Jaký objektiv si koupit? S takovou otázkou se na mě lidé často obracejí a netuší, jak těžké je najít odpověď. Zkusím teď chvilku přemýšlet nahlas a budu zvědav na vaše reakce – na našem Facebooku je k tomu plno prostoru. Tak co: pevné sklo? Širokorozsahový zoom? Něco mezi tím, a když něco, tak co? Tato otázka se pochopitelně týká jenom majitelů zrcadlovek nebo bezzrcadlovek. Jeden i druhý typ přístroje je jádro systému: má výměnnou optiku, tudíž je možné ho vybavit objektiy s různými vlastnostmi. No a pak se dá doplnit o další příslušenství, společná všem druhům fotoaparátů, jako jsou blesky, stativy, pouzdra a všechno možné další. Nás ale zajímá optika.

Setové objektivy
Tyto přístroje se zpravidla nabízejí jako tělo – a k němu pak volíme objektiv, anebo jako souprava s objektivem. Jde o tzv. set, proto se jim říká setové objektivy. Obvykle jsou to objektivy se skromnými parametry, nicméně mají obrovsky výhodný poměr ceny a výkonu. Setové objektivy běžných amatérských zrcadlovek vás přijdou – v setu, tedy v kompletu – na nějakých dva a půl tisíce korun. Jejich ohnisko bývá – pokud jde o přístroje s čipem APS-C, nejčastěji 18-55 mm. To je po přepočtu (crop factor) ohnisko kinofilmového přístroje cca 28 – 80 mm. Nuže, výchozí objektiv plnoformátového přístroje bývá nejčastěji 24-70, to je rozsah vyráběný doslova všemi relevantními výrobci fotografické optiky od Canonu přes Nikon, Pentax až po Sony (Fujifilm plnoformátové přístroje nedlá, jen APS-C a středoformát). Tím chci naznačit, že tyhle skromné objektivy jsou nesmírně inteligentně navrženy. Mívají malou světelnost, obvykle F3.5 maximálně na kratším konci, taky mívají plastový bajonet (no a co? Chcete tím roztloukat ořechy?), nicméně jejich kresba je velmi slušná až vynikající už při malém zaclonění.

Směřuji k jasnému závěru: je pošetilost pohrdat setovým objektivem, zvláště pak pokud jde o zrcadlovku nebo bezzrcadlovku nižší nebo střední cenové kategorie. To je totiž důležité – jde o investici a o míru prostředků, kterou chcete věnovat. Prostě: setový objektiv se vyplatí.

Druhý objektiv
Teď nastává otázka, co koupit jako druhý objektiv. Má zkušenost je následující: trvá dlouho, než přijdete na chuť krátkému ohnisku a naučíte se využívat kouzlo širokáče. Proto váš druhý objektiv by logicky měl být s delším ohniskem.
Jenže jaký?
Bavíme se pořád o levných nebo středně nákladných přístrojích. Budeme tedy pátrat v oblasti cenově dostupných objektivů. Výrobci obvykle nabízejí rozsah 55-200 a 55-300. Po přepočtu je to 80-300, respektive 80-450. Nevěřte tomu, že delší je lepší. Nejedete do Afriky lovit lvy. To ohnisko – po přepočtu – 300 mm je velmi dlouhé ohnisko (já na svém plnoformátovém Canonu používám 70 – 300 a lvy s tím fotím taky a nikdy jsem neměl pocit, že jsem o něco přišel). Mohl bych tu napsal litanii na téma, proč si myslím, že je lépe volit 55-200. Článek by byl moc dlouhý, nezbude než mi věřit, nebo se hádat, k čemuž vybízím na Facebooku.
S variantou seťák a 55-200 projdete světa kraj a pořídíte báječné fotky. Věřte mi.


Širokorozsahové zoomy
Alternativní cesta – koupíte si tělo a k němu širokorozsahový zoom. Obvykle začíná na 18 mm a na delší straně 200 nebo 250 nebo 300 nebo 400. Řeknete, bingo, to je výhra, budu mít jeden objektiv a nic dalšího nemusím kupovat. Velká výhoda!

Ano, až na to, že pak si nemusíte kupovat zrcadlovku nebo bezzrcadlovku a kupte si rovnou all in one kompakt s velkým čipem a vyjde vás to levněji a pohodlněji a nad nějakými objektivy nedumejte. Další technická námitka: čím je větší rozsah zoomu, tím více kompromisů je třeba při konstrukci a výrobě udělat. Zkušenost ukazuje, že ideální je 1:3. Takže, třeba seťák 18-55 má 1:3. Nebo profesionální plnoformátový 24-70 má 1:3. Oblíbený 70-200 má 1:3. Co má větší rozsah, vždycky už pomaličku klouže ke kompromisům a z nich plynoucímu jevu, jemuž říkám přibližná kresba. No a ty 1:20 a víc, ty už snad žádnou kresbu nemají.
Taky jsem na své životní fotopouti několikrát podlehl vábení širokého rozsahu. Zbyly oči pro pláč a ústa pro varování – pokud se nechcete trápit volbou optiky a výměnou objektivů, jděte do all in one, vše v jednom, kompakt s rozumným zoomem 1:10, pár jich na trhu je a budete vysmátí a nemusíte ztrácet čas četbou článků jako je tento.

Širokáč
Bavíme se pořád o APS-C přístrojích. Ten setový objektiv s ekv. 28 mm JE na kratším konci velmi širokoúhlý. Nicméně , pokud se chcete obrazově rozpažit, pak je volba zase jasná: objektiv musí začínat na cca 10 mm, takže rozsah 10-20 nebo 12 – 24. To je širokáč pro vás.

Specialitky
Až budete otrkaní, koupíte si pro radost rybí oko nebo nějaký pořádně dlouhý teleobjektiv, abyste fotili vrány v lese. Vyplyne to z vašeho fotografického směrování. Krajina? Zvířata? Živá fotka? Sport? To pak určí, co budete potřebovat. To z nějakých teoretických článků nevykouzlíte.

Pevná ohniska
To je kapitola sama pro sebe. Připomenu, že pevné ohnisko má mobil. Skvělá věc! Naučíte se videt, jak to vidí mobil. Prostě se s tím úhlem záběru zžijete – a tak to má být. Se zkušeností přichází vědomí, co se mi ve světě líbí a s jakým zobrazením mám nejlepší zkušenosti. Problém (dá se říci) je v tom, že pevná skla se pro zrcadlovky obvykle vyrábějí s ohledem na plnoformát, takže pro APS-C vydáváte peníze zbytečně velké, příplatek za cosi, co nebudete potřebovat. Ale to je jen podotek na okraj.

Micro Four Thirds
Psal jsem tu o formátu APS-C. Olympus s Panasonikem (plus Kodak a Xiaomi) sdílejí formát MFT, jeho optika má prodlužovací faktor 2x. To co jsem popsal výše platí pro Olíky a Paňáky taky, jen ten přepočet je jiný. S trochou důmyslu a kalkulačkou v ruce na správné řešení přijdete sami.

Rada na závěr
Než něco nakoupíte, položte si otázku: jsem si jist, že s tímhle objektivem (nebo čímkoli jiným) budu líp fotit? Věřte, je to rada za milion dolarů. Lidi rádi podlehnou nakupovací vášni, je to jako droga, děti doma pláčí hlady a maminka kupuje pětaosmdesátku na jedna čtyři! Fototechnika je studna, bezedná díra, která je schopna přijmout libovolný obnos peněz. Choďte kolem opatrně a přemýšlejte... a raději foťte, než nakupujte nesmysly.