaultně je to na maximech, tedy 3,5 a 8 fps. Důležitý je oddíl D, položka Nast. ovládání, kdy je třeba aktivovat (defaultně vypnuté) Live SCP. To je stavový displej, který se po zapnutí aktivuje středovým tlačítkem čtyřcestného voliče. Důležité je nechat Zesil náhled na Vyp, protože pak vidíme reálně, jak tmavý bude obraz při konkrétním nastavení korekce, ev. manuálního nastavení. Pokud bychom to všetečně zapnuli, obrazovka ukazuje jasný obrázek a ten může být ve skutečnosti podexponovaný. V oddílu I se nastavují věci kolem videa, všelijaké jemnosti se dají dohnat v oddíle J, například Doladění expozice, tam jde trvale nastavit korekci.

Jak se s ním fotí
Toto je, dejme tomu, neúplná recenze. Odjíždím s tímto přístrojem na Fuertaventuru a po návratu doplním o výsledky svých zkoumání. Zde máte první fotky k prohlédnutí: