Tahle pevná dvacítka patří do exkluzivní rodiny Sigma Art a už první seznámení mě ubezpečilo, že nedělá svým kolegům ostudu. Zatím jsem neměl příležitost ji vzít mezi lidi, tak aspoň mezi kytky do skleníku Fata Morgana v Praze. Do téhle řady zahájené před čtyřmi lety už náleží pevná skla i zoomy, vše nejčastěji v kratších ohniscích: 20/1.4, 24/1.4, 35/1.4 (tu mám a jsem trvale nadšený), 50/1.4 a 85/1.4, ta je delší – pro plný formát. V řadě Art se ale dělají i objektivy pro MFT Olympus / Panasonic a také zoomy, 24-35/2.0 pro full frame a na APS-C formát 50-100/1.8. Jádrem řady jsou ale jsou monofokální krátkoohniskové vysoce světelné a vysoce kvalitní objektivy.


Poprvé jsem ji měl v ruce v říjnu na Fotoexpu 2016 a už na prvmní ukázce jsem demonstroval, jaký je smysl těchto ultrasvětelných širokáčů. Dovedou totiž ostře vykreslit hlavní motiv na rozostřeném, ale přesto čitelném pozadí. Nejlíp to samozřejmě funguje v živé fotografii, nicméně i jinde to má své použití. Ona taková Fata Morgana, skleník se třemi typy vegetace, to je hodně nepřehledný motiv – prostě džungle. Tohle je typický záběr z jeho střední části můžete posoudit kresbu při skromné cloně F5.6.


Při nízké cloně je pak možné oddělit motiv od pozadí. Hloubka ostrosti je ovšem malá a zde připomenu, že hloubka ostrosti se zmenšuje úměrně tím, jak se blížíme k motivu:


Při značném přiblížení je třeba pečlivě vážit, kam posadit místo, které bude ostré – od něho dopředu i dozadu prudce bude klesat ostrost. Kanonická poučka zní, že by ostrost měla být někde v třetině – ano, opět ty třetiny: silný obrazový bod na průsečíku třetinových linií.


Nicméně je zřejmé, že malá hloubka ostrosti plynoucí z malé clony je dobrý sluha a zlý pán. S tímto vědomím jsem za pondělní mlhy zkoušel náš objektiv ve Zvolském lese. Takto to dopadlo při běžné cloně F5.6. Pěkný lesní maglajs, mlha pěkná, ale i pak se to všechno mele dohromady do jednoho jediného obrazového guláše.


Clona F1.4 udělá zásadní změnu! Tady jsou ty listy opravdu zásadně odpíchnuté. Mimochodem, všimněte si toho pavoučího vlákna vpravo... Ovšem té neostrosti je tam opravdu masivně hodně. Hlavně vadí ten neostrý kmen. Vidíte, že je to rozdíl pár centimetrů, ale kmen je hodně mimo ostrost.


Což to nějak zkombinovat… Takhle koumá moje česká hlava, ta vždycky pátrá, kde by se dalo co očurat. Co kdyby se ty dvě fotky zkombinovaly? Zachovalo by se krásně rozpité pozadí, ale posílila by se ostrost motivu. Naštěstí tu máme šikovné softwary. Pasovat na sebe dvě fotky umí Zoner už minimálně pět let a Photoshop to umí taky skvěle. No a když pak pěkně promaskujeme obě fotky dohromady, dojdeme k přijatelnému kompromisu.


Jak se to promaskuje, o tom jsem tu už mockrát psal. Naposledy, nemýlím-li se… včera.
No a když o tom přemýšlím… to focení na dvě až tři až deset ostrostí, to je celkem běžná praxe. Ale focení na různé HLOUBKY OSTROSTI… to mi připadá jako docela vychytralost… Ale musíte na to mít objektiv, co má světelnost F1.4, jako je tahle Sigma. Asi ji jim nevrátím. Blbý je, že ji budu muset zaplatit.