Obecně vzato se úroveň objektivů v posledních pěti letech nesmírně zvýšila. Každá značka se chlubí elitní skupinou, Sony má svoji třídu G Master. Byl jsem ve skupině novinářů, kteří se mohli podívat do továrny Sony v thajském Chonburi, kde se tyto objektivy vyrábějí.

Sony koupil divizi foto Minolty a převzal její zrcadlovky v roce 2008. Start to byl náhlý, dynamický a ambiciózní, ovšem provázený pochybnostmi. Nové modelové řady byly zatížené problémem dosažitelné optiky. Fotoaparáty Sony měly pověst přístrojů, ke kterým je k disposici jen málo objektivů, přičemž některé mají pochybný výkon a ty dobré jsou od Zeisse a jsou pekelně drahé. V roce 2013 přišla bezzrcadlovka Alpha 7, nabídka rozhodně nebyla nijak úchvatná. Nasazení však bylo obrovské. V krátké době vyvinul Sony impozantní řadu svých objektivů, souběžně s nimi vznikají objektivy Sony Zeiss a navíc Zeiss přišel s modelovou řadou Batis, určenou výhradně pro Sony a na rozdíl od klasických monofokálů Zeiss jsou tyto Batis objektivy vybaveny autofokusem. V únoru loňského roku uvedl Sony zoom FE 24-70mm F2.8 GM, první z řady Master. Tento rozsah patří ve třídě plnoformátových fotoaparátů ke klasice a vyrábějí ho všichni vážný výrobci fotografické optiky. Pokud má váš plnoformát jakékoli značky za něco stát, rozsah 24-70 mm nesmí ve výbavě chybět. Zde jenom připomenu, že klasický rozsah setových objektivů 18-55 mm pro přístroje APS-C má rozsah úhlu záběru velmi podobný a svědčí o moudrosti těch, kteří v minulosti tento standard zavedli. Spolu s tímto základem přišel monofokál FE 85/2.8 GM coby portrétní objektiv a další nezbytnost seriózní výbavy, zoom s rozsahem 70-200 na F2.8 GM. V současnosti jsou k disposici ještě 100 mm na 2.8, telezoom 100-400 na F4.5-5.6 a širokoúhlý FE 16-35/2.8 plus telekonvertory 1,4 x a 2x. Toto je tedy ucelená výbava, která pokrývá prakticky veškeré potřeby fotografické praxe, snad s výjimkou některých naprosto speciálních odvětví. Aktuálně tedy Sony vyrábí celkem 78 různých typů objektivů, 34 z nich jsou pro bajonety A a 44 pro bajonety E, pro bezzrcadlovky. To – mimochodem – samo o sobě naznačuje, jak vidí Sony budoucnost fotografické techniky. Zde odbočím, z rozhovorů s manažery Sonyho jasně vyplynulo, že se Sony nehodlá výrobního programu pro bajonet A vzdát. Základní vlastnosti Celá řada G Master je koncipována na maximální rozlišení. Normou je 50 čárek na milimetr, to je kresebná schopnost určená i pro snímače s extrémně vysokým rozlišením. To se dnes pohybuje v řádu 50 megapixelů, nicméně se mezi řádky dalo vyčíst, že vývoj cílí na ještě vyšší rozlišení, nedivil bych se kdyby v řádu 100 milionu pixelů. Výroba takto parametrického objektivu vyžaduje zásadně vyšší míru přesnosti, zde se uvádí přesnost 0.01 mikronu. Zde je názorně ukázáno, co to je ta 0,01 mikronu:



Na ukázce je patrné, jak se tato přesnost projeví na povrchu čočky.



Tyto GM objektivy mají ve své optické soustavě zařazené tzv superasférické čočky, označované XA. Toto je schema onoho klasického objektivu 24-70/2.8.



Objektiv 16-35/2.8 má zařazené dva členy XA. Jeden je vstupní čočka a je to největší XA čočka, jaká kdy byla vyrobena.



Velký důraz je kladen i na rychlost ostření. V objektivech se používají jednak krokové lineární motory s frekvencí 50 tisíc kroků za vteřinu s krokem tisíciny milimetru, jednak kruhové sonické AF motory. Zde je schema znázorňující funkci takového motoru, zdrojem síly je zde piezoelektrický krystal.



V objektivu 16-35/2.8 GM jsou krokové motory hned dva:



Bez přehánění úžas budí řešení autofokusu dlouhoohniskových zoomů, zde je to 70-200/2.8 GM, kde jsou oba systémy, jak krokový, tak kruhový sonický motor.



Kromě kresby, tedy kromě rozlišení a kontrastu se pozornost soustřeďuje i na bokeh, tedy kvalitu rozostření obrazových partií mimo rovinu ostrosti. Podstatu problému ukazuje toto schema:



Čím je lepší kresba a kontrast, tím trpí bokeh. Je třeba dosáhnout kompromisu, aby zůstala dobrá kresba a přitom aby byl příjemný bokeh. V řadě GM se proto každý objektiv individuálně nastavuje ve smyslu tohoto kompromisu.
Zde pak pochopíme rozdíl mezi řadou G Master a řadou Sony Zeiss: G Master jsou takto optimalizované, kdežto řada Sony Zeiss je zaměřená hlavně na ostrost kresby a na kontrast.

Objektivy jsem si mohl vyzkoušet na těle Sony Alpha 9, tedy v současnosti na vlajkové lodi Sonyho v oboru bezzrcadlovek. Neberu to jako test, nebyl jsem vystaven žádným extrémním podmínkám. Obrázek č. 12 berte spíš jako ukázku dynamického rozsahu Alphy 9 – jde v podstatě o světelný zdroj, přičemž venku je takřka úplná tma.

Shrnutí
Řada objektivů Sony G Master je konstruována pro náročné profesionální použití. Už teď tvoří logický celek od ultraširokého až po sportovní telezoom plus portrétní a makro objektiv. Výkonnostně patří do nejvyšší kategorie, samozřejmě i cenově: zkoušel jsem 24-70 a ten stojí 76 tisíc (říjen 2017). Nad tím není prostor k mudrování, je to násroj pro profesionální použití.

Ukázky:

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12