Měl jsem příležitost mít nového profesionálního Olyho v ruce a byla to radost – točili jsme s Michalem Houdkem rozhovor s Petrem Bambouskem, našim mistrem v oboru wildlife photography. Druhé setkání bylo na tiskové konferenci minulý týden. Připomenu, že Olympus OM-D E-M1X je profesionální bezzrcadlovka formátu Micro Four Thirds (přepočítávací faktor ohnisek je 2x), na maximum odolný a utěsněný přístroj s integrovaným battery gripem s ultrarychlým ostřením a snímáním. Bližší informace jsem přinesl minulý týden v den uvedení.



Takže, jaké byly mé dojmy?
Už dlouho zastávám názor, že bezzrcadlovky nemají být žádné miniatury, že to není jejich hlavní přednost, pokud malé jsou: lidské ruce mají určité rozměry a od nich nechť jsou odvozeny nástroje lidskýma rukama užívané, ať už je to krumpáč nebo fotoaparát. Tenhle M1X naprosto dokonale padne do ruky, to je první dojem. Ven jsou vyvedeny základní ovládací prvky, tlačítka jsou snadno nahmatatelná i se zavřenýma očima, tudíž potmě, a to je situace, která se vyskytuje častěji než je milé. Navíc jsou všechny ovládací prvky programovatelné, takže pokud vám nevyhovuje páčka on – off na zapnutí - vypnutí foťáku, můžete zapínání přenést na páčku 1 – 2 pod horní hranou, která je blíž po ruce. Že lze přeprogramovat spoušť videa je u Olympusu dané už dávno. Zkrátka, přístroj skvěle padne. Váží skoro kilo, to je dost, ale můžete s ním zmoknout nebo spadnout do pytle s mourem a jemu se nic nestane, vám jo. Obrovská přednost MFT systému není ani tak v rozměrech a váze těla, jako v rozměrech a váze objektivů a tam to vychází na polovinu a často i třetinu. A to je vážný podnět pro ty, kdo fotí buď v problematickém prostředí, nebo akční témata, převážně sport.
Rychlost nebylo na čem zkoušet, ovšem tady se musím odvolat na zkoušky s modelem E-M1 Mk II a na ty triky se zachycením šípu skrz balonek atd. Ultimativní rychlost, to je hlavní přednost tohoto fotoaparátu. Mohl jsme ho krátce zkoušet i na tiskové konferenci v Praze, zvláště tu jeho schopnost sledování objektu. Názorně to uvidíte dole na videu, jde o to, že do autofokusového systému vchází prvky umělé inteligence a je nakročeno k tomu, že fotoaparát takzvaně ví, co má sledovat. Dá se čekat, že v následných aktualizacích firmware bude seznam sledovatelných objektů doplněn i o další objekty. Zkoušel jsem to na sledování videozáznamu a obrazovce, fungovalo to velmi dobře. Je to samozřejmě umožněno jednak výpočetní kapacitou dvou procesorů v systému přístroje, jednak počtem zaostřovacích bodů.

K tomu se ale na zmíněné tiskové konferenci vyjádřil i Rosťa Stach, další náš vynikající wildlife fotograf. Ten oceňuje, že se při osobním nastavení fotoaparátu dá redukovat počet zaostřovacích bodů – on sám je redukoval na devět. Ano, je to počet, který dnes nabízejí i ty nejlevnější přístroje! Rosťa si pochvaloval, že díky omezení počtu může bleskově přepínat mezi jednotlivými body, například při letovkách, tedy při sledování letících ptáků. Ono tedy… je to rada mistra. Měl jsem před nedávnem příležitost Rosťu sledovat při focení letovek a já stál vedle něho a fotil totéž a výsledek nebyl totéž… V tom to je, musí se to umět. Mistr jako je Rosťa Stach ocení jednoduchost, kdežto my ostatní budeme rádi, když nám umělá inteligence pomůže dopídit se žádoucího výsledku.

Petr Bambousek na tiskovce při svém vystoupení ocenil i to, čeho jsem si zprvu nevšiml. Ovládací tlačítka pro korekci expozice, ISO a spoušť videa jsou programovatelná – to je u Olyho normální, avšak zároveň mají každé jiný tvar a povrch. I na této fotce vidíte vroubky na tlačítku pro ISO. To jsou drobnosti, které nesmírně usnadňují život… A ještě budu tlumočit jeden postřeh Petra Bambouska – dumal proč je prostor mezi těmito prvky a zadní hranou prázdný. Vysvětlení prosté, milý Watsone. Nedá se tam pohodlně dosáhnout...



Přístroj nabízí i zajímavé vychytávky, jakkoli si nemyslím, že je to jeho hlavní přednost. Je to především vylepšená stabilizace, která s vybranými objektivy (duální stabilizace – jak na objektivu, tak v těle) dosahuje až 7,5 EV a Bambousek tvrdí, že udržel až 4 vteřiny z ruky. Což mně se nepodařilo, zde je ukázka pětiny s ruky i to je, myslím, velmi dobrý výsledek.



Jak Bambousek, tak Stach si pochvalovali funkci Vysoké rozlišení z ruky – je to režim, kdy přístroj využívá miniaturní pohyb přístroje vlivem chvění ruky a ze série fotek poskládá výslednou padesátimegovou ve vysokém rozlišení. Tyto poskládané fotky s vysokým rozlišením umí dnes hodně fotoaparátů, nicméně varianta z ruky je ojedinělá a dá se říci průkopnická. Na ni navazuje softwarový ND filtr, ten dokáže prodloužit expozici až 5 krát – Petr Bambousek upozornil, že funkci musel navolit na dvě tlačítka, jedním ji zapne a druhým volí délku prodloužení.

Jedno je jasné – všechno má výhody a nevýhody. Udivující schopnost stabilizace souvisí s tím, že snímač je podstatně menší a tudíž lehčí než snímač plnoformátového přístroje a tudíž může jaksi nervózněji reagovat na chvění. Pozadu nutně musí být co do dynamického rozsahu a ISO. Dynamický rozsah jsem nezkoumal, nicméně ISO mi přišlo velmi uspokojivé, při 3200 bez problému, 6400 ISO velmi slušné a použitelné je i 12800 ISO. To je podle mne hranice potřebnosti, abych tak řekl… S takovou citlivostí lze fotit i za velmi nízkých světelných hladin, tím spíš, že stabilizace přístroje je tak výkonná.



Shrnutí: Olympus OM-D E-M1X je naprosto speciální přístroj, totálně odolný do nepohody, bleskově rychlý, skvěle ovladatelný. Je určen pro seriózní práci v těžkém terénu a nabízí úspory ve váze a rozměrech, zvláště pak při použití objektivů s dlouhými ohnisky. Pak taky finanční kalkul vychází výhodně, když počítáme pořizovací náklady E-M1X vůči plnoformátovým zrcadlovkám a dlouhoohniskovým objektivům. Pro nějaké příležitostné focení smysl nemá, na to je drahý a velký. Toto je třeba brát v úvahu při posuzování ceny a výkonu.

video:
S Michalem Houdkem F22 jsme zajeli za Petrem Bambouskem a vyptali se ho, co si o novince Olympusu myslí on.



Megapixel vzkazuje: Chcete znát názor prodejce, znát aktuální prodejní cenu a vidět nové snímky fotoaparátu Olympus OM-D E-M1X?