Kdybyste měli Nikona Z s objektivem 14-24/2.8 na odpoledne půjčeného, kam byste vyrazili? Já zamířil do Šárky, to je ten krásný koutek přírody na severozápadním okraji Prahy. Počasí nebylo ideální, tak aspoň uvidíme, co nová mašina dovede. Ten objektiv je samozřejmě ze sady pro zrcadlovky Nikon s bajonetem F, nicméně jsem měl redukci FZ, ten typ se zásuvkou pro filtry. Další její výhoda je stativový šroub .Fotky jsou jako obvykle na proklik, v plném rozlišení.

Když je takříkajíc měkké světlo, nic to nevadí, to v podzimu patří. Byl jsem moc rád, že jsem tentokrát mimořádně nezapomněl stativ, lehoučký Manfrotto BeFree, nedávno jsem ho tu recenzoval. Je lehoučký a tudíž se mi stativový šroub v FZ adaptéru moc hodil. Krom malé váhy má tu výhodu, že ve výchozím nastavené nemá zarážku roztažení nohou: pokládám to za výhodu, protože v terénu mohu nohy rozcapit pěkně do široka. Hodí se to i takto na schodech.



Bezproblémová byla i další fotka, to na maličkou chvíli zasvítilo sluníčko.



Nicméně pak slunce zalezlo a začaly problémy. Fotil jsem souběžně na JPEG a RAW. Takto je to v JPEG:



Táž fotka vyvolaná z RAW, projel jsem ji poté filtrem ze sady Nik, HDR Efex Pro 2, varianta nastavení Deep 1. Ona je ještě Deep 2, obě mám rád, obvykle používám dvojku, ale tady mi přišla lepší jednička.



Tady jsem tomu ještě – snad – pomohl, ono je lepší, když je popředí tmavé.



Počasí šlo už úplně do kytek. Silueta je někdy východisko z nouze. Opět, toto je JPEG bez úpravy.



Zajímalo mě, co se z takové siluety dá vytáhnout, je to příspěvek o diskusi o dynamickém rozsahu. Nevím jak komu, ale mně to bohatě stačí. V Photoshopu jsem nástrojem Pokřivení perspektivy napřímil dvě postavy v pravém kraji - tak širokoúhlý objektiv samozřejmě dokáže pěkně zkreslovat a nedá se mu to vyčítat. Není to chyba, je to vlastnost…



Další pozorování – objektiv i prostřednictvím adaptéru ostřil naprosto normálně rychle. Argumentace Nikonu tedy dává smysl: je možné investovat do těla + adaptéru a pak je možné využívat plnou škálu objektivů Nikon, přičemž ta nabídka je dnes už obrovská. Pokud jde o obrazovou kvalitu, šum, dynamický rozsah, tady můžeme diskutovat do aleluja. Nicméně jedno je jisté – v elektronickém čtyřmegovém hledáčku máme o obraze lepší přehled než v optickém hledáčku. To je pravda už dnes a s dalším vývojem se to bude jenom potvrzovat. Dálkoměrné přístroje v době analogu taky zcela nezmizely po nástupu jednookých kinofilmových zrcadlovek, nezmizely, ale ustoupily (stáhly se do automatických kompaktů a tam měly ještě skvělou éru!). Podobně si myslím, že zrcadlovky taky dlouho neustoupí zcela do pozadí, nicméně že vyznavačů elektronických hledáčků bude přibývat.

Přiznám se, že už jsem mezi nimi.